Zásah štěstím

Woody natočil svůj poslední film ve velkém stylu. A jsem rád, že jsem to mohl zhlédnout v kině. Zpočátku se to jevilo jako libovolný film natočený podle knihy Rosamundy Pilcherové, ale postupně se to rozjelo tak, že jsem od toho v podstatě nemohl odtrhnout oči. Snímek, kde všichni chodí kolem pravdy velmi těsným, ale přesto vzdáleným obloukem. Během 93 minut svižně rozebere všechny charaktery postav a ukazuje, že štěstí má u každého jinou podobu. Vše je navíc podepřeno mistrně gradujícím napětím a typickým Allenovým stylem (hra se světly, dialogy či také to, že postavy jsou častokrát k vidění na nějakém večírku). Možná je to v některých momentech mírně klišé nebo je to až moc uspěchané. Nepatří to však nakonec nějakým způsobem k životu? Jubilejní 50. celovečerní film tohoto Pana režiséra je tak dalším kouskem do vitríny jeho mistrovských děl. |90%| (18.01.2024)

Pokud se Woody Allen už opravdu loučí, a já myslím, že ano, loučí se hezky. Protože Zásah štěstím je zkrátka hezký film. Francouzské prostředí a francouzština vůbec dodává povědomému milostnému trojúhelníku příjemný šmrnc, a kinosál jen čeká, k čemu to povede tentokrát. Nečekejte drasťák typu Match Point nebo Kasandřin sen, spíše potměšilost Iracionálního muže. Jestli máte Woodyho Allena už dávno rádi, budete spokojeni. Jestli se ho teprve chystáte objevit... No, nezbývá  mi než vám upřímně závidět. (12.02.2024)

Můj první kontakt s Woody Allenem, který ve mně vznítil nemalý zájem o jeho předchozí tvorbu, jelikož Zásah štěstím žánrem spadá do mého vkusu, potrpím si na dobrém a uspokojivém provedení, což se tady dostavilo. Situace do které se postavy postupně dostávají sice působí jako klišé, ale právě Allenovou režií a volbou takové odlehčenější a napínané atmosféry působí celkové vyprávění příběhu neotřele a především svým humorem, který se tedy více rozjede od poloviny stopáže, dokáže bavit a to hlavně, pro mě, nečekanými zvraty, při kterých jsem doslova "vykulil oči". Scénář působí organicky a francouzština mi nakonec v nejmenším nevadila a pěkně decentně dokreslila francouzskou/pařížskou atmosféru! (28.01.2024)

Tak nám 88 ročný Woody Allen predviedol úžasný šprint. Film má šialené tempo - a to sa zo začiatku tvári ako nudná konverzačka. Všetky zvraty a dejové zmeny sa dejú v podstate okamžite. Hlavná postava je veľmi rýchlo neverná a jej manžel veľmi rýchlo na neveru príde. A hoci film hovorí o zložitých životných situáciách, dokonca aj o zločinnom konaní, stále si drží istú grotesknosť a je nad vecou. Je to najlepšie využitých 90 minút vo filme, čo som za ostatný čas videl. Záver je v štýle "kto druhému jamu kope, sám do nej spadne" - mohli by to premietať ako šablónu deťom na prvom stupni základnej školy... Ale to neuberá snímke na kvalite, len podčiarkuje jej grotesknosť. (11.01.2024)

Sympatická Francouzska si žije na vysoké noze, má kariéru o které vždy snila a pohybuje se mezi smetánkou. Má to však drobný háček – nejen že jí nepřijde divné, že po několika letech v manželství vlastně netuší, čím se její chlap živí, ale on je navíc neskutečná „stíhačka“ a svou ženskou neustále pronásleduje. Proto není divu, že jakmile narazí na bývalého spolužáka, zatouží po nějakém tom vzrušení a úniku ze stereotypu. Woody pro mě bohužel v posledních filmech sklouzl do průměru (možná lehkého nadprůměru) a nejinak je tomu i v případě téhle tragikomedie, která koukatelná rozhodně je. Avšak nevidím důvod se k ní ještě někdy v budoucnu vracet a raději z jeho tvorby krimi/mystery zvolím opět Scarlett/Cassandru. Odnáším si z toho dva poznatky - romantická první polovina mě zde bavila a seděla více než ta druhá detektivní. A nikdy nevěřte dospělým lidem, kteří si ještě hrají s vláčky. ■ AnanAss‘s Score: 5/10 ■ (09.05.2024)