Mezi mužem a ženou

Tenhle experiment byl na můj vkus experimentální až příliš. Myslím si, že nápad s rozděleným obrazem je výborný, ovšem tady mi mnohdy připadal poněkud zbytečný a "pozornostodvádějící". Uvítala bych, kdyby režisér využil dvě kamery jen ve scénách, kde se pohledy hlavních postav skutečně liší, protože by film byl mnohem stravitelnější. Bohužel nám uvařil spíš guláš, což je věčná škoda, protože námět nabízel mnoho možností a sliboval zajímavou podívanou. Bohužel, Canosa vedl tento "Rozhovor s jinou ženou". :-) (28.04.2011)

Rozdělení obrazu má zřejmě vyjádřit neslučitelnost světů obou hrdinů. Akceptoval bych ho u krátkého cvičení, nikoli u celovečerního filmu. Formální experiment v některých momentech funguje, ale ve spoustě dalších naopak překáží. Přesto i tam kde funguje pouze zdůrazňuje skutečnosti, které by divák pochopil i bez něj. (19.01.2010)

Upřímně, rozdělení obrazu na dvě poloviny mě u tohoto filmu moc nepotěšilo, bolela mě z toho tak akorát hlava. I když mě příběh obou hlavních postav tak trochu iritoval a problémy, které spolu řešili a situace, které probírali mi nebyly cizí, nejde říct, že mě film zklamal. Ano, trochu tady jde o rozdílné pohledy muže a ženy, ale také o to, kdo je ochoten se něčeho pro někoho vzdát a kdo ne. Jak Helena Bonham Carter, tak Aaron Eckhart odvedli výbornou práci. Tohle dílko mě hodně rozhodilo. Proč lidé, kteří se milovali a stále milují mají potřebu své city tajit, nejsou spolu a zatahují do svých životů jiné lidi, kteří, i když to s nimi myslí jakkoli vážně, stejně od nich dostanou akorát na p...l? Film k zamyšlení o tom, že někdy, i když se ve vztahu rozkrájíte a odevzdáte, stejně tady bude stín někoho, kdo je pro toho druhého důležitější a tohoto pocitu se nezbaví ani za nějakých devět let, natož pak pro celý život. (09.03.2009)

Já snad špatně slyším, tedy vidím! Koho že jsou ty výborné výkony? No mýlka je vyloučená, kompars běžně chválu nesklízí, takže skutečně bude řeč o afektované křeči nositelky nejškaredějších vlasů Hollywoodu, Heleny Bonham Carter a vrozené topornosti s úsměvem leguána, Aaronu Eckhartovi, kteří téměř půldruhé hodiny vedli divné řeči v ještě divnějším obraze v obraze a kdyby mě náhodou oči málo těkaly, tak se do něj z času na čas ještě vetřeli jejich alter ega v mladším vydání s ještě o level nižšími výkony. Těžkopádné vyjádření plochých charakterů o stesku po tom, co se nedá vrátit. (19.02.2013)

Dva exmanželé se sejdou na svatbě jeho sestry. Po zatancované skladbě zjistí, že tam zůstali úplně sami (!), tak si to jdou rozdat na hotel. Ona je prý vdaná, on má přítelkyni. Celou dobu kecají a kecají. Ano, taky, když jsem někde s holkou, tak kecám a kecám. Ale myslím, že to, co zplodí život, je zajímavější, než kecy v tomhle filmu. Navíc oba herci působí dost odtažitě. Kamera, která má ukazovat rozdílné cítění mezi mužem a ženou měla jediný efekt a to ten, že mi rozpůlila mou novou 107 cm plazmu. Jsem přesvědčen, že rozpůlená kamera měla jen jediný cíl a to zamaskovat tu nemohoucnost všech zainteresovaných. Takže žádná duševní studie, jak by se dalo očekávat, jen zoufalé sledování, kdy už ta nadsedmdesátiprocentní kálečka skončí. PS: I přesto, že jsem chtěl film férově vypnout po deseti minutách, vydržel jsem se dívat do konce a to jen proto, abych mohl tento film plnohodnotně zkritizovat. PPS: Nevěřím hodnocení většiny lidí zde, myslím si o nich, že to jsou masochisté. (08.02.2011)