Noční vlak do Lisabonu

Kniha jako pochodeň opusu životů těch druhých. Přemítání od srdce do srdce. Být opředen, obohacen, přikován do sedadel. Filozoficky plynoucí, romanticky tesknivé, zářivě pronikající světlo do noci, do ovzduší skrz nebeské katedrály i těžkosti epochy. Poznat jejich příběh, víry lásky, ten magický genius loci, který přehrává niternou emoci. Mít před sebou původní atmosféru, s ní setrvat, vlastní rolí pokračovat v obsazení. (12.04.2016)

Reziser Bylle August/Bidnici 1998, Stopy ve snehu/ natocil klen dalsi nudny a dost podpriemerny film. Zistuju sa tu ynfo o portugalskom basnikovi Amedeovi de Prada, o tom sa toci prakticky cely film. A mna to neoslovilo, reziser odviedol len priemernu pracu za kamerou, herecke vykony su spatne a jediny, o kom som vedel, bol len Dzeremy Ajrons /Die Hard 3/. A tie dve hviezdy dam len za to, ze sa tu spomenul aspon okrajovo Antonio De Oliveira Salazar 28. april 1889 - 27. jul 1970. Teda mna ovela viac zaujima politika Portugalska za Antonia Oliveiru de Salazara a jeho Estado Novo nez nejake patranie po akomsi neznamom basnikovi. A pochopitelne nebolo tu ani zmienky o Policii de Vigilancia e de Defesa do Estado, ani o PIDE - o tomto sa tvorcovia ani nesnazili nieco porozpravat a obkecat. Preto len 2 spunty odo mna. 30 % (12.04.2016)

Nachtzug nach Lissabon nemá chybu (jedine snáď, že nemá skoro nič spoločné s knihou, čo sa dá úplne jednoducho ignorovať, postačí ju napríklad neprečítať😃). Je plný mäkkosti, upradený akousi pavučinou nevšednej každodennosti, ktorá sa mení pod dojmami z hľadania niečoho jedinečného, nachádzania minulosti odrážajúcej sa v nás samých vlečených len zvláštnymi dojmami vnútorného hlasu. Excelentne civilná psychológia. Zároveň je to však jednou z jeho diváckych aj trhových nevýhod. Ďaľšou je samozrejme pomalý, zdanlivo sa až vlečúci dej. Ten však nemôže byť iný. Je priamo prepojený z ideou námetu. Bille Augustovi sa proste podarilo natočiť film, ktorý nespadá pod estetické kritériá dneška a nepodáva tak to, čo je v súčastnosti od pomalých filmov akosi už očakávané. Teda priestor pre scény, ktoré dynamickejšie posúvajú dej. Pripomína trochu ostatné dva filmy Terence Malicka. Len trochu viac nohami na zemi. Oplatí sa vidieť. Jeremy Irons je tu absolútne excelentný. Martina Gedeck genauso. (26.07.2014)

Banální milostný příběh, zahalený do hávu pseudofilosofických řečí. Hodně mě rušilo mezinárodní obsazení a to, že každý mluvil jiným přízvukem (Švýcar Bruno Ganz a Francouzka Mélanie Laurent hrají Portugalce, Američan Jeremy Irons zase Švýcara apod.). Nehledě na to, že z Bernu se přes noc vlakem do Lisabonu opravdu nedostanete. Věřím, že knižní předloha je asi povedenější, ale pouštět se do ní rozhodně nebudu. (02.03.2014)

Nalákána jmény režiséra a hlavního představitele, kteří má očekávání nezklamali. Jinak silné nepochopení. Když šel film v březnu ve vídeňském KinoWeltu, nerozuměla jsem mu tolik, kolik bych potřebovala, ale moc se mi líbila ta atmosféra. Sáhla jsem tedy po veleúspěšné knižní předloze Pascala Merciera. Román, o kterém jsem do té doby neslyšela, ač určitě ne nezajímavý, pak rozšířil můj seznam světových bestsellerů, které jsem po čase odložila rozečtené a zapomněla. Prostě dost dobře nechápu, proč právě kvůli ní opustil svůj život. (28.10.2013)