Režie:
Peter GreenawayScénář:
Peter GreenawayKamera:
Sacha ViernyHudba:
Michael NymanHrají:
Joan Plowright, Juliet Stevenson, Joely Richardson, Bernard Hill, David Morrissey, Vanni Corbellini, Trevor Cooper, Ian Talbot, Edward Felix Pole Tudor (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V Topení po číslech s antiemotivním chladem děje kontrastuje krása obrazu přesyceného významy, stejně jako lyričnost východoanglické krajiny, kam je děj umístěn (inspirace holandskými mistry a anglickými krajináři předminulého století). Režisérova záliba v číslech a řádu astrologie nabývá absurdních dimenzí v příběhu tří žen stejného jména Cissie Colpittsová, které náleží ke třem generacím a jsou spolu možná v příbuzenském poměru (nebo jsou jednou ženou ve třech obdobích života). Všechny tři Cissie postupně utopí své neuspokojující manžely a spoluúčast si vynucují na svém sousedu, romantickém ohledávači mrtvol Henry Madgettovi. Příslib lásky však ani jednou nedojde naplnění, Madgett je třikrát odmítnut, aby byl v závěru, kdy je celá vražednická aféra odhalena policií, vyvezen na projíždku a utopen. (čenda)
(více)Recenze (44)
Jedna z mnoha podivností od slavného obrazového architekta a intelektuálního gymnasty Petera Greenawaye (nedivím se, že se to všichni bojí komentovat). V pitoreskním příběhu o ženách topících své neschopné manžely najdeme všechny tradiční greenawayovské motivy jako hezké výtvarné řešení dekorací, úmyslně nepřirozeně pronášené repliky, nahá mužská i ženská těla, bizarní cynický humor a krásnou Nymanovu hudbu. Navíc se při sledování filmu naučíte hrát mnoho zábavných společenských her, které si pak můžete zahrát se svými přáteli (namátkou: "Hra na ovce a příliv", "Velká smrtící hra", "Katův kriket" nebo "Hra na oběšení", jejíž vítěz je zároveň poražený a výrok rozhodčího je vždy konečný.......). A milovníci hry "Kde je Waldo?" mohou při sledování filmu hrát hru "Hledej čísla od 1 do 100!" ()
Peter Greenaway nebude úplně režisér pro mě. Má ve svém filmu děj, má v něm i myšlenky a celou dobu zde o něco jde, ale to pojetí mi prostě nesedlo. Uznávám ale skutečnost, že se nesnaží záběry zbytečně přikrášlovat a ukazuje to, co se ukázat nesmí, ale mělo by, má to v tom filmu svůj význam tím, že je to přirozené. ()
ocenenia : MFF Cannes 1988 - Najväčší umelecký prínos ◘◘◘◘ popravde, film ma úplne zmiatol a neviem čo si o ňom myslieť.... samozrejme, výtvarná stránka je opäť barokovo bohatá, zároveň však presná a prísne usporiadaná, dokonalá, veď ako inak u Greenawaya... ale obávam sa že to ja tak jediné, čo dokážem na tomto bizarnom a "enigmovsky" zakódovanom filme objektívne posúdiť. Dejová a významová spletitosť je tvrdý oriešok aj pre väčších odborníkov ako ja (si myslím :) ... ale takmer určite je v tom zakódované niečo z feminizmu-antifeminizmu, niečo z túžby žien po slobodných ("hravých") mužoch, no väčšinou to končí tak, že práve muži sa stávajú hračkami v rukách žien, ktoré si ich podmania.... stratou slobody a voľnosti však muži strácajú aj príťažlivosť, ženám začnú prekážať, nudiť ich.... + nevera, nezáujem, neschopnosť sú tri smrtelné hry, ktoré sa žiadnemu mužovi so ženami neopláca hrať.... ale na intelekt a symboliku Greenawaya som prikrátky, takže je vysoko pravdepodobné, že tieto moje výplody nemajú s filmom nič spoločné.... a možno práve moja priam účtovnícka snaha mať všetko spočítané, zatriedené, a označené (čiže objasnené) je to, čomu sa Greenaway urputne bráni a čo odmieta ()
Greenaway je jedním z nejpodivnějších a zároveň nejčarovnějších filmařů, s jejichž tvorbou jsem měl dosud možnost se v kinematografii setkat. Topení po číslech se vymyká z koridoru běžné nezávislé tvorby hned v několika ohledech. Greenaway, samozvaný znovu-zakladatel filmového umění, jež dle něj bylo do té doby pouze ilustrací textu, je význačným tvůrcem nejen pro dokonalou imaginaci a schopnost využití barevné škály a intertextových narážek (číselné rámování, symbolika trojky). Pro mě osobně je jeho předností zejména práce s prostorem (z režiséra je cítit osoba náruživého kreslíře), jeho hloubkou a jednotlivými rovinami, které překypují odkazy jak fyzickými, tak abstraktními. Topení po číslech přitom nesklouzává k samoúčelné hře na umění, ba naopak je to nesmírně zábavné a neustále jiskřivé dílo, v němž se divák orientuje zdánlivě s lehkostí, avšak se závěrečným OBRAZEM 100 vyvstává otázka: Co to sakra bylo? Portrét intrik či metafyzická úvaha o rizikovosti obezity? Nevím... ()
Hra s čísly se může jevit jako zbytečná hříčka, u režiséra s Greenawayovou pověstí poměrně nezajímavá a odporující jeho běžnému uvíznutí v okamžiku, na druhou stranu dokazuje jeho naprostou kontrolu nad filmem. Z rozhodnutí skrýt do záběrů a dialogů čísla 1 až 100 plyne okatá, ale taky trochu tísnivá matematická bezchybnost a preciznost Greenawaye. Celý film musel být předem promyšlen do posledního záběru, z výsledné verze nemohla být vystřižena žádná scéna obsahující "skryté" číslo (tedy skoro žádná scéna). Obvykle vzniká film až v postprodukci, kdy se seskupí natočený materiál do výsledné, předem naznačené podoby. Topení v číslech naopak muselo být na začátku postprodukce už hotové, možná bylo v Greenawayově mysli hotové dávno před tím, než se vůbec začalo natáčet. Potvrzuje tak, že režisér je skutečně autorem filmu a že film skutečně může být naplněním jedné konkrétní vize jednoho člověka. Navíc tahle podtržená preciznost krásně kontrastuje s surreálně lhostejném a přitom nádherným světem. Ona hra s čísly pak vybízí k důkladnému zkoumání obrazu a hledání čísel, což podtrhuje práci s mizanscénou, kterou automaticky vnímáme mnohem víc než jindy. 4 a 1/2 ()
Galerie (9)
Photo © Miramax Films
Reklama