Sado

Samozřejmě jsem věděla, do čeho jdu.. ovšem i tak jsem to nějak podcenila. Nedoporučuju sledovat při nemoci - teplota mi stoupla z 37,5 na 38,8 a málem mi pukla hlava.. Vynikající herecký výkony, krásná hudba, kostýmy, dokonale vykreslená atmosféra královskýho paláce, a hlavně silný příběh, který napsal sám život.. Uf, chudák Sado :-( (07.05.2016)

Korejské dějiny a můj nejoblíbenější režisér Lee Joon-ik je pro mě neodolatelné sousto. A pochutnala jsem si. Tím spíš, že film je svým způsobem prequelem The Fatal Encounter a v podstatě mu přímo předchází. To, co TFE jenom naznačuje, Sado rozvíjí a princův tragický osud ukazuje v plné šíři. Cesta filmu do kin byla hodně dlouhá a je to na něm znát. Je vymazlený od začátku do konce. Počínaje hereckým obsazením, přes hudbu, kostýmy a dobové reálie vůbec. Další z filmů, které uvidím nejednou, a v kterých nepřestanu stále objevovat něco nového. (24.01.2016)

Co všechno je potřeba udělat pro to, aby se jeden stal dědicem trůnu? Ne, to není ta správná otázka. Ta správná otázka zní: Co všechno je jeden ochoten udělat pro to, aby mohl po svém otci nastoupit na trůn. Silně krutý a velmi emotivní film o tom, že některé rituály jsou skutečně šílené a mají spíš za cíl člověka zničit. (28.07.2016)

Těšila jsem se a splnilo to mé očekávání, dokonce to bylo o něco lepší než The Fatal Encounter. Silný "pravdivý" příběh, zajímavá forma zpracování, pěkná výprava, kostýmy, hudba a herecké výkony. Yoo Ah-inovi prostě šílený role sedí. Až mi bylo jeho postavy líto, ale muset snášet to co on, komu by z toho nakonec nehráblo... Po dlouhý době jsem viděla i Moon Geun-young a ta jako by snad ani nestárla, ale na mé averzi k ní se taky nic nezměnilo, naštěstí pro mě neměla moc prostoru. Vše ostatní ale paráda. Dozvěděla jsem se i další info o korejské historii a nad některými těmi pravidly mi zůstával rozum stát, ale každopádně zajímavý. (23.08.2016)

Tieto juhokórejské kostýmové historické drámy si rád občas pozriem, za čo môže hlavne skvelá vizuálna stránka a všetky tie pôsobivé interiéry a kostýmy, ale predsa len na ne musím mať náladu, keďže väčšinou ponúkajú len priemerný príbeh v pomalom tempe a možno tak jednu zaujímavú postavu, ale tohto filmu sa to rozhodne netýka. Konečne historická dráma, ktorá nie je postavená na samých intrigách, ale veľký priestor tu má aj samotné vládnutie, vlastne všetky scény, v ktorých panovník so šľachtou riešia spolu skutočné štátne problémy ma dosť bavili, no o nič nezaostáva ani ten najdôležitejší prvok filmu, ktorý si tu získal hlavný priestor, ten trojgeneračný vzťah a hlavne medzi panovníkom a princom, teda jeho synom. Takže aj napriek tomu, že sa film opäť odohráva vlastne len v pár interiéroch a tempo je skôr pomalšie, ma to tentoraz bavilo nadmieru dobre, viaceré scény sú dosť pôsobivé a dejovo tu v rámci možností nemám čo vytknúť. A podporuje to aj výborné obsadenie, hlavne môj obľúbený Song Kang-Ho, ktorý snáď ešte nikdy nesklamal, ale v dobrom ma prekvapil aj princ Yoo Ah-In, na ktorého som zvyknutý v úplne inom type úloh, ale aj s touto náročnejšou úlohou si poradil veľmi dobre. Ale sadli mi aj ženské postavy, ktoré síce majú menší priestor, ale využili ho a hlavne som rád po dlhých rokoch videl zase Moon Geun-Young. Režijne je to veľmi kvalitná práca, pekný vizuál podporuje aj slušná hudba, v tomto ohľade nemám najmenší problém. Takže pre mňa veľmi príjemné prekvapenie, historická dráma očakávane bez dynamiky a akcie, ale zato s výborným scenárom a postavami, s ktorými mi tie dve hodiny ušli veľmi rýchlo. 78% (09.12.2016)