Last and First Men

I když Fuka ve své recenzi tvrdí, že ve filmu se neobjeví žádný člověk a zvíře, jednou filmem (?) proletí hejno ptáků. Možná je tam proto, aby bylo zřejmé, že se jedná sice o statické záběry, ale přesto záběry kamery, nikoliv fotoaparátu. Vizuálně mě tato rozhlasová hra minula. Poselství, které podmanivě čte Tilda, nikoliv. Jako film to stojí za pendrek, protože to film vlastně vůbec není. To zajímavé jsou Stapledonovy myšlenky. Pokud budu hodnotit audioknihu, je to na plný počet, pokud film, bude to žalostné, vizuální nuda, hudebně rozhodně žádný zázrak. (15.04.2022)

Filozofický odkaz z budúcnosti v podaní úžasného hlasu Tildy Swinton. Posolstvo z prázdneho vesmíru nám ľuďom je drsný, nekompromisný a krutý. Ale potrebný. Horšie je to s obrazovou zložkou filmu, ktorý sa utápa s pomaličkých pohľadoch kamery na betónové pamätníky z druhej svetovej vojny. Síce sa dá chápať, ale pôsobí únavne a neatraktívne. Vedel by som si predstaviť prestrihy do nekonečných diaľav vesmíru alebo aj na iné pamätihodnosti z vojnových čias. (02.03.2022)

Kdyby tento film měl být způsob, jak nás zkontaktovali poslední lidé z budoucnosti, tak by to asi moc nefungovalo. Většina lidí by u toho asi usnula. Je to takovej ten typ filmu, u kterýho se dá dělat i něco jinýho. A to jsem taky dělal, protože koukat na to byl trochu ztracený čas - černobílé obrazy betonových geometrických objektů a ponuré krajiny se po chvíli okoukají a vizuální stránka mi přišla úplně zbytečná. Ale může to klidně dobře posloužit jako uklidňující relaxační hudba, klidně i s tím komentářem. A ten je hodně sci-fi, obdivovat se dá představivost Olafa Stapledona, který už v toce 1930 měl takhle rozvinuté fantastické myšlenky. Hlas a přízvuk Tildy Swinton zní taky docela futuristicky, hlavně v kombinaci s dost složitým anglickým jazykem, se slovy, která se často nevyskytují. A pak je tu Jóhannssonova hudba, která jediná mě úplně odvařila. Né že bych byl nějakej fanda ambientu, ale jako podkres k čemukoliv je to sen. K čemu ale pak obraz, když by mi stačil zvuk? Jako filmové dílo proto hodnotím takhle nízko, protože mít super audio a zbytečné video, to je špatnej mix. (03.03.2022)

Z prvků, které jsou v recenzích uváděny jako důležité mě neoslovil žádný. Ne, že by všechno bylo protivné či nepříjemné, ale nešlo to nějak dohromady. A tak - abych se v tom sám vyznak -alespoň pořadí jejich nelíbivosti: Posleství (Stapledon), Hlas (Swintonová), Hudba (Jóhannsson), Kamera ( Grøvlen), Skulptury - tady jsme ale již překročili hranici nelíbivosti: např. Kamenný květ, památník obětí koncentračního tábora v Jasenovaci v nynějším Chorvatsku ( Bogdan Bogdanović, 1966) má svojí odpovídající tíhu, stejně tak jako mnohé další. Zajímavá otázka: Proč se Jóhann Jóhannsson domníval, že jeho new age music je vhodná pro spojení s těmito monumenty? (19.04.2022)

Vyše hodinu som si hovoril, že túto látku by som chcel vidieť ako regulérny hraný celovečerný film, prípadne seriál. Áno, je to hypnotické, atmosférické, vzbudzuje to fantáziu, ale v tomto prevedení a dĺžke je to skrátka ubíjajúce. Predstavte si, že by Rampa trvala tiež 70 minút. Ak takýmto spôsobom točiť podobnú látku, tak výrazne kratšie. Ono je to podobné, akoby vám niekto čítal knihu a vy by ste si k tomu pozerali ilustrácie k nej, ale tie by s dejom priamo nesúviseli. A je jedno, či je to Tilda Swinton, alebo ja neviem, Bohdan Túma. (03.04.2022)