Azurose

Japonská kinematografie je krásná tím, že její tvůrci umí výborně zobrazovat vztahy mezi postavami. A tento film to potvrzuje. Film má nádherou atmosféru, čemuž napomáhá především hezká krajina, barevnost a úzký poměr stran obrazu, který byl moudrým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že se ve filmu objevuje milostný trojúhelník, ohromně si vážím, že tvůrci nesklouzli do klišé a explicitního zobrazení zamilovanosti. My Sunshine je citlivě vyprávěný snímek o lásce, kde jsou vztahy mezi postavami křehké, stejně jako led, který je hlavním dějištěm příběhu. [Festival de Cannes 2024]

Přestože se jedná o celovečerní debut Halfdana Ullmanna Tøndela, jde vidět, že mu režijní práce není cizí. Námět pracuje s obyčejnou situací, kdy je matka pozvána do školy aby byla informována o tom, že její šestiletý syn sexuálně obtěžoval někoho jiného. Film dokonale odhaluje skrytá pozadí událostí, a to přesně ve chvílích, kdy to šokuje diváka nejvíce. Film tak dává celé situaci podtón absurdity, protože je postavená na výpovědi jen jedné ze stran. Snímek neotřelým pohledem zpracovává opravdu těžké téma, přičemž nabízí netradiční divácký zážitek s úžasnou Renate Reinsve v hlavní roli. [Festival de Cannes 2024]

Absolutní ztráta 90 minut mého života. Oh, Canada se snaží hrát si na kvalitní film s přesahem, přitom to ani zdaleka nesplňuje. Sledujeme vysloužilého dokumentaristu na sklonku života, který dává rozhovor svým bývalým studentům a chce se přiznat, jak špatný člověk ve skutečnosti byl. Tomu se nedostává, a tak se vše rozplývá do velkého nic a pouze se potvrzuje teorie, že muži mají potřebu mluvit hlavně o sobě samotných. Oh, Canada vnímám spíše jako televizní film, který bych si pustil ve večerních hodinách k žehlení. [Festival de Cannes 2024]