Invaze barbarů

Maličko nereálný příběh komplikované, ale nezištné lásky syna a otce. Kromě poměrně širokého okruhu svérázných postav v něm hrají nezanedbatelnou roli taky peníze - neboť ty jsou tím fenoménem, který odedávna hýbe světem, a bez nich by ve státní nemocnici sebevětší láska nic závratného nezmohla. Nicméně snímek je dostatečně lidský, emotivní a přitom střízlivý: Hlídá si mantinely, aby nezabředl to přílišného patosu. A tak si můžeme jenom tiše přát, aby se na nás naše milé a osvícené 21. století nevyfláklo, až nám bude mizerně a nebudeme mít zrovna po ruce nikoho, kdo by mohl - a chtěl (!) - položit na stůl tak silné argumenty jako Sébastian. P.S.: Na nastupující generaci jsem neshledala vůbec nic barbarského - když jsem ji porovnala s hlavním hrdinou a jeho poněkud lehkovážným, požitkářským a sobeckým přístupem k životu ... 3,5* (29.10.2009)

Krásný film, který dokazuje, že i o umírání se dá natočit příběh bez patosu a proudu slz. Naopak cynická komedie podporovaná skvělým scénářem a intelektuálními narážkami mi udělala obrovskou radost. Tento snímek si všechny ocenění zasloužil, jen je škoda, že jeho kvality neocení každý. Pokud tady někdo psal o pseudo-intelektuální onanii, tak si představuji jako postavu ze skvělého filmečku Byl jsem mladistvím intelektuálem...sorry, alre všechny filmy nemůžou vypadat jako Americký ninja 5 (19.09.2004)

Velmi kontroverzní a v jistých (odborných) kruzích velmi oceňovaný kanadský režisér Denys Arcand (Úpadek amerického impéria, Ježíš z Montrealu) se pokusil zachytit poslední dny života člověka, který ani na smrtelné posteli žít nepřestává. Univerzitní profesor Rémy vždy miloval život, dopřával si jej plnými doušky, jen přitom trošku pozapomněl věnovat se také své rodině, za což jej syn Sébastien na jednu stranu nenávidí, na stranu druhou si teprve během posledních otcových dní uvědomuje, jak moc pro něj vlastně znamená. Těžko říct odkud, nicméně Sébastien sebere dostatek hrdosti, aby otci co možná nejvíc „zpříjemnil“ umírání. Sébastien si to může dovolit, je milionář, jenže co když ne láska, nýbrž peníze, tolik ovlivní vztah těchto dvou mužů? Když máte peníze, nebude pro vás státní zdravotnický systém dlouhodobou překážkou, taky heroin zmírňující nesnesitelnou bolest si můžete dovolit kupovat po dekagramech a bývalí studenti, ke zdravotnímu stavu svého kantora zcela lhostejní? Za drobný úplateček jej rádi potěší svou přítomností. Barbarství? Bezpochyby, ale rovněž způsob jak se bezstarostně prodrat životem a jak se o veškeré radosti života připravit. Proč nežijeme naplno, proč rozmělňujeme své štěstí v hmotných statcích? Protože jsme barbaři, všichni jsme do jisté míry barbaři – svým přístupem k životu, svým vztahem ke smrti, svým chápáním dějin. Vzhledem k tématu by se dal čekat film deprimující, Invaze je především o tom, že každý jednou pochopí. Byť až na smrtelné posteli, nebo v její těsné blízkosti. 75% Zajímavé komentáře: Jordan, belldandy, Radko (18.12.2006)

Po delší době opět jeden film se zcela nezáživným příběhem v naprosto skvělém balení. Nemohu si pomoci, ale takto sofistikovaní lidé, kteří jsou zároveň tak morálně zvrhlí já zkrátka nepochopím a nepřekousnu. A když je jich v 99 minutách taková vysoká koncetrace (s hlavním hrdinou v čele), o sympatiích s postavami nemůže být moc řeč. Čeho si naopak cením jsou mistrovské dialogy a s nimi spjaté občasné filozofické otázky (byť nepříliš objevné). Spíše než všeobecná snaha tvůrců působit nepřístupně prostřednictvím bezúčelného vršení slavných jmen z úst hlavních postav v domnění, že výsledek bude vypadat prudce inteligentně mě pak zaujalo zejména vyobrazení napjatého vztahu otce a syna, který postupně dostával grády a vyvrcholil (pro diváka) naprosto famózně. Ale i tak mi je Oscar v tomto případě spíše záhadou... (08.01.2012)

remy sa dozveda, ze je smrtelne chory, a odmieta synovu ponuku odist, pomaly ale pokojne, zomriet do ameriky. syn je bohac a vybavi mu v nemocnici krasnu izbu a povola jeho univerzitnych priatelov. cely film sa nesie intelektualnymi rozhovormi, kt. som dakedy ani ja nerozumel, ale na druhej strane, tym co som rozumel ma pobavili. herci ma presvedcili aj scenar dobry, ale jedine co mi dost vadilo bola ta jednoducha forma, akou bol natoceny cely film, pretoze mne to pripadalo, ako keby som sledoval nejaky nemecky romanticky film. 75% (26.01.2007)