Bob Marley: One Love

Bob Marley rozhodně patří k největším hudebníkům a bojovníkům za lásku a mír 20. století. Dlouho jsem tedy očekával, kdy se dočkáme celovečerního hollywoodského filmu. Sám o sobě film není špatný, je natočen dobře, akorát mi trochu vadilo, jak je pojat příběh. Ten nás uvádí rovnou do doby, kdy Bob už je na vrcholu a je legendou. Tady bych spíše očekával, že nás prvně příběh uvede do doby, kdy Bob začínal, a ukáže nám právě jeho začátky kariéry. Chápu, že film by musel mít třeba o půl hodiny víc, ale myslím, že by to nevadilo. Samotný herec Boba Kingsley Ben-Adir je pro mě novinkou a o to víc jsem rád, že ho hrál právě on. Jeho výkon je celkově tak 6/10, protože v první polovině se mi na Boba vůbec nepodobal a prostě jsem ho v něm neviděl. Ale v druhé polovině se to otočilo a už jsem toho Boba v něm viděl. Jak vzhledově, tak i jeho chováním a charismatem. Pro fanoušky Boba a celkově reggae hudby si myslím, že film je ale úspěch. Spousta známých písniček, správná jamajská atmosféra plná trávy a zároveň se mi líbí, že ve filmu se objevuje nejenom jeho pěvecká kariéra, ale i ta "politická". 5,5/10 (30.03.2024)

Nejsem žadný velký expert na Boba Marleyho, ale z toho co o něm vím si myslím že by si osobnost jeho formátu zasloužila víc než šedivý a ve výsledku nic neříkající pomníček, který jde tou možná nejhorší cestou. Není třeba jít cestou kontroverze za každou cenu, ale ani tahle forma “jen někoho neurazit” není úplně v pořádku. Přitom témat tady bylo požehnaně (hudba, Jamajka, osobní život, rastafariánství,…) a je škoda že se jich tvůrci nechopili a maximálně jich pár jen okrajově nakousli. Parádní soundtrack složený z Marleyho písniček tu nudu bohužel nazažene…50% (23.03.2024)

Reinaldo Marcus Green splnil svůj účel. Se svolením rodiny Boba Marleyho natočil jeho audiovizuální pomník, který nepostrádá jeho písně, především ovšem strasti spojené nejen s bojem za mír v zřejmě nejstěžejnější části jeho kariéry. Green umí řemeslo a přesně proto výslednému filmu nechybí. Přesto v součtu jde o zaměnitelný biopic, ne o výjimečný a doslova strhující biopic, který by dokázal jít více pod dřeň svému titulnímu hrdinovi. Takových filmů přeci jen v posledních letech vzniká jako v šafránu, Bob Marley: One Love se k nim poté nemá ani zdaleka šanci přiblížit. A nepomáhá k tomu ani správně energický výkon Kingsleyho Ben-Adira, který je skutečně tím, co zvládá výsledný dojem táhnout nahoru.... (13.02.2024)

Kdyby se onehdá stalo, že Bohemian Rhapsody bude režírovat Sacha Baron Cohen, třeba by se trend vydal jiným směrem, to se ale nestalo. A Bob Marley měl opravdu silný příběh a určitě zajímavější a pro film barvitější, než například Elton John. Bohužel ačkoli se film snaží tyto pasáže mapovat, nevzejde z toho ve finále nic než sled pohlednic. Na ty se sice hezký dívá a hudba se u nich dobře poslouchá, v konečném důsledku však nenabízí naprosto nic závratného a neviděného. Ona se totiž k rastafariánskému reggae umělci tato klasická soudobá šablona hudebních filmů prostě nehodí. (Více) (14.02.2024)

Hudební životopisné snímky jsou bohužel jedním z nejunavenějších a nejsvázanějších filmových žánrů, a aby zaujaly na nějaké vyšší úrovni než té nejpovrchnější, potřebují buď hodně bohatý příběh, který se vyšvihne nad rámec zajeté šablony, nebo velmi talentovaného tvůrce, který je uchopí dynamickým a originálním stylem. Tenhle film nemá ani jedno. Jde opět o mozaiku životních dramat, květnatých mouder a ukázek nejznámějších interpretových písní dávkovaných s určitou pravidelností, aby film nenudil a naplnil základní divácká očekávání, ale chybí mu jak funkční vyprávění, které by třeba obhájilo existenci flashbacků do minulosti, tak i nějaký zajímavý konflikt, který by příběh povýšil nad pouhý výcuc informací z wikipedie, navíc opředený četnými žánrovými klišé. Kingsley Ben-Adir se manýry Boba Marleyho naučil pečlivě a koukat se na něj baví, ale tíhu celého snímku to prostě neutáhne. Navíc je jeho postava klasicky uhlazena a zbavena problematických aspektů, protože producenty filmu jsou Marleyho potomci a nechtějí o něm samozřejmě vytvořit jiný než zcela lichotivý obrázek. Bohemian Rhapsody se vyčítaly podobné věci, ale z toho filmu aspoň sršela neskutečná tvůrčí energie a mohl se pyšnit skvěle natočenými koncertními scénami. Ty zde kupodivu skoro absentují. Celý film navíc směřuje k jednomu konkrétnímu koncertu, který nám tvůrci ale neukážou, protože střih do závěrečných titulků přijde ve chvíli, kdy se to mělo skutečně rozjet. Už den po projekci se mi to skoro vypařilo z hlavy. (14.02.2024)