Přejezd Cassandra

Keď sa to tak vezme, Prejazd Kassandra je milostná dráma o tom, ako sa vrátiť už po tretíkrát k žene vášho života. Ale nie, ide o solídny katastrofický film, ktorý bohužiaľ už dnes nefunguje vo všetkých úrovniach tak, ako by sa patrilo na nadčasové dielo. Postavy sú dobre napísané, hrajú ich skvelí herci, takže je sa na čo pozerať. Dramaturgia ale kríva, dlhší čas sa nič nedeje, pre zaplnenie stopáže sú sem umelo implantované akčnejšie scény (nemyslím tie katastrofické) a začína sa hrať na zvraty. Ani Martin Sheen nebol obsadený najšťastnejšie, respektíve jeho mladík s tajomstvom má jeden z najhoších účesov, aké som kedy na filmovom plátne videl a rozhodne to nezachránili ani jeho slnečné okuliare. Najzaujímavejšie dilemy sa riešia mimo vlak v ústredí, kde si jeden starší vojak uvedomuje, že metódy, aké musí nasledovať, nie sú príliš populárne a musia ostať medzi štyrmi stenami. Prejazd Kassandra je na rozdiel napríklad od Skleneného pekla film, ktorý mi stačilo vidieť iba raz. (23.10.2020)

Špičkový napínavý sedmdesátkový thriller s hvězdným obsazením. Bohužel parodii na thriller z něj dělá nelogický scénář plný chyb - střídání elektrické a neelektrické trakce u elektrické lokomotivy s pantografem, izolovaný vlak se zamčenými a zatlučenými okny pro izolaci nákazy, která se ovšem může roznášet po půlce Evropy přes na koleje kanalizované záchodky, odebrané zapalovače a sirky, ale elektrické rozvody s nízkou třídou krytí, kam by kyslík ve vyšší koncentraci kvůli požáru jistě pustit nemohli, scénář řeší kvůli zatlučeným oknům dodávku kyslíku, ale už nikdo neřeší hromaděný vydechovaný oxid uhličitý, vojáci chránící izolaci vlaku ji za chvíli rozstřílejí jakož i mnoho dalšího, ale vlak s vysokou koncentrací kyslíku to nezapálí, Poláci mají zapnutou elektrickou trakci nad 30 let odstavenou tratí, také helikoptéra spouští koš tam, kde by měl zavadit o elektrické vedení a stožáry, které ovšem najednou chybí, o chybě v mapě železničních tratí poblíž Jablunkovského průsmyku a velmi snadném přejezdu morového vlaku přes železnou oponu s polským souhlasem na odstavený most na nepoužívané trati ani nemluvě... (05.02.2020)

Nádherné záběry při úvodních titulcích, asi tříminutový let kamery z oblak k Mezinárodní zdravotnické organizaci a představení hlavních hereckých představitelů - to vše mě nadchlo na pěknou podívanou. Ale pravda, při všem tom zpropadeném klišé to mohlo být aspoň akčnější, svižnější, kratší (interní poznámka: zdravím chozeho). Nicméně pár velice pěkných momentů se i tak najde. (25.08.2008)

Zručně a nápaditě zfilmované, leč poněkud nedomyšlené a tím pádem vysoce nepravděpodobné ... mám na mysli konečné řešení plicně-morové otázky. Prostě se mi nechce věřit, že by si kterákoli ze zemí Varšavské smlouvy nechala jen tak mírnyx-týrnyx zavléct na své území za železnou oponou z nějakého státu NATO (!!!) nebezpečnou a vysoce nakažlivou chorobu ... prakticky biologickou zbraň. V době, kdy se o tom rozhodovalo, přece nikdo nevěděl, jestli a za jakých podmínek se může člověk uzdravit, ani jak dlouho virus přežívá po smrti svého hostitele. A potřebovala by ona socialistická země posvěcení z Moskvy ? Troufám si tvrdit, že ano. Pokud připustím, že by ho přece jenom obdržela, bylo opravdu široké okolí inkriminovaného mostu liduprázdné ? Kdo by se za to zaručil ? A co zvířata, co mrchožrouti ? Mohli by nemoc šířit dál ? Příliš mnoho otázek a žádná vyhovující odpověď. Zápletka vaří z vody, i když vkládá cestujícím - včetně lékaře (!) do ruky zbraně ... a předpokládá, že s nimi budou umět zacházet - a že je nebudou váhat použít. Nejsem vyloženě zklamaná, jen trochu nedůvěřivá ... vidím to na solidní, leč z šedého průměru nevybočující 3* (05.11.2020)

Tak konečně jsem mezinárodní expres směřující k obávanému přejezdu po letech znovu dostihnul. A znovu se mi dostalo jedinečného filmového zážitku. Vlak obsadila tehdejší herecká smetánka a režisér s jejich pomocí vytvořil výbornou psychologickou studii. Samozřejmě nejočekávanějším prvkem filmu je most a jeho konfrontace s rychlíkem, režisér to moc dobře ví a proto se přejezd poprvé ukáže až po celé hodině snímku. Když se však zchátralá mostní konstrukce vyloupne ze zamlženého údolí, naskočí mi nefalšovaná husí kůže. Od té chvíle je dění ve vlaku několikrát prostřiženo záběry na zrezivělý a nepoužívaný filmový klenot a tyto pohledy jsou doplněny dramatickou hudbou Jerryho Goldsmithe - výsledek mi utkvěl v paměti navždycky. Každým metrem, kterým se expres k přejezdu blíží, se napětí stupňuje, začíná se přitvrzovat v akčních scénách. Když se pak před lokomotivou zjeví poslední mírně levotočivá zatáčka, za kterou již vlak vjede do jámy lvové, přestal jsem dýchat. To, co se pak odehraje v následujících desítkách vteřin, je ohromné. Překoná rozjetý stroj Cassandru, kterou ohlodal zub času?? Neřeknu, ale vězte, že film mě zcela pohltil, je svou atmosférou pro mě absolutně jedinečný a je jen škoda drobných logických nedostatků. Snímek obsahuje několik technicky náročných scén, na tehdejší dobu velice dobře natočených. Skvělá hudba, dobří herci, napínavý děj a nad tím vším neznámem obestřený přejezd. 90% (25.12.2007)