Frankenstein
Obsahy(2)
Historicky první filmové ztvárnění adaptace románu Frankenstein. Příběh vypráví o doktorovi, který stvořil monstrum. Později toho však litoval, protože se jeho experiment vymkl kontrole. Film je němý, pouze za doprovodu hudby. (Amroth666)
Recenze (84)
Frankenstein objevil tajemství života... a i když je krátký filmeček starý více než sto let, je výborný. Za zmínku stojí především dvě věci: jednak samotný okamžik vzniku monstra, kdy se čarodějnicky vyvaří z kotle a kostra se obaluje masem, a především samotné monstrum, quasimodovsky ztvárněné Charlesem Oglem. Na minimální ploše ani ne třinácti minut rozehraje skvělou "monster show", zajímavě využívá - až do svého konce - jekyllovský motiv zrcadla a skutečně vytvoří jemnou, ale důslednou strašidelnou atmosféru. ()
Veľmi zjednodušený dej oproti predlohe, čo je dané samozrejme možnosťami doby a faktom, že u Edisona to na celovečerák v tomto čase nevyzeralo. Monštrum je veľmi úsmevné, jeho zrod mi pripomínal Raťafáka Plachtu. Po vyše storočnici ale stále môžeme oceniť filmovú reč, každý, kto film videl, bude spomínať predovšetkým na scény, kde sa nachádza zrkadlo a ich metaforický význam. Ale aj prostriedok na budovanie napätia. ()
[FNŘ 2010] Nejstarší zpracování povídky o Frankensteinovi. Něco málo přes 10 minut se divák může kochat pohledem na naprosto neuvěřitelně směšné stvoření monstra na jakémsi grilu, jeho definitivním vzhledem, kterým se blíží spíše Yettimu, nebo závěrečným zúčtováním, které je provedeno zrcadlem, když je monstrum zmoženo láskou. Je to hrozně amatérský film a to i na rok 1910, ale dost jsem se u něj bavil. ()
Je těžké najít v tom nějaký příběh či souvislost, jelikož němé snímky by (podle mne) neměly být delší než dvě minuty a v těch, které nejsou, nenajdeme nic, co by nás mohlo zabavit na tak “dlouhou“ dobu (a to nemluvím o těch tříhodinových) a díky velmi nezorganizovanému střihu a poněkud amatérským hereckým výkonům (pokud účinkujícím vůbec můžeme říkat herci) je i na tehdejší poměry tenhle kraťas nepříliš povedený. 55%. ()
Mravně filosofické podobenství o protikladu lidských citů a intelektuální potažmo vědecké rozumovosti. Místo dokonalé bytosti ďábel stvořil v mysli Frankensteina monstrum a jen péče a láska nevěsty Frankensteina pomohla mu zbavit se této pekelné vědecké můry. Frankenstein pochopil, že umělé vytvoření člověka je klam a zcestí a že jedině lidské city jsou cestou pravdy. Dnes si myslíme poněkud jinak. Tisíce novodobých frankensteinů dychtí po tajemství stvoření života a jeho zdokonalení ba zvěčnění a žádné city je nezastaví, protože nikoliv lidé hýbou pokrokem, ale pokrok hýbe lidmi. Lidstvo sedí v rozjetém stroji, z kterého nejde vystoupit. Film již na samém začátku minulého století ukázal cesty vývoje a nastolil etické a morální otázky s nimi spojené a my jen vytrvale překročujeme další a další hranice, aniž bychom našli uspokojivé odpovědi, a blížíme se k okamžiku, kdy se budeme muset podívat do tváře toho, koho jsme vytvořili. A zřejmě to nebude jen přelud a nestvůra, která zmizí ve světle naší lásky, jak se to stalo v tomto filmu. Žádné vítězství Dr. Jekylla - Mr. Hyde je mu stále po boku. Každý lidský výtvor se dá použit ku prospěchu i ke škodě. Otázka jen zní, či prospěch a čí škoda to bude. Jak je ten svět relativní, až běda. ___ Scéna vzniku Monstra je ukázkou prakinematografického důvtipu (viz zajímavosti). Švankmajer se svoji úchylnou animací bledne závistí. Využití zrcadla pro nepřímou konfrontaci hrdinů a metaforický odraz vnitřního zmatení a temné stránky lidské duše včetně přímo freudovského překonání dichotomie v roce 1910, kdy psychoanalýza byla obrazně řečeno v plenkách, je fascinující. V době vzniku filmu bylo zvykem, že herci si sami vymýšleli vzhled a charakter postavy, kterou hráli. Monstrum - Charles Ogle - se sám líčil a volil svůj kostým dle vlastních představ a popisu v románu Mary Shelley. Uvidíme, jak se budou líčit lidské klony, geneticky zdokonalení lidé a kyborgové. Snad se budeme moci tomu smát stejně bezstarostně, jak se dnešní diváci smějí Oglyho monstru. ()
Reklama