Les Vampires

Bezpochyby veľká klasika francúzskeho nemého filmu, ktorá si zaslúži úctu hlavne za svoje priekopnícke zásluhy nielen v oblasti žánru, ale aj za rozvoj filmu ako takého. Moje hodnotenie vyjadruje vždy iba a len to, ako sa mi film momentálne páčil. Treba ho brať v tomto kontexte. Zaujímavý príbeh a prepracovanosť diela núti človeka sa ku “Les Vampires“ obratom vracať, pretože objavovať je stále dosť. Na ten prvý krát je ťažko vstrebať všetky detaily, zvraty a situácie plnohodnotne. Minutáž naznačuje, že ich je sakra veľa. Dĺžka snímku môže byť ale aj problémom. Nie je totiž jednoduché si vyčleniť zhruba 6 a pol hodiny pre film hocikedy. Zatiaľ sa mi to podarilo 2 krát. Čo sa týka ale konkrétne filmu “Les Vampires“, ten býva v niektorých kruhoch označovaný za filmový seriál. Pravda, resp. môj pocit je niekde uprostred. “Les Vampires“ ako celok tvorí samozrejme jeden veľký zamotaný príbeh z prostredia parížskeho podsvetia, je však celkom šikovne rozdelený na 10 “samostatných“ kapitol, z ktorých každá je ukončená nejakým čiastočným vyvrcholením danej časti príbehu. Tým pádom je možnosť výberu, či film pozerať v kuse (na to je ale potrebný deň voľna) alebo každý deň jednu kapitolu. Ako kto zvládze. Vyskúšal som si obe varianty. Záverom komentáru aby nedošlo k omylu a zbytočnému sklamaniu by som chcel zdôrazniť jednu základnú informáciu - Louis Feuillade svojich Vampírov nepojal ako nemŕtvych, ktorí cicajú ľudskú krv parížskej smotánke, ale ako gang kriminálnikov, ktorí sa pod týmto označením snažia spoločnosť „vysať“ (t.j. pripraviť ju o čo najviac cenností, vplyvu, ...) a zaujať tak postupne dominantné a neohrozené postavenie ako mafia operujúca vo vlastnej bunke štátneho zriadenia. FINE. (13.11.2007)

Upíři jsou doslova symbolem rané seriálové tvorby a laik si z nich udělá naprosto překvapivý názor na počátky filmů s narativní linkou. Seriál je nedocenitelný hlavně v tom, jak zachycuje vývoj filmové řeči - první díly jsou statické, poměrně rozvleklé a s minimem napětí, zatímco druhá polovina objevuje paralelní akce, filmový detail jako zdroj napětí, složité zápletky a zvraty, dynamicky nasnímané honičky a do hry vstupuje i komický element v neodolatelném podání Marcela Lévesquea. Tudíž toto neustálé zdokonalování fakticky vrhá na první díly neodmyslitelný stín a vzniká tak poněkud nevyvážený celek, z nějž lze hodnotit plným počtem tak poslední čtyři díly. Navíc mě trochu zklamala samotná Musidora, od níž jsem čekal ztělesnění démoničnosti a zákeřnosti (viz plakát) a dočkal jsem se poněkud nevýrazné a nepříliš hezké herečky s kypřejšími tvary, jejíž kouzlo pro mě vyniklo jen v několika momentech (slídění v přiléhavém obleku, její anabáze z ostrovního vězení), přesto my však bylo líto jejího konce a uvízla mi v hlavě. Navíc je zde strana zákona vykreslená jako ne příliš schopná, tudíž vynalézavější a nápaditější upíři si zákonitě získávají větší sympatie, čímž může leckoho naštvat konec s melodramatickým dovětkem. I přes zmíněné vady jsou Upíři odzbrojujícím počinem z nějž přímo dýchá atmosféra nastupující moderny a jež nabízí řadu fantazijních podnětů, čehož se posléze chopili surrealisté, vzdávající poctu tomuto a obdobným dílů ve své tvorbě. (09.12.2010)

Osobně se mi líbí pojetí téhle filmové série. Jedná se o soubor deseti filmů, kdy jejich délka je různorodá od čtvrt hodiny až po hodinu. Filmy byly promítány v letech 1915 a 1916 a je na nich poznat, že se nejedná o něco, co by zapadlo. Jako milovník komiksu mohu s klidem říct, že přesně takové filmy jako "Les Vampires" inspirovaly dobrodružné příběhy, kde se to jen hemží zloduchy, tajnými místnostmi a chodbami, úkladnými vraždami, apod. Vždyť takové odkazy je možné nalézt v literatuře často a nechybí ani v takových komiksech jako "Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec" nebo "Tintinova dobrodružství". Jsou zde převleky, záměny, temné postavy, zápletky přitažené za vlasy a všechno to naprosto dokonale funguje. Ano, je to místy trochu groteskní a přehrávané, chybí tomu nějaké pořádné rozuzlení, ale když v pátém filmu vidíte, jak se Vampires pohybují mezi lidmi, kteří všichni byli omámeni do bezvědomí, je v tom něco silně nepříjemného. Humor a thriller se zde spojují v kombinaci, která je úžasná. Škoda, že se pro filmy vžil formát, kdy celovečerák je hodina a půl více. Takové série kratší filmů by měli také své kouzlo. Očividně ale musíme standardizovat. Škoda. (27.01.2014)

[FNŘ 2010] Viděl jsem devátou epizodu Upírů a ačkoliv mě bavila, tak mi asi jeden díl stačil. Fantomas je mnohem zábavnější. ____ EDIT: Tak jsem zhlédl ještě čtvrtý díl nazvaný Le Spectre, který mi přišel mnohem zajímavější, než travičské pokusy z 9. části. Ve Spectre jde o to, že jakýsi pan Metadier si má vyzvednout z banky 300,000 franků. Irma Vep a její společníci tohoto pana Metadiera zavraždí, jaké je ale jejich překvapení, když pak tento muž do banky přesto přijde. Je to duch?:D (07.08.2010)

[400 min] 1. část: Useknutá hlava 75%, 2. část: Vražedný prsten 75%, 3. část: Rudá kniha šifer 70%, 4. část: Přízrak 70%, 5. část: Mrtvý muž na útěku 70%, 6. část: Hypnotizující pohled 65%, 7. část: Satanáš 65%, 8. část: Pán hromu 70%, 9. část: Travič 75%, 10. část: Děsivá svatba 70% Celkový dojem [7/10] (Gaumont) (Němý, čb. /// Scénář: Louis Feuillade /// Kamera: Manichoux /// Hudba: Robert Israel) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (27.08.2010)