Režie:
Vladimír VlčekKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jaroslav Průcha, Marie Ježková, Vlasta Fabianová, Jaroslav Vojta, Vilém Besser, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková (více)Obsahy(1)
Český barevný film podle románu Antonína Zápotockého. Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921 je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa. (Filmový přehled)
(více)Recenze (117)
Je faktem, že se vznikem republiky po skončení první světové se toho pro mnohé moc nezměnilo a to hlavně pro nejchudší. Vrchnosti vystřídali jiní páni, kterým se říkalo velkostatkáři, továrníci, uhlobaroni... Ne každý byl sociálně uvědomnělý v těch dobách a tak se dělnictvo asi fakt nemělo dobře. Ono je to logické. Stále zde panoval model v jakém dnes jede Afrika. Čím více budu mít dětí, tím je lepší možnost, že nějaké přežijí vysoké dětské úmrtnosti a někdo se pak o mně na stará kolena postará. Navíc antikoncepce neexistovala a sex je jak se říká zábavou chudých. A když pak rodina měla klidně sedm hladových krků, byl samozřejmě problém to živit a adekvátně zabezpečit. Bohužel sem z Ruska zavanul komunismus. Když jsem viděl ty byť hrané (a možná že ani ne) výrazy některých herců, když hlasovali na sjezdech či ustanovili vznik KSČ úplně jsem se otřásl. Byly to úplně stejné výrazy co o několik dekád později měli lidé třímající pochodně a orlice s hákovým křížem. Nejzajímavější je to co mi řekl můj vlastní dědeček když mu coby vykořisťovateli (měl jednoho pomocníka) sebrali v roce 1948 pekárnu. ,,Víš já si nakonec řekl, že to není špatná myšlenka když všichni budou mít vše a všeho dostatek''. Když vám tohle řekne okradený co celý život dřel, uvědomíte si tu záludnost té idei o rovnosti. .. Bohužel jak se ukázalo nejen u nás, socialismus a komunismus nefinguje a je jen dlouhou a strastiplnou cestou ke kapitalismu jak řekl kdosi. Tenhle film je ultrabrutální propaganda a ač jinak si v těchto budovatelských filmech libuji, tady dávám za stoprocentní - ODPAD ! ()
Jelikož zde už nějací lidé rozpitvali tento film hodně detailně a umělecky, tak asi čekáte, že to udělám taky. Ale ne. Protože na to nemám náladu, tak to vezmu po svým. Oproti Botostroji je tento filmy pravdivý. "pravdivý" z toho důvodu, že popisuje události, které se skutečně stali. Takže z filmu bychom si měli odnést, že támhle byli stávky, támhle tohle, nepokoje, vznik KSČ a konec . Za to co jsem teď řekl dávám jednu hvězdičku. Režisér Vlček není dobrý režisér a ke konci chybí jakákoliv gradace. Herci jsou perfektní - hlavně Bek. To je ale všechno,. Film se snaží říct, že za 1. republiky se žilo strašně, policie řádila jako gestapo, statkáři byli zlí a socani podlí slaboši (nedovedu si představit, kdyby ve filmu byli i pravičáci). Takže námět k připomenutí historie 1. republiky, obsah připomenutí totality. Filmařské kvality jsou nízké (nikoliv úplně špatné, ale ve srovnání s Vávrou nebo Zemanem - však to znáte). Barva příšerná. ()
Když jsem zjistil, že na kanálu CS film budou vysílat tuhle legendární ptákovinu, tak jsem měl velkou radost. Čekal jsem nějakou nechtěně zábavnou komunistickou propagandu a ono hovno. Ten film je prostě k uzoufání nudnej. V půlce jsem už na to neměl nervy a začal jsem se věnovat něčemu jinýmu a jenom tak na to občas mrknul a nakonec jsem to ani nedokoukal, protože mě to fakt vůbec nebavilo. Jinak já nejsem žádnej zarytej antikomunista, takže odpad (na rozdíl od některejch jinejch hodnotících) opravdu nedávám z politickejch důvodů. ()
,,PODÍVEJ SE, JAK JE TO KRÁSNE, KDYŽ JE NAŠE KLADNO CELÉ RUDÉ.“ ,,TY MYSLÍŠ POŘÁD JENOM NA RUDÉ KLADNO A PŘÁL BY SIS, ABY CELÁ REPUBLIKA BYLA RUDÁ, VIĎ? ,,VŠAK TY BY SIS TO TAKY PŘÁLA.“ __ Ako inak si pripomenúť 70 rokov od víťazného februára, než Zápotockého osobnou spomienkou o založení Komunistickej strany Československa (predtým Sociálno-demokratickej ľavice) počas tretej komunistickej internacionály? Istého času počas burzy kníh som na - do slovenčiny preložený román - ,,Červená žiara nad Kladnom“ narazil na burze kníh. Stál päťdesiat centov. Pomyslel som si, načo mi bude taká hlúposť, avšak dnes svojho rozhodnutia ľutujem. Zápotockého opus magnum je údajne napísaný solídne, do rozpakov priviedla tvorcov balancujúcich nad rozhodnutím urobiť z nej pripomienku idealizovaných udalostí alebo manifest. ( ,,KAM TAK HONEM, KARLE?“ ,,KAM? NO NA ŠACHTU. MYSLÍTE, ŽE BUDEME NASTUPOVAT POSLEDNÍ?“ ,,NIKAM NEPUDEŠ, ZBABĚLČE. VE STÁVCE SE POKRAČUJE.“) Film je ozaj krásny... farebnosťou, ktorá by o to viacej vynikla, ak by sa pre budúce generácie uchovala v podobe precízne zreštaurovanej blu-ray verzie. Maľované pozadie, prípadne kulisy sú robené vo vtedajšej dobe (a možnostiach) na najlepšej možnej úrovni. Zaujímavá mi prichodila scéna Bekovho stretnutia z manželkou po návrate domov, zatiaľ čo ona umýva podlahu. Sledujem ďalej a musím napísať, že... (,,BUĎTE ZDRÁVY, SOUDRUZI!“ ,,VÍTAME TĚ TONÍČKU. ŠKODA, ŽE POSPÍCHÁME, MUSÍME DO ÚSTŘEDNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU.“ ,,TO JE ŠKODA, CHTĚL JSEM SI S VÁMI POPOVÍDAT. ALE ASPOŇ JEDNU OTÁZKU SOUDRUZI: CO JE SE SOCIALIZACÍ?“ ) ...hodne škrípu dialógy robiace z osudových udalostí dnes úsmevné chvíle nútiace diváka sledovať celé prestavenie do zdarného konca. Znezrady sa objaví kniha: Mikuláš Lenin – Stát a republika. Pomyslím si: Zato istotne môžu kapitalisti , tí zlí, ktorí sú tu tak ukážkovo zobrazení sťaby vydierači, mysliaci iba na ženské, nato ako zneužiť robotníka a spiaci do neskorého doobedia, zatiaľčo čo pochodujúci ľud oslavuje 1. máj. Hádžem za hlavu zvláštnu záhadu, čakám na finále pred súdnym tribunálom, ktoré sľubuje potom, ako Mařka z manželovho listu o veľkosti súdruha Lenina dosahuje sexuálne uspokojenie, ojedinelý zážitok. ,, ZAHÁJILI SME BOJ PROTI KAPITALISTICKÉMU ZŘÍŽENÍ. V TOMTO BOJI NEMůŽEME STRATIT NIC, JENOM SVOJE OKOVY. ZÍSKAT ALE MůŽEME VŠECHNO.“ ... ,,...MY NAOPAK VĚŘÍME, ŽE PRO ZÁCHRANU LIDSTA JE POTŘEBNÉ ROZBÍT KAPITALISTICKÝ ŘÁD A VYTVOŘIT SVĚT SVOBODNÉ PRÁCE, SVOBODNÝCH NÁRODŮ, SVĚT OPRAVDU NOVÝ, SVĚT SOCIALISTICKÝ.“ (dosiaľ 853. hodnotení, 87. komentár k filmu) ()
Ten, kdo viděl Botostroj je natolik zocelen, že mu připadá vše ostatní (srovnatelný komunistický žánr), jako procházka růžovým sadem. Čekal jsem útok z kladenských fabrik, který by mohl zničit i zlínského vydřiducha. Na vrcholu zůstal Baťa. Toníček se sice snaží. Má občas velké momenty (třeba když se s baťohem vydá do Moskvy), ale Botostroj je Botostroj. Spojujícím prvkem obou filmů je Vilém Besser, i zde svým hovadským hereckým výkonem na sebe strhává pozornost. Pepíček Bek je roztomilý. Podává svůj klasický bodrý výkon. Rudá záře nad Kladnem mě bavila. Jedna hvězdička je zasloužená. 24%. ()
Reklama