Mlhy na blatech

Musím říct, že v takové roli jsem Rudolfa Hrušínského viděla úplně prvně a dost mě překvapil. Hrál takového drsného samorosta, který si dělal všechno, co chtěl a za práci taky uměl vzít, ale na venkově to jinak nešlo. Muselo se pracovat od božího rána až do večera. Tohle je přepis Klostermannova románu? Já znám Klostermanna jako básníka Šumavy. O tom, že by ve svých dílech zabrousil i do Jižních Čech jsem neměla ani ponětí. Ale pořád jsem si říkala, že mi na tom filmu příjde něco povědomého. Jen jsem nemohla přijít na to, co to bylo a on se z toho vyloupnul můj oblíbený spisovatel. Vlastně kvůli němu mám Šumavu vrytou pod kůží a miluju ji. (07.07.2011)

Nejdivočejším koněm z celé Potužákovy stáje je Vojta. Vojta je nevycválaný samorost s dobrým srdcem, které se však stydí ukazovat. A tak jen plive na všechny strany trošky jedu, aby náhodou nevypadal jako milý kluk. Jen před mladou Potužákovou si na nic nehraje, před tou beze studu odkrývá i své nejsvětlejší a nejcitlivější stránky. Rudolf Hrušínský se beze strachu postavil před kameru a dal svému Vojtovi tolik emocí, co mnozí jeho mnohem zkušenější kolegové nedokázali věnovat svým postavám ani dohromady. Zcela zastínil i jako vždy výborného Štěpánka, který zde má menší roli, takže výslednou kvalitu filmu příliš ovlivnit nemohl. Mlhy na blatech stojí a padají s Rudolfem Hrušínským. (05.02.2023)

Jeden z mých nejmilejších filmů! Dokonce mu odpouštím i to, že se nedrží věrně předlohy, na což jsem jinak dost citlivá! Ale chápu důvody, jistě jsou ovlivněny i dobou vzniku a autoři vyzdvihli, co bylo v tu dobu právě nejvíce zapotřebí! Představuji si, jaká to musela být radost a jaké osvěžení, povzbuzení, když jej lidé v době okupace viděli v kinech! - - - Že je selské prostředí uchovatelem čistoty, víry a tradičních hodnot, to je jedna z mála myšlenek našeho národního obrození, s nimiž se mohu jako katolička bez váhání ztotožnit! Na filmu jsem nenašla nic, co bych mu mohla vytknout! Scénář, herci - všechno bez vady a hany. A přesto bych ještě vyzdvihla nádhernou kameru! Obrazy, které si oko vychutnává a které duši lahodí, ať už přírody nebo reálií vesnického života. A tady bych se ještě zastavila: Když jsem viděla selskou vesnici nebo zápraží, sad či náves, připadala jsem si jako na našem jihočeském rodovém statku, který tolik miluju a kam se stále vracím! Jak mi ten film nemá být milý?! Film je t.č. k viděni zde: https://www.youtube.com/watch?v=MR8h5wsRYyM (13.02.2020)

Koncem protektorátního období se režisér František Čáp opět vrátil k tematice českého venkova. Pro svůj další film si zvolil román Karla Klostermanna, zasvěceného znalce jihočeského kraje a místních obyvatel. Rozsah a zejména šíře selské epopeje z počátku dvacátého století vedly režiséra ke kompromisu. Do středu filmového příběhu se místo tajuplného prostředí jihočeských Blat dostali čeledín Vojta a jeho věkoví vrstevníci Václav a Apolenka, kteří jsou k Vojtovi silně citově vázáni. Apolenka neuvědomělou láskou, pro bázlivého Václava je nedostižným vzorem a autoritou. Závěrečná proměna hlavního hrdiny odpovídá klasickému syžetu obdobných filmů té doby, v nichž je vyzdvihována čest a upřímnost. Na filmu se spolupodílel i významný český fotograf, dokumentarista a přírodovědec dr. Jan Václav Staněk, jehož záběry zvěře jsou dodnes fascinující. Díky působivým exteriérovým pasážím (kameraman Ferdinand Pečenka byl skutečným mistrem obrazu) a vzácně vyrovnaným hereckým výkonům (jasně dominující je třiadvacetiletý Rudolf Hrušínský) patří MLHY k uměleckým vrcholům a zároveň dokumentují snahu filmařů o posílení národního uvědomění v dobách nacistické okupace. A to jistě není málo. Naopak. (18.12.2009)

Děj tohoto filmu asi mnoho diváků neosloví. Je o selském lidu, vztahu k půdě a hlavně k Bohu. To vše úzce spojeno vytváří svět venkovského lidu na panství knížete Schwarzenberga na hlubockém panství. Je o mládí, o hledání cesty, chybách, křivdách a odpuštění. Rudolf Hrušínský coby mladík se cítí nedoceněn a nemilován a kope kolem sebe a dobrého slova pro nikoho nemá. Sedláky nenávidí, jsou tupí a omezení. On chce víc a nebojí se přitom i sejít z cesty práva. Nakonec ale pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí...70% (02.08.2012)