Československý filmový týdeník

Nebudu z nostalgie dávat vysoké hodnocení, je to strašlivě propagandisticky zaměřená záležitost, nevidím v tom žádné umění, jenom chladnou, komunistickou, vychcanou oblbovačku. Ze zápalu entuziasmu reportéra se mi obrací kniha a proklamované výsledky, no kdo měl rád uniformitu, sraní v kolektivu na povel a štěnice v telefonech, ať si to klidně užije. V kině jsem to nesnášel, záměrně jsem chodil do sálu až po odvysílání povinné osvěty a reklamy na jar s panem Vajíčkem. Dnes to připadá maximálně jako srovnávací pořad, něco jako Hledání ztraceného času, který byl, na rozdíl od výborného jmenovaného pořadu, opravdu ztracený. Přesto na to koukám a nechápu, co mě tady vlastně drželo, asi vědomí, že jsem si každou dobrou knihu, LPíčko i džíny musel opatřit jinde, než v komunistických vyrabovaných samoškách a cítil jsem přitom jakousi revoltu, co já vím. Navíc mladí naprosto nechápou, proč ti lidé nešli do jiného obchodu, když v tomto je fronta a v regálech hovno. (09.05.2009)

Československý filmový týdeník (slovensky Československý filmový týždenník, ČSFT) je československý kinematografický cyklus desetiminutových publicistických krátkých filmů volně navazující na předchozí Československé filmové noviny. Vysílán byl v letech 1954 až 1989. Každý díl byl zkompilován z několika reportáží a vysílán byl před začátkem hlavního filmu. Přibližoval divákům události uplynulého týdne z domova i ze světa. Na pořadu spolupracovali přední českoslovenští dokumentaristé, natočeno bylo 2379 dílů. (17.08.2020)

Aspoň sa troška môžeme pozrieť ako to vtedy tak dávno vyzeralo aj keď nie je všetko čo nám je povedané či ukázané pravda, ale každý si musí na tieto roky prežité v inom politickom zriadení vytvoriť sám. Ja to beriem ako dokument zobrazujúci vtedajšie pomery a nie ako agitačný materiál a u mňa prevažuje prínos vysielania podobných programov, aby si tí čo to nezažili a počuli o komunizme a socializme iba z rozprávania svojich rodičov alebo starých rodičov mohli svoje dojmy z počutého konfrontovať s videným. (24.09.2007)

Československý filmový týdeník už řadu let nesleduju, vlastně jsem poslední díl viděl u příležitosti 50. výročí Gottwaldovy smrti. Přesto mi skoro žádný díl neujde, protože když v neděli ráno vyléhávám, slyším z obýváku televizi. Je zajímavé sledovat, jak se forma zpracování mění v průběhu let. Od uřvaných propagandistických reportáží z počátku 50. let, kdy občanům Československa líčil otravně zpěvavý hlas o tom, jak kombajny na južnom Slovensku chrání světový mír, až po vcelku odlehčené reportáže o tom, co se kde postavilo a událo. Musím říct, že bych v dnešní době po příchodu do kina raději sledoval filmový týdeník než trailery na marvelovky a jiné filmy, které mě absolutně nezajímají, ale demokratický režim necítí potřebu propagovat se takovým způsobem. Možná proto nebude Evropanům chybět Evropská unie – protože jim nedokáže a ani se jim nesnaží za pomoci masmédií vtlouct do hlav, že se octli v ráji, ať už to odpovídá skutečnosti nebo ne. (986.) (14.09.2014)

Záběr na letadlo letící nad polem a komentář říká: „Českoslovenští letci práškují pole brambor napadené impe-rialistickým broukem, mandelinkou bramborovou.“ To je tak šíleně k smíchu, že si skutečně nedokážu předsta-vit, že tohle mohl někdo myslet vážně. Bohužel je to tak! V době vzniku je ČSFT jednoznačný odpad, dnes je to 5*! Celkově 3* plus jedna pro Českou televizi za to, že dá šanci i mladším ročníkům vidět, jak tehdy fungovala propaganda! (16.02.2006)