Režie:
David OndříčekKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Marek Taclík, Klára Issová, Ladislav Mrkvička, Jaromír Dulava, Jaroslav Plesl, Dita Zábranská, Jaroslav Rudiš, Kamil Halbich, Igor Chmela, Tatiana Dyková (více)Obsahy(1)
Grandhotel je místo mezi nebem a zemí. Místo, kudy plují mraky a lidské touhy. Metaforický příběh je zasazený do slavného hotelu tyčícího se nad Libercem. V něm, jako strážný a vězeň zároveň, pracuje Fleischman, údržbář a amatérský meteorolog, který chtěl mít k nebi tak blízko, jak jen mu to život dovolí. A výš to už nejde. Výš můžou jen ptáci a blázni a Fleischmanovi chybí ještě jeden rok, aby se jím stal. Liberec je pro Fleischmana klec, místo, které ho svazuje dávným slibem a nechce ho pustit za své hranice. Každý den Fleischman myslí na jediné, vznést se k nebi a uletět z hotelu, z Liberce, ze života, který se mu vůbec nedaří. Blázen by sestrojil křídla, Fleischman si šije balon, ve kterém uletí. On není blázen. Mohlo to být už brzy, kdyby mu do života nevstoupila Ilja. Tichá pokojská, která jeho myšlenky táhne znovu k zemi, protože tam patří člověk srdcem. Jenže Ilja není sama, už dlouho se trápí ve vztahu s Patkou, arogantním číšníkem, který je přesně tím důvodem, proč se schovat do mraků. Patka nechce Ilju pustit, všechno, co v životě dělá, dělá přeci pro ně. Pro ni. Pro štěstí na zemi. Jenže Ilju to táhne vzhůru za Fleischmanem. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (391)
Na film jsem dostal doporučení, ale moc mě to nenadchlo. Ze začátku mi to přišlo docela dobrý, ale tak po půl hodině si řikám, že se to pořád nějak nerozjelo a děj se nikam neposunul. Co jsem viděl filmy od Davida Ondříčka, tak ono to všechno bylo dějově dost o ničem. Ale zatimco třeba u Samotářů jsem se opravdu zasmál a u Šeptej to zase zachránila muzika a atmosféra, tak tady těch vtipnejch míst zase tak moc nebylo, atmosféra žádná a minimalistická hudba od Muchowa tentokrát taky nic moc. Celkově ten film neni úplnej průser, dá se na to koukat, ale zároveň taky nic, co bych musel vidět znovu. Slabý 3 hvězdy. ()
Okrem podarených hereckých kreácií (pri charakteroch postáv tohto typu to inak nazvať nemôžem) a asi troch štyroch naozaj pointových vtipných scénach sa nad týmto filmom znáša obrovský otáznik nespokojnosti. Ako čistokrvná komédia mi to teda určite neprišlo. Dráma a romantika hrali dosť dôležitú rolu. Kvalita týchto žánrov kolísala ako zmeny počasia počas filmu, ale inak som sa nenudil, hlavne od druhej polky, kde som si konečne privykol Ondříčkovej filmovej náture. Nabudúce to snáď bude lepšie. 55%. ()
CHYBA VE FILMU - Na začátku filmu Marek Taclík smrká do kapesníku a vítr mu ho odfoukne směrem doprava. Z dalšího záběru je vidět, že kapesník letí doleva. CITÁT - Lidi jsou jako mraky, nikdy neví, kdy se srazí a zase roztrhnou, taky je něco žene........ Scénář : Jaroslav Rudiš a Pavel Jech. Kamera : Richard Řeřicha. Hudba : Jan P. Muchow. Ve filomu hraje Marek Taclík jako Fleischman. ()
Díky traileru jsem film vypustila z hlavy:), ale poté, co běžel na hbo a nic jiného na programu nebylo, jsem se odhodlala a dokonce neusla. Žádný převrat v české kinematografii se nekoná, ale pár lepších okamžiků jsem zaznamenala. Hlavně oceňuji výborně typizované postavy, samozřejmě nejlepší je Taclík coby zarytý Liberečák:), dále ale i Zábranská, která je klasickou ukázkou ženské pomstychtivosti, jakmile se jí nedostává toho, co chce. Na druhu stranu ale drží se svou kamrádkou, která se stala sokyní..."Kam to bude?" "To je jedno." "Tak Varšava. 830 korun." ()
„Kdybys večer někam chtěla jít…tak si vem pláštěnku, bude pršet.“ Pro mě osobně jde o Ondříčkův žánrově nejproblematičtější film. Jistě, v základu to je tragikomedie, dostatečně vtipná (i když méně než jindy v porovnání se standardem režiséra) a také mile„posmutnělá“, ovšem místy se tu objevují až překvapivě vážné scény, které byly podle mě zbytečné (třeba takový Franzův odchod ze scény), přitom některé z nich stačilo jen odlehčit. A také je tu vyšší koncentrace hlušších míst (nejdebilnější je pasáž v kuchyni). A to je škoda, protože tyhle detaily to všem těm kladům Grandhotelu kazí. Myslím jimi tu nezaměnitelnou atmosféru (spolu s hudbou a pěknými záběry), řadu vtipných scén (revizor, sedačka, popelnice, obchoďák, nemocniční čekárny, tykání) a hlášek, stejně jako vcelku fungující romantickou linku (nejvíc se mi líbila ta momentka se zvířaty, přišla mi nádherně přirozená) a v neposlední řadě casting a postavy (vydařili se zejména hajzlíci Dulavy a Plesla, no a samozřejmě Taclíkův nesmělý podivín). Vychází mi to ještě na slabší 4*, ale docela „fousově“. „A fakt je to i na mravence?“ – „No jasně, to je úplně na všechno. All in one.“ ()
Galerie (28)
Zajímavosti (16)
- Autor knižní předlohy i scénáře Jaroslav Rudiš si zahrál jednoho z promočených německých turistů. (Yardak)
- Na otázku, co pro něj bylo při práci na tomto filmu nejtěžší, režisér David Ondříček odpověděl: "Řeknu to upřímně: nejtěžší pro mě bylo věřit scénáři. Bral jsem ho jako výzvu a protiúkol, protože lidi mě mají za věčně humornýho, sarkastickýho člověka. Čím víc jsem ale scénář četl, tím víc jsem z něj vyhazoval odstředivé příběhy - prostitutka, německý zájezd... Veškerou komediální scénkovitost jsem se snažil vyházet a poctivě sloužit tomu hlavnímu, což pro mě byl Fleischman, jeho vnitřní život a jeho snaha o opuštění světa, ve kterém je uzavřený." (NIRO)
Reklama