Nová Francie

To, čím sú Lovci dinosaurov pre žáner sci-fi, tým je Nové Francúzsko pre historicko-romantické eposy. Neuveriteľný blábol, ktorý by sa mal premietať na scenáristickej fakulte ako prehliadka veštkých chýb, akých sa scenárista môže dopustiť. Nedoriešené či celkom do vzduchoprázdna vyparené dejové línie, nelogické motivácie (vysvetľované dodatočne vnútorným hlasom), náhle miznúce postavy (tvorcovia pol hodinu riešia, aký je Perez hajzel a ako chce hlavnú hrdinku pretiahnuť, potom zrazu zmizne zo scény a dozvieme sa, že bol zatknutý a odvlečený do Bastily - WTF???) a hromada zbytočností, ktoré film predlžujú do neznesiteľných rozmerov. A hlavne nulové emócie (je strašne smiešne, ako sa Doylova pompézna hudba snaží nejaké navodiť a vôbec to nefunguje), mizerné herecké výkony a nedostatok čohokoľvek výpravného (útok Angličanov na Quebec je natočený s pomocou dvoch vojakov, ktorí vystrelia z kanónu, načo vybuchne stena jedného domu - to je celá bitka!). Nuda, pri ktorej budete mať pocit, že sa dívate na 10-dielny televízny seriál, spojený do jedného filmu - a bez toho, aby z neho bolo niečo vystrihnuté! (29.08.2007)

Varování přicházela ze všech stran a směrů, včetně osoby, která je statečná a svět filmového shitu dobře zná, leč Faidra neposlouchala ta slova varovná, rozhodla se Novou Francii ozkoušet na vlastní kůži a zcela po zásluze zjistila, že se vskutku jedná o novofrancouzský slepenec strašlivých hereckých výkonů, skoků odnikud nikam, nelogičností a oslích můstků spojujících vratké a nevěrohodné linie nudného a zdlouhavého příběhu, kterými nás země kdysi proslulá silnými tématy a kvalitními herci v posledních letech zásobuje stejně vytrvale jako hypermarkety prošlými pomazánkami. Co se týče alternativního titulu, sedí s nemenší jistotou pozadí na nočníku. Prsty jsem si zase jednou spálila důkladně, jen co je pravda. (27.08.2008)

Každá doba má své hrdiny. I ty lidové. Má je i frankokanadský Quebec. Jedním z nich je Marie-Josephte Corriveau (1733-1763), jejíž poetizovaný životní příběh tvoří obsah i námět filmu. Pro Francii ztráta Louisiany i tzv. Dolní Kanady znamená stále - i dnes - pocit jistého vykořenění (r. 1967 během státní návštěvy zvolal de Gaulle "Ať žije svobodný Quebec!"). Neobvykle poskládaná koprodukce jen potvrzuje to, co jsem již naznačil. A tak tragický příběh z konce sedmileté války (1756-1763), jedné z mnoha, které vedly dnes poetizované feudální "staré režimy", je velkým prolnutím vášnivé lásky na život a na smrt na jedné straně a bolestnou válkou Francie končící dlouhé vlády Ludvíka XV. na straně druhé (1715-1774). Kompozici i zaměřením usilují tvůrcové filmu o komplexní záběr doby a jejích protagonistů. Určitá strohost v závěrech a pocit, že vojska na obou stranách se nevyznačují nadměrnou početností, odpovídá skutečnosti: dnešním desetimiliónům na rozlehlých plochách odpovídaly tehdy desetitisíce (i dnes v provincii Quebec, větší než Spojené království, Francie a Španělsko dohromady žije kolem 7,5 milionu obyvatel oproti zhruba 170 milionům počtu obyvatel těchto států). Svým zaměřením film odpovídá jiným, o něco starším pohledům-freskám na starší americké dějiny (REVOLUCE, MISE). Bez těchto premis nelze docenit ani kvality režie, ani pozoruhodné herecké výkony (Gérard Depardieu, Irene Jacobe). Zajímavý je v této souvislosti i nepříliš lichotivý úhel zobrazení osobnosti Benjamina Franklina, který je tu představen jako zosobnění hltavé yankeeské rozpínavosti stejně tak jako ne příliš potěšující pohled na představitele tamější katolické církve (Má-li tento film nějakou slabinu, je to jeho český název Spalující romance, který kromě komerčního podtextu zkresluje jeho obsah a nepřímo i snižuje úroveň díla). Nostalgie filmu tím získává další rozměr. A divák pohnutý, romantický zážitek, příběh velké lásky, zřejmě jedné z variant dodatečných příběhů o dívčí matce. Příběh, kterých není nikdy dost. (18.04.2010)

Aha, ono se to také jmenuje Nová Francie. Tenhle název nezní tak špatně, můžete si třeba představovat, že jde o dokumentární pořad věnovaný nově poskládanému volejbalovému družstvu francouzských krásek. Ovšem řekne-li se Spalující romance, je na místě začít namáčet studený hadr. Jak by asi takový film mohl vypadat, že? Historická úchylná telenovela, která se ani nesnaží opřít o nějaký pevný základ. Možná se chtěla opřít o Gérarda, ale ten tu sám vypadal, že by potřeboval berle... (30.09.2012)

Přesně jak tvrdí Cervenak. Nová Francie nebo ještě Spalující romance je v historických filmech něco jako Lovci dinosaurů ve scifi...a to je...jeden velkej mišmaš, ze kterého se nedá poznat, kde má hlavu a kde má patu. Film, který je prostě kravina nad kravinou. Hrůza na to koukat a ještě horší ho hodnotit. Já u toho měl co dělat, abych to dokoukal, a tu jednu hvězdičku jsem vrazil za ten závěrečný pláč, jenže film jako celek bylo něco neskutečného a zdlouhavě nudnýho, že jsem na to hnedka zapomněl. Šílenost, kterou už znova rozhodně vidět chtít nebudu. (25.09.2008)