Obsluhoval jsem anglického krále

Celkový dojem tohoto filmu mi sice vyšel na prázdno, ovšem najde se v něm hodně momentů a scén, které film trochu "osvěžují." Mimo jiné mne překvapila a potěšila role "té" blonďaté krásky, která po scéně s malinovým nápojem kráčela po ulici, kolem ní se shlukovaly včely jako "okolo krámku s tureckým medem" a v níž jsem poznala herečku jménem Petra Hřebíčková, která účinkuje ve Zlínském městském divadle. Celkově bych tento snímek, jakožto součást české kinematografie, řadila k průměrnějším filmům. (19.10.2008)

Ač bych rád panu Menzelovi dal mnohem víc hvězdiček, už jen minimálně za tu SM předehru s proutkem na MFF v Karlových Varech, bohužel však nemohu. Nejvíce mě vadillo to skákání mezi jednotlivými časovými úseky. Myslím jak dějiny frčeli kolem mladého Dítěte to bylo -- událost --chvilka rozhoupávání a šup skok jinam a zase událost --- chvilka rozhoupávání a šup skok jinam. Na druhou stranu skvělá kamera mě jenom utvrdila, že nejkrásnější co kdy příroda vytvořila je ženské tělo . Myslím si, že po herecké stránce nemám nikomu co vytknout. Jo a knížku jsem nečetl, protože jsem chudej tak jsme ji během mrazů podpálil abych měl v pokoji teplo. Teď mě omluvte jdu si odskočit --chvilka rozhoupávání a šup skok jinam. (28.01.2007)

„Bol som odsúdený na 15 rokov, ale pretože bola amnestia, odsedel som si len štrnásť a trištvrte.“ Drahý, očakávaný, ambiciózny a našťastie príjemný sladkobôľny menzelovsko-hrabalovský projekt s kvetnatým kastingom (Fialová, Lasica, Labuda, Kaiser, Huba), poetickou atmosférou a životnými poučeniami, akých nikdy nie je málo. Vtipné, šikovné, vynaliezavé, hravé, presné v detailoch. S Menzelom som sa cítil, akoby som to všetko zažil kedysi na vlastnej koži. Kino Považan 2007 NMnV  (02.03.2007)

I když už to není vrcholný tvůrčí Menzelův počin a zcela jistě se tenhle snímek nezapíše mezi skvosty domácí kinematografie, stále ještě zůstává Menzelova adaptace jednoho ze stěžejních Hrabalových textů velice nadprůměrnou a v kontextu české kinematografie po roce 1989 dokonce jednou z nejlepších (teď ovšem nutno dodat bohužel). I přes věci vysloveně nepovedené (významový odklon od literárního textu - není tu patrný přerod člověka, nepopsané tabulky, tabula rasa {Dítě = nomen omen - jméno znamení}, na nějž svět a dějiny, jimiž jako loďka z kůry lehounce proplouvá, postupně zapisují vrstvy zkušeností a počitků, které postupně transformují jeho osobnost až do stadia filosofa života, moudrého muže solitéra, jenž vyrovnán s životem, rozumí a ví...; překvapivě se ovšem ve snímku objevují nepodařené a hodně laciné momenty, např. téměř všechny počítačové animace (zvláště pak letící známky a bankovky), což v Menzelových filmech dříve nebývalo, přesto se ale jedná o milý, osobitý snímek, který sice často balancuje na hranici poetiky kýče, ale nikdy do ní nesklouzne. Naštěstí... (i když ten závěrečný pivařský hold Bohumilu Hrabalovi vůbec do intencí filmu nezapadá a pro neznalé autobiografického kontextu se dá interpretovat jen jako laciná pijácká vášeň Čechů) (06.03.2007)

Knihu jsem nečetl, proto je můj pohled jednostranný... A zřejmě z tohoto důvodu je můj názor na cestu pikolíka Dítěte za poznáním ,, je-li lidstvo potomstvo zlé, blbé a zločiné, a jestli být milionářem je ten nejsladší pocit" víceméně kladný. Nemohu mít nic proti Menzelovu přepisu, ale nemám nic ani proti jeho režii. Byl jsem schopen zde objevit krásné pasáže (slečna upijející grog), nebo obrazy žen, které Menzel zobrazuje s poetikou sobě vlastní. Stejně tak skládanka z mnoha krátkých příběhů a hlavně postav, kdy každá má svoji malou (Lábus, Dulava) či větší (Huba, Labuda) roli, na mne činila kompaktní dojmem. Ale přesto souhlasím se všemi názory, že toto dílo nepatří k Menzelovu vrcholu. Ale i kdyby ve mne zůstala při vzpomínce na tento film jen touha vyzkoušet, jestli je lepší zasypat ženu květinami nebo penězi a jak to vypadá u Rajských, nepovažoval bych to za málo. (05.01.2008)