Apocalypto

Hyperakčná indiánka, ktorá ani chvíľu nenudí - ak máte pri sebe popcorn. Hlbší myšlienkový rozmer je iba umelo našróbovaný, čo spolu so samoúčelným násilím film podkopáva. Apocalypto mohlo byť buď výborným rodinným filmom alebo skvelou existenciálnou drámou, zatiaľ čo takto sa brutalitou vyhýba detskému divákovi a tematickou plytkosťou dospelému. Navyše, vizuálna stránka pôsobí kvôli množstvu záberov z digitálnej kamery lacne. Dynamika a strih sú super, no s filtrami sa dalo pohrať viacej, čo by pomohlo výslednej tvári filmu. Tej tvári, ktorá robí z Umučenia Krista audio-vizuálny skvost. Apocalypto je vzrušujúci zážitok, no po pár dňoch sa zneho stáva zabudnuteľná fraška, ktorá minula svoj cieľ. (06.02.2007)

Skoro bych ten film nazvala jako jeden velký útěk, ovšem jako útěk velmi zajímavý, napínavý a moc dobře natočený. Velmi příjemné je, že se tu vůbec nevyskytnou běloši (tu jednou maličkou epizodku snad ani nepočítám), krev tu teče v přiměřeném množství, herci jsou dobře zvolení a ta příroda je neuvěřitelná. (25.02.2007)

Mel Gibson definitivně opustil mainstream a po odvážném našlápnutí svým náboženským opusem si sebejistě kráčí vlastní cestou filmových cest, nerespektujíce kritiku, diváka ani dolarové výdaje/příjmy. Jenže zatímco posledních pár hodin Ježíše Krista se umělo dotknout (byť jakýmkoliv způsobem) každého diváka bez rozdílu jakéhokoliv náboženského či společenského cítění, se sklonkem mayské civilizace je to trochu těžší. Prostinký příběh o cestě do pekla a zpět je postaven na pouhopouhém divákově vjemu audiovizuálních orgií, bez hlubší zpětné citové vazby. Pro to, aby šlo naplno vnímat hodinové (!) sprintování pralesem, musel by se Gibson v počáteční expozici více věnovat vztahům mezi postavami a ne jenom bezmyšlenkovitě vtipkovat o nepotenci jednoho z hrdinů. Taktéž forma s přibývajícími minutami ztratí dech. Sázka na digitální kameru nevyšla (na klasickém materiálu by se celek vyjímal mnohem lépe a filmověji) a Hornerova hudba je ke konci lehce monotónní. Přesto se nedá hovořit o nudě ani v nejmenším a jenom s povděkem kvitovat Gibsonovu snahu o to, aby se v Hollywoodu vyprávělo i trochu jinak. (06.03.2007)

Byť jsem se u posledního Gibsonova opusu o Ježíšovi neskonale nudil a jen s odporem jsem ho dokoukal do konce, na jeho příspěvek k historii Mayů jsem se docela těšil. Výsledek je někde na půl cesty. Vznikl průměrný film, který je příliš dlouhý a nudí, ale není to tak hrozné jako u Ježíše. Zajímavá vizuální stránka a několik trochu svižnějších scén vytahují film do kategorie děl, které jsou celkem zajímavé na jedno zhlédnutí, více se k nim však vracet netřeba. Hudba Jamese Hornera je také spíše jen průměrná. (17.05.2007)

Gibson je magor, ale to se ví už od Umučení Krista. Fascinuje mě, jak tam i v Apocalyptu naprosto dezinfikuje jakýkoliv náznak myšlenky (až na ten závěr) a jde mu jen o co nejdetailnější zobrazení brutálního násilí. To sice taky má něco do sebe, ale osobně si raději pustím jedničku Ramba. Ta si na nic nehraje. První hodina je nesnesitelně dlouhá, naštěstí v té druhé konečně dojde na honičky po pralese. O mayské kultuře se nedozvíme nic (kromě toho, že lidem vytrhávali srdce z těla a pak jim sekali hlavy), celé se to mohlo odehrávat vlastně kdekoliv a kdykoliv. Mel by možná neměl tolik chlastat a vrátit se ke svým režisérským kořenům... (12.01.2007)