Cubasa Chronicle

Vynikají seriál, každá sezóna má něco do sebe i přes občasnou nevyváženost se mi to velmi líbilo, měnící se prostředí a dobrodružství, které vás strhnou. Tajemno okolo strany záporáků, která jedná někdy dost překvapivě, prolínání mnoha světů jak je u studia Clamp zvyakem, vážné díly se střídají s komickými nebo spíše momenty, souboje a charaktery jsou moc hezky propracované. Není to jen pohádka, je to směs fantasy, sci-fi, tajemna, roamntiky, miluju to. A ta geniální hudba! Yuki Kajiura složila 4 cd pro obě sezóny dohromady, vynikající songy zpívané i instrumentální, některé motivy nejde vyhnat z hlavy. Svět Tsubasa chronicle je mi drogou už aby byla třetí série. Ano nedostatky tu jsou, tempo příběhu by občas mohlo být rychlejší, ve třetí sezóně to snad napraví, více osvětlí záporáky. Ano přilouvám se za více akce ve třetí sezóně. Postavy se mi líbí, Fay a Kurogane jsou správná škádlící se dvojka, Sakura je dosti meganaivní, ale občas překvapí a dostane mě, Syaroan dělá co může, aby získal její vzpomínky, působí také sympaticky. Komu vadí Mokona je mi ho líto, mě rušivá nepřijde, prostě tam patří, už jen třeba epizodka Doodler Mokona je super. (29.12.2008)

Přestože mi vadily časté flashbacky a po úvodním OP hnedka dvouminutové zopakování konce předchozí epizody, časté vykecávání během soubojů – což je imho problém přenosu z mangy do anime –, místy infantilita, RPG prvky a záměrné natahování, protože mě to přes to všechno opravdu bavilo, ba dokonce chytlo za srdce. A ta úžasná hudba, HUDBA! (04.12.2007)

Ta CLAMP animace je zvláštní. Nakreslit to já, ihned obrázek přečmárám, ale když si člověk zvykne, je úžasná. Překvapilo mě, že kreslící skupina má jen 5 členů, a že toho tolik stíhají. Mimochodem podle jedné z nich je pojmenovaná jedna postava. Můžete hádat která... Postavy se mi dost líbily. Fayovo "mmm" na místo "hmm" jsem začal okamžitě používat. Kuroganovi jsem nejprve moc nedůvěřoval, protože frajer na způsob Guttse by se jen tak nedružil s takovou mládeží, ale to mě časem přešlo. V první sérii mě zklamala jediná věc, a to, že každá scéna je zhruba o 10-30% delší, než by mi bylo po chuti. Možná jen chtěli dát divákovi prostor, aby si všiml, že zrovna hraje úžasná hudba. Ale předpokládám, že o skladatelce ví dopředu každý, kdo se na Tsubasu vrhne. A ten díl s kreslící Mokonou byl bomba. (30.01.2009)

Sbírání, v tomto případě per neboli kousků Sakuřiny paměti... Kolikrát jsme to už v anime viděli? V Inuyashovi kusy mocného artefaktu, kousky srdce prince Mytha v Princess Tutu, fragmenty návratového kouzla v Elf-o-karu monotachi (tam stylově v tanku a svlékaly se přitom elfky :) ). Musím říci, že po prvním díle jsem se obával, že příběh bude poněkud rozkouskovaný. To vše ve stylu: "Jeden svět = jedno pero = jedna epizodka". S povděkem kvituji, že tomu tak není, ačkoliv počátek první sezóny by svědčil o opaku. Přesto se neubráním dojmu, že ono oddělení světů je přílišné, že hlavní příběhová linie prosvítá (krom všudypřítomného sbírání per) jen lehoulince a že je takový přístup možná trošku laciným a průhledným scénáristickým trikem. Přesto, díky Mashimovi, hudbě a některým postavám, mezi kterými vyniká hlavně usměvavý Fay, se zatím docela dobře bavím. A ani ta Mokona mi tentokrát nepije krev. K postavám ještě jednu zajímavost. Jak bývá u studia CLAMP zvykem, i zde se prolínají jednotlivá CLAMPovská univerza, ba dokonce více než v kterémkoliv jiném jejich díle. Zatím se mi podařilo identifikovat postavy (či jejich alternativy) ze seriálů Cardcaptor Sakura, Chobits, XXXholic, X či Magic Knight Rayearth. Po 2. sérii slabší ****, ovšem děsím se okamžiku, ve kterém se na scéně objeví zrůda Kero (ten okamžik přišel a bolelo to, naštěstí jen jeden díl). Trochu mám obavy ze série třetí - pokud se hlavní dějová linie nezačne hýbat rychleji, je možné, že půjdu dolů s hodnocením. I když ona ta třetí série prý nejspíš ani nebude - budu se muset spokojit s OVA Tokyo Revelations. (23.11.2007)

Po pěti dílech: Sorry anime už mám nakoukáno dost, ale pro mě naprostá hovadina. Postavy jsou ploché a nesympatické, absence silnějšího příběhu, bez smysluplnějšího poselství. Doporučil bych příznivcům digimona co o pár let zestárli a jejich vkus se nezměnil, jinak snad ani svému nejhoršímu nepříteli. Maucta :) (18.05.2009)