Il viaggio
Režie:
Vittorio De SicaKamera:
Ennio GuarnieriHudba:
Manuel De SicaHrají:
Richard Burton, Sophia Loren, Ian Bannen, Daniele Vargas, Annabella Incontrera, Isabelle Marchall, Riccardo Mangano, Barbara Pilavin, Renato Pinciroli (více)Obsahy(2)
Svůj poslední film natočil režisér Vittorio De Sica podle stejnojmenné novely Luigiho Pirandella. Do hlavních rolí melodramatického příběhu o nenaplněné lásce mezi potomky dvou dobrých rodin na Sicílii počátku 20. století obsadil dvě velké herecké hvězdy. Zámožný Cesare Braggi (Richard Burton) si myslí na pohlednou Adrianu de Mauro (Sophia Lorenová). Po smrti otce se vydává požádat o její ruku – plány mu však překazí otcova závěť, ve které stojí výslovné přání, aby si Adrianu vzal Cesarův mladší bratr Antonio (Ian Bannen). Cesare se otcovu přání podvolí a po dlouhá léta tak musí svou lásku k Adrianě skrývat, i když s ním jako jeho švagrová žije ve stejném domě. Jednoho dne však Adrianina manžela Antonia potká osudová nehoda… (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Záverečná etapa tvorby Vittoria De Sicu poväčšinou postrádala sociálne protirečenia, tak výrazné v jeho neorealizmom šmrcnutých, a podľa mňa najlepších, dielach. Neinak je to i vo filme poslednom, nakrútenom pred smrťou režiséra, kde sa divák má dojať na osudoch veľkopanskej šľachty, žijúcej v prepychových palácoch. Ústrednou myšlienkou adaptácie Pirandellovej poviedky je objavná myšlienka o najdôležitejšej veci v živote - láske, akokoľvek nenaplnenej a tragickej. Fajn, veď o tom sa takmer všade píše a hovorí. Problém vidím v tom, že výsledok neposkytuje akékoľvek iné interpretácie, napriek snaživým výkonom Sofie Lorenovej a Richarda Burtona v hlavných úlohách. ()
Klasické spracovanie klasického príbeh odopretej lásky alebo talianska verzia Pýchy a predsudku. Šťastiu Adriany a Cesareho bránia trochu iné spoločenské konvencie napriek tomu tragický osud hlavných postáv podfarbený romantickou atmosférou má osobité čaro. V dnešnej dobe rýchlych akčných či ľahkých romantických komédií môže tento film mnohým pripadať nudný. Jeho precízne produkčné spracovanie s výbornými hereckými výkonmi Sophie Loren a Richarda Burtona dáva filmu punc nadpriemernej kvality. 70% ()
Posledni film talianskeho rezisera Vittoria DeSicu nesie nazov Il Villagio. A tematicky ide o pribeh lasky medzi Richardom burtonom a Sophiou Loren. Pribeh sa odohrava kdesi v taliansku uprostred roku 1914. Film je to vyborny, aj Burton aj Loren vedeli hrat, takze o herecke koncerty je hned postarane. Koniec bol dost smutny, ale az prilis predvidatelny. 80 % ()
De Sica v Ceste už v 70. rokoch nekradne bicykle, ale preváža sa luxusnými automobilmi so smotánkou po pamiatkách Talianska. Na prvý pohľad to vyzerá vzrušujúco. Krásne lokácie, osudová láska, Richard zaľúbený do Sophie. Komercia ako stvorená pre naše mamy. Kde sa potom stala chyba? V prvej polhodine skákal dej tak dopredu, až z toho bolela hlava. Ale najmä, je to absolútne, ale absolútne bez života. ()
Tak copak to v tv člověk nevidí? Herecký výkon Burtona je až skoro k smíchu a vůbec se nehodí navzájem se SL. Možná, že to byl i ten dabing, ale něco tak hrozného jsem už dlouho neviděla. Asi je to také tím očekáváním něčeho a tím pádem i výdrží při sledování, jinak bych to po půlhodině vypnula. Trochu se divím, jak se to tady líbilo... ()
Galerie (28)
Zajímavosti (5)
- „Když jsme já a Richard Burton naši scénu dohráli, začalo loučení. De Sica musel ještě zůstat, aby dotočil do konce poslední taneční scény na jevišti kabaretu. Šla jsem do své šatny, ale měla jsem nevysvětlitelné nutkání otočit se a naposled se na de Sicu podívat. Seděl na jevištní rampě v póze, která pro něj byla typická: s nataženýma nohama, na tváři úsměv, žertoval s dívkami na jevišti, zatímco čekal na další záběr. Pak zaklonil hlavu a smál se něčemu, co řekla jedna z dívek, smál se tak, jak se uměl smát jen de Sica.“ (Sophia Loren) (wewerička)
- Během natáčení filmu v srpnu 1973 režisér Vittorio De Sica zjistil, že má rakovinu plic. Přesto De Sica pokračoval v práci na svém posledním filmu. (classic)
- První italská projekce se uskutečnila v březnu 1974 a francouzská v Paříži 13. listopadu 1974 – ve stejný den a v blízkosti Neuilly-sur-Seine, kde režisér zemřel. (classic)
Reklama