Annie Leibovitz: Život objektivem

Režisérka měla dvě obrovské výhody: 1) je sledovaná umělkyně její sestra a neměla tedy problém se jí dostat k tělu a 2) místo mluvících hlav tam mohla dávat stovky úžasných fotografií, které Annie Leibovitz za 40 let své profesionální kariéry stihla vytvořit. Za normálních okolností bych sotva dal takovémuto dokumentu víc jak tři hvězdičky, ale ty obrázky jsou prostě natolik úžasné, že na nějaké objektivní filmařské nedostatky nemám náladu myslet. (08.08.2010)

Možná by se to mělo jmenovat spíš Óda na Annie. Je sice vynikající fotografka, a některé její fotografie jsou tak výrazné, že jsou nezapomenutelné, dokument však její práci i život představí jen velmi zběžně a spíš ji nekriticky oslavuje. A to tak, že občas připomíná spíš soubor typicky hollywoodských zdravic než dokument. Ani ona sama nedostane příliš prostoru vyjádřit se k některým klíčovým forografiím nebo životním mezníkům. Navíc film příliš pospíchá a sotva se rozpovídá na zajímavé téma, už ho vytlačí nějaká další celebrita se svou oslavnou ódou. Fotografie se míhají, bez vysvětlení či uvedení do souvislostí, takže spíš jen navnadí k tomu, aby si člověk našel nějakou jej knihu a tam si v klidu fotografie prohlédl a pochopil je. Nicméně, Annie je taková osobnost a její fotky, zejména ty černobílé, tak silné, že to prostě na třech hvězdách udrží. (13.10.2014)

Annie Leibovitz je bezesporu Paní fotografka, která přesně ví, co, jak, koho a kde má fotit. Její fotografie jsou nádhernou ukázkou upřímného přístupu a naprosté odevzdanosti k práci. Vedle dokumentaristické linie se zde odehrávají hořké a melodramatické peripetie zahrnující smutný příběh o Susan Sontag a Johnu Lennonovi. Příjemně strávených osmdesát minut u filmu, který je obrazem výjimečné ženy. (22.05.2012)

Fascinující dokument o profesní a životní cestě jedné slavné hollywoodské fotografky, klasické focení portrétů mě nikdy moc nebavilo ani nešlo, teď když jsou ty digitály tak je to o poznání lehčí. Nemám slov, tohle byla a je opravdu záslužná činnost, bravóó paní Annie Leibovitz. Focení pod drobnohledem, focení do legendárního časopisu Rolling Stone (ten vycházel jistý čas i u nás), Vanity Fair nebo modního Vogue (ten jsem vždy obdivoval) focení různých rockových hvězd (John Lennon, Patti Smith, Stouni, Bruce Springstean), focení celebrit, focení na poli sociálním a politickém, focení válečných konfliktů, to vše nepostrádá nápaditost, vtip i občasný nádech jisté skandálnosti..Její postavení je i nadále neotřesitelné, všecky hvězdy chtěli, aby je fotila právě Annie..:-) ps: Ani jsem netušil, kolik známých fotografií, obalů desek, apod. pochází právě od ní.. (20.09.2009)

Nedozvíme se, jak autorka vnímá svou „evoluci“ od nezávislé, téměř undergroundové, realitu zachycující fotografky k fotografce ryze komerční, proslulé hyper-stylizovanými snímky, nedozvíme se ani mnoho o tom, jak pracuje a jak to vlastně má s rodinou a s žensko-mužskými vztahy vůbec, zato zříme, že vytváří fotografie tak úchvatné, až opadá touha cokoliv z výše uvedeného vědět. Němě žasnoucí ústa budu nad její práci díky internetu pootvírat ještě pár dní. Dokument slaboučký, lákadlo účinné. 60% Zajímavé komentáře: Bluntman, FlyBoy (05.02.2012)