Lidice

Český pokus o hollywoodský velkofilm, ve kterém se vše snaží být tak efektní, až to na mě vyznívá naprosto opačným dojmem. Kamera se pokouší vypadat novátorsky a jedinečně, jenže k čemu to, když mě ty všemožné pohledy ze stropu místnosti vytrhávají z děje a já je místo sledování příběhu v mysli analyzuju. Nikolaevovi se zkrátka nepovedlo to, co takový Ridley Scott a další umí výborně: Nedokázal postavit film na velkém příběhu jednoho člověka tak, aby ho ostatní složky (vizuální provedení, hudba) jen dokonale doplňovaly. V Lidicích se odehrává paralelních příběhů tolik, že ani jeden nedostane adekvátní prostor, a ten, na kterého se děj zaměřuje nejvíce, ještě stojí naprosto mimo centrum dění. Neberte to ale tak, že jsou Lidice vyloženě špatný film, to rozhodně ne; jen by ona látka mohla pod vedením zkušenějších tvůrců dopadnout mnohem lépe. Poznámka na závěr: Co mělo znamenat to vyjmenování stovek španělských jmen v závěru filmu? Nemůžu si pomoct, ale celé to na mě působilo, jako kdyby někdo zadal jméno Lidice do vyhledávače na facebooku a opsal všechna jména, která mu to vyhodilo. Nehledě na to, že mezi zmíněnými jmény se Lidice objevovalo i jako příjmení, pochybuji, že by se desítky dvacetiletých Španělek a Latinoameričanek, jejichž země se do druhé světové války významně nezapojily, jmenovaly podle vesnice vypálené kdesi na českém území. To, co se stalo v Lidicích, je sice světově celkem známou událostí, bylo by ale zvláštní, kdyby památku této vesnice uctívaly pouze španělsky mluvící země. Tak trochu se zkrátka bojím, že většina rodičů vyjmenovaných dívek dala svým dcerám nějaké méně tradiční křestní jméno, které se v jejich zemi používá, a o vypálení Lidic nikdy neslyšela. (16.06.2011)

Ne, takhle jsem příběh Lidic znát opravdu nechtěl. Místo pořádně mrazivého a emotivního filmu vznikl snímek naprosto kýčovitý, který se snaží diváka rozplakat těmi nejpodvratnějšími způsoby (králíci na hřbitově, závěrečné titulky). Příběhová linie Lidic byla totálně nezajímavá, mladé postavy nesympatické a jiné postavy naprosto nevyužité. Celé mi to chvílemi přišlo, že někdo vzal ten vysoce ceněný scénář, vyškrtal z něj to nejlepší a zbytek nějak poslepil dohromady. Celé je to navíc hodně špatně odvyprávěné a jediná linie, která to zachraňuje, je ta Rodenova ve vězení. Zde se aspoň pár zajímavých scén najde. Režijně utahané a podprůměrné a herecky nevyužité (své si odehraje jen Roden a Luknár). Na loňský Habermannův mlýn se to nechytá ani v nejmenším, a to mám k tomu filmu také výhrady. (17.11.2011)

Zasloužilá marnost. Je trochu smutné, že intimní příběh Lidic nedokáže dojmout jinak než Lidicemi jako symbolem genocidy. Ale není se čemu divit. Postavy jsou prázdné, Mahler s nimi hýbe po šachovnici didakticky, Riestrova kamera se nedokáže ustálit mezi teatrální stylizací scény a realismem, film nemá absolutně žádný rytmus a celý působí zoufale nevyrovnaně. Když to nejde přes postavy, tak nějaké to popravování, škrabání nehtíků, dětské ručičky za sklem plynového auta... Patetické, umělé, chtěné. Lidice jsou klasický školní film - dojmout se a nemyslet. Otázky tu chybí, celé je to psané v kostrbatých větách oznamovacích. Kontrapunkt Protektora. Film, který z mého pohledu nemá krom zasloužilosti žádný přínos k pochopení národní minulosti. Jediná opravdu vzrušující scéna: když je Šíma v závěru vyškrtnut z oficiální verze dějin. Je smutné, že i když ho tam Nikolaevův film zase vepsal, nic zásadního se nestalo. (26.05.2011)

Lidice mě překvapily a zklamaly zároveň. Že to nedává smysl? Tak to vezměme od začátku… Když film měla režírovat Nellis, tak jsem si říkal, že se tomu raději vyhnu, pro její (pseudo)intelektuální styl opravdu nemám pochopení a nevím, co na tom lidi vidí. Naštěstí (pro mě) z projektu odstoupila a byla nahrazena Nikolaevem, což pro mě bylo snesitelnější. Potom jsem si v jednom rozhovoru přečetl, jak by Lidice natočil opravdový režisér, pan Forman a opravdu jsem zalitoval, že se k tomu nedostal právě on. Poté vyšel trailer a já cítil průser, protože… vše bylo špatně. Že hudba byla vykradena z jiných filmových trailerů, ok, ale že se k tomu vůbec nehodí a hlavně kvůli hlasitosti nebylo rozumět hercům… to je prostě na pěst. Další problém byl, že to ve mně nic nezanechalo, což by se nemělo stávat při dramatu, které je natočeno podle nejhorší tragédie v české historii. No a konečně se dostávám k filmu samotnému… překvapení se konalo ve smyslu, že to bylo lepší, než jsem čekal, film má opravdu pár velmi silných scén, ale těsně po zhlédnutí mi něco vadilo a dlouho, hodně dlouho jsem přemýšlel, co mi přesně vadilo. A pak jsem na to přišel - film má několik linií, ale žádná není taková silná a není jí dán takový prostor, aby dostatečně zapůsobila. Ok, ta Rodenova možná jo, ale zbytek opravdu ne. Herci taky nedostávají prostor, a proto zůstávají za svými hranicemi, i když se snaží a podají standardní výkony. Teď už chápu, proč to naši neposlali na Oscary, sami totiž věděli, že tohle mohlo být natočeno mnohem, mnohem lépe a že film se potácí. Na jednu silnou scénu připadnou tři takové, které tam nemusí být. Po opravdu dlouhém rozhodování dávám 70 % hlavně za fakt, že to mohlo být mnohem horší. Chtěl bych někdy mluvit s někým, koho se tato záležitost opravdu dotkla a jaký on/ona má názor na tenhle film. (22.11.2011)

V symbolické datum 18.6. (poslední boj parašutistů u Karla Boromejského) jsem šel na Lidice. A mé pocity, přes některé historické nepřesnosti, jsou ve skrze kladné. Projevil se pozitivní scenáristický vliv Zdeňka Mahlera. Roman Luknár a Karel Roden jsou skutečné hvězdami filmu první velikosti. Protektor a Habermannův mlýn nejsou špatné, Lidice jsou lepší. Můj názor nemusíte s ním souhlasit. Film vřele doporučuji. Protože skutečně přináší několik veřejnosti známých faktů o Lidic. Myslím, že díky kvalitě filmu a rozšířenému pirátství Lidice budou páleny znovu. (18.06.2011)