Dívka na přání

Sklamanie. Nejde o nič iné, ako o nudnú vatu, ktorá by svojou témou a veľkou dávkou potenciálu rozhodne mala na drámu, s ktorej by sa trhali nervové zakončenia. Bohužiaľ nič takého sa nestalo. Ale snímka mi za to niečo ukázala, že aj pornoherečky môžu byť celkom dobré "skutočné" herečky. Sasha Grey svoju rolu zvodnej luxusnej prostitútky zahrala naozaj obstojne. Musím pochváliť aj parádny soundtrack a zvuk. Tieto dve aspekty boli fajn ale ináč išlo o nulu, ktorá sa vliekla aj tými chabými 76 minútami. Dej sa krútil okolo mladého dievčaťa, ktorá odišla od rodičov vo veľmi mladom veku a aby si na seba zarobila začala sa predávať ako veľmi luxusná spoločníčka na večierky, obedy a na koniec aj na zahriatie do postele pre milionárov, podnikateľov a kadekoho. To, na čo som čakal a z čoho mohla vzísť podarená existenciálna dráma sa iba námatkovo ukázalo na konci, aj to bez akýchkoľvek emócií, škoda. (01.03.2016)

Jediné čo ma na tomto filme zaujímalo, bola krásna SASHA GREY. (Teda nič proti SODERBERGHovi). Táto iba 21 - ročná dievčina je totiž na svoj mladý vek asi najzvrátenejšou peknou pornoherečkou (do sveta pornopriemyslu vstúpila tesne po dovŕšení 18 - ky !). A ten kto pozná jej "dielo" mi iste dá za pravdu. Čo sa filmu týka, GREY hrá akúsi luxusnú "děvku" a snímka je vlastne iba o kecoch, ktoré vedú jej "zaneprázdnení" klienti buď s ňou alebo sami medzi sebou. Čiže nuda ako vyšitá. Samotnej SAŠKE sa však hrať ako - tak darí a ja by som jej želal aby sa uchytila v tej normálnejšej časti kinematografie a zanechala pôvodné remeslo. A divákom ktorým by sa žiadalo vidieť SASHU v "evinom rúchu" radím počkať na scénu po záverečných titulkoch. (9.5.2009) (09.05.2009)

Neuveriteľne prázdny film o "luxury bitch" popretkávaný zrejme Sodeberghovými politickými postojmi. Celé to nudí, nikam sa to neposúva, nemáte s kým súcitiť a ani komu fandiť. Dokonca ani neviem povedať ako sa skončil tento príbeh, či skôr tliachanie do vetra. Čo sa týka vizualizácie tak, očividný indie štýl skôr pripomínal amaterizmus, než nejaký umelecký zámer. Myslím, že prázdny film je dokonalé pomenovanie pre tento kúsok. (25.08.2011)

Umělé, plastikové a přepudrované nic, byť ve své hluboké podstatě sžíravě Palahniukovská satira, které chybí vybroušená forma a něco jako závěrečná pointa vnášející do filmu nový úhel pohledu. Takhle je to jen rádoby dokumentární experiment a zároveň sonda do prázdného nitra jedné společnice, zaplněný plytkými a prázdnými dialogy a povrchním rozmazaným zobrazením reality coby ten jediný správný obraz, kterým soudobá společnost a snad i cílový divák vnímá svět. Ze začátku ještě doprovázené voice-overem hlavní hrdinky, která si píše deník, ten ale postupně mizí do ztracena a z glosátorky zážitků a reálné postavy se pomalu stává jen hadrová mrkací panenka proplouvající ve střihově roztříštěné skladbě obrazů a nicotných zážitků. Pendlující mezi stereotypním soužitím se svým partnerem a ložnicovým dobrodružstvím s jejími klienty. Do „velkého“ příběhu luxusní prostitutky je pak už je dodatečně přidaný střípek zobrazující americkou společnost obávající se ekonomické krize – jednen velký strašák, který zaručí, že naší veselou dívčinu už nikdy neuvidíte. Soderberghova hra o ničem s nulovými hráči upozorňující na něco, co osloví málokoho. K plné spokojenosti bohatě poslouží trailer sám, sice v něm neuvidíte ze Sashy Grey tolik, co ve filmu, ale aspoň jméno režiséra z něj vychází se ctí. 4/10 PS: jeden záběr pošilhávající po Dannyho parťácích potěší, a několik myšlenek deroucích se na povrch sami o sobě v konfrontaci s celkem obstojí, ale milý Stevene příště natoč raději nějaký hudební dokument o pouličních hráčích, na těch dvouch scénách bylo vidět, že bys možná raději pracoval na tom. (09.04.2010)

Odtažitý experimentální film o přetvářce, samotě a neschopnosti být šťastní ve světě materialismu. Snímku dominuje dokumentární a řemeslně vycizelovaná forma a rozbitá narazitvní struktura. Emoce tu paradoxně vyvolává zobrazovaná emocionální plochost. Naprosté potlačení emociálna a fetišizače peněz, vzhledu těla, životní úrovně, zážitků a sebeprezentace. Přítelem Chelsea je stejně povrchní fitness trenér a to nejhorší, co se vám může stát, je špatná recenze. Nefungující vztah je něco nudně všedního a obyčejného, zachyceného v jednom dlouhém statickém záběru. Filmová řeč tu je obrácena naruby. Celým dílem prostupuje surreálně odtažitý paralyzující strach ze ztráty peněz, hmotných statků, životní úrovně. Sledování v dobách krize jistě umocní zážitek. Je tu víc děje mezi řádky než v nich. Sodenbergh na sebe vrší obrazy se symbolickými výrazy a čím víc jich je, tím kompletnější mozaiku pocitů a myšlenek tvoří. Musíte na sebe nechat působit obrazy a významy, které pomalu a roztříštěně nelineárněplynou a pohltí vás, když se na to dokážete naladit. Víc si přečtěte v recenzi od JFL. BTW pouhých 76 minut je v tomhle případě tak akorát. Vše co mělo být ukázáno a naznačeno bylo dokonáno. Teď už je jen na vás si to interpretovat a prožít. (05.01.2024)