Maratón

Komediální film z války s veselou hudbou Lišky. Takovou spoustu vynikajících českých herců v jednom filmu jsem dlouho neviděl. Radost pohledět i užívat si výborných výkonů. Ale i jedno lehké zklamání. Zdeněk Štěpánek hraje německého generála Schwarze. Po roli "kosmo-NOT-a" v Ikarii se nedivím, že se nechával umluvit i do nevděčných rolí. U Záhorského mi role nácka třeba tolik nevadila. Zato Höger v roli generála Rudé armády je vynikající. Stejně jako Petr Kostka v roli velitele slavného tanku č. 23. Jeho spektakulární lehce afektovaný poslední výstup je nejlepší komediální vložkou. Symbolika: „Stalin přijede na bílém koni.“ 36:38 – globus, Hitler, Hácha;  38:34 – podání ruky Hanzlík – školník Zajíček Arnošt; 1:24:42 – planetárium; 1:30:29 – tank č. 33. (20.01.2018)

Další rest, film, který stále zapomínám okomentovat. Dá se říct, že jde o dva filmy v jednom, každý dost jiný a dle mého každý docela podařený. Linie s Rybalkovými tanky, Högerem a Vladimírem Menšíkem je až překvapivě podařený klasický válečňák, navíc s jistými znaky 60. let (Němci tu např. nejsou vždycky nelidské bestie, pěkná je scéna kapitulace dělostřelecké jednotky). Naproti tomu druhý příběh s Hanzlíkem a Brejchovou je pro naše prostředí mnohem typičtější, navíc je pěkně ztvárněný rozpor mezi obyčejným lidským příběhem a "velkými dějinami" kolem. Mně se tenhle film vždycky hodně líbil. Brejchová je tu vyloženě roztomilá: "Já si tě nevemu, ty bys mi celej život řikal, že sem blbá." (12.02.2015)

Kdyby ten film zůstal jen u toho příběhu náhodně se setkavší dvojice, která kličkuje vzbouřenou Prahou, byl by to hodně dobrý film. Bohužel tam byla přidána ta linie velkých dějin, která celý film sráží, byť je někdy nechtěně legrační. To je prostě najednou jako jiný film - plný schematismu ve vyprávění, falšování dějin a ideologických klišé, která bych čekal ve filmu o pět let starším či o pět let mladším. Škoda. (30.12.2012)

Uvítal bych, kdyby ve válečných filmech mluvili Němci německy, Sověti rusky a fanoušci Baníku Ostrava polsky. Rozhodně by to přidalo na přehledu. Jinak se jedná o velmi zvláštní a originální počin. Místy jsem si připadal jak v Sedmé rotě za úplňku, třeba když ustupující náckové dojedou na křižovatku a dávají přednost postupující Rudý armádě a Sovětský voják ke svému veliteli "vpravo jsou Němci, co máme dělat?" Sovětský velitel "Ignorujte je, nemáme čas." Německý voják ke svému veliteli "To jsou Sověti, co máme dělat? " Německý velitel "Dělejte, že je nevidíte." Dialogy mezi Jaromírem Hanzlíkem a Janou Brejchovou mě pro změnu připomínaly formanovsko-papoušovskou éru šedesátých let. Nicméně jejich chození s kufrem uprostřed pražskýho povstání mělo v sobě užasnou poetiku nevinnosti. Samotný pražský povstání obsahovalo svůj tragickej rozměr, ale bylo uděláno hodně nepřehledně. Ono vůbec nejemotivnější prvky filmu se vlastně odehrávaly v jednom jediným záběru. Za originalitu a Jaromíra Hanzlíka palec nahoru, za přílišnou zbrklost pro změnu palec dolů. (07.03.2011)

Vůbec jsem nevěděl, že tenhle film existuje - a překvapení pokračovala. Podle obsazení se zdá, že v tom hraje snad „každej“. To, jestli se sbíhající se dějové linie dvou bratrů (mladší se zapojuje do pražského povstání, starší sem míří s Rudou armádou) protnou, představuje slušný dramatický prvek. Taky výprava je u tohohle nenápadného filmu velkorysá – střílí se ostošest, Olmer nouzově přistává s letadlem a sovětské tanky míří ku Praze (tady přitom filmařům stačilo pár měsíců počkat). Druhá dějová linka zase nabízí civilní a zpočátku nehrdinské postavy, které bloudí městem s kufrem cementu, vedou kousavé dialogy jak z Formanových filmů a do toho (později) Hanzlík střílí nácky jak ve Wolfensteinovi (a časem získá i lepší zbraň). Ani Liškova hřmící, až příliš „heroická“ hudba, která mi obzvlášť k některým scénám neseděla a u některých působila až parodicky, neoslabila řadu působivých momentů – úvodní vzpoura, obléhání bytu nebo role Vlasty Chramostové, které k sehrání mrazivé scény stačily asi tři vteřiny pobytu ve filmu. (21.03.2015)