Henri IV
Henri IV
Henri 4
Henry of Navarre
Obsahy(1)
Francie, 1563. Protestanti bojují proti katolíkům o půdu i o moc a odvolávají se při tom na náboženství. V čele protestantů stojí Jindřich Navarrský, jenž spolu se svými muži bojuje proti Paříži, proti katolíkům a proti mocné rivalce jeho matky, Kateřině Medicejské, královně Francie. Kateřina nabízí Jindřichovi na důkaz smíru ruku své dcery, Margot, ale svatba skončí prolitou krví. Jindřich masakr během Bartolomějské noci přežije, ale je uvězněn v Louvru, odkud se mu podaří uprchnout po dlouhých čtyřech letech. Během svého života pětkrát změní své vyznání a nevynechá jedinou příležitost, aby usiloval o místo na královském trůnu. Nakonec se stává monarchou, o kterém lze s upřímností prohlásit, že byl jedním z prvních opravdových humanistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Slušne spravený historický film. Už to , že si ho spravilli francúzi o jednom zo svojich najväčších kráľov bolo povinnosťou ho nesprzniť.Chvíľami síce akoby som sledoval Kráľovnu Margot, ale stopáž ma neunavila. Historických nepresnosti (hlavne počet Henrichových detí) bolo dosť, ale to sa dá pri celom živote jedného veľkého kráľa prehrýzť. Striedme dobové kostými, výprava a čerešnička na torte krásna Gabriela( v skutočnost matka troch Henrichových detí). ()
Tento film je hodně schizofrenní. Obsahuje prvky soft porna, dlouhé sexuální scény mezi Jindřichem a Markétou z Valois, spanking Markéty z Valois jejím bratrem a matkou, která jí během toho kouše do zadku atd., dále tu máme zbytečně zdůrazněné projevy vyměšovací (malý Jindřich si pos... kalhoty ve své první bitvě, Jindřich zvrací, když zjistí, že mu zemřela matka, Marie Medicejská a její trpaslice si dělají močící přestávku cestou do Paříže) a scény s královskou rodinou z Valois působí spíš jako parodie na historický film (k tomu hodně přidává ještě strašný český dabing). Druhá polovina po nástupu Jindřicha na trůn už je ale docela slušná a skutečně působí jako historické drama, nikoliv jako parodie. Jako film na usnutí po náročném dni je to v pohodě (až na tu přepálenou stopáž). Historické přesnosti - nepřesnosti neřeším. ()
Není léku proti tomu běsnění. Krvavé zlořečení. Krvavý absint doby. Temné povstání pod hvězdami. Mír a láska odpírány. Kéž rozdělí se zkřížené meče, ale jsou do sebe až příliš krutě zataveny. Zrada, bolest, vražda, rozkoš. Tím vším zaplatila panovníkova koruna. Proboden, mrtev král. Zchladlo horké, rozdychtěné tělo Faunovo. Skvrna vzácné tekutiny jako vztyčené memento zůstává, kutálí a vsakuje se do hroudy hrdinovy. Král, řečený Navarrský a jeho choť. Na lože vášně je hoď. Jejich těla nestydí se, od vrchu dolů líbají se, dlouze intimnostmi sytí se. Plně napuštěné rty sají, žádoucí je chtíč sexuální arogance mé paní. Erotika jako rozohněný plamen veršů, svůdná lačnost smyslnosti, obřad vytrvale dráždící, věru pornografickými črtami sálající. Ďábelský nástup "vonící" hříšníky a hříšnicemi. Zlé a drsné časy povyšujících se mocností ze světa nedostupnosti. ()
Jindřich IV. Navrarrský (z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry, spolukníže Andorry) je moderním historickým snímkem o jednom z nejslavnějších králů Francie. Výprava byla úžasná, neměl jsem slov. Výběr herců mi však úplně nesedl. Ať už to byla Margot, či některé jiné postavy... působilo to na mně značně moderně. Nustále se mi nabízel příměr s The Tudors. Nejen díky podobnému období, nejen díky podobným problémům obou králů (spory s Papežem, potřeba se rozvést, náboženské neshody a války ve vlastní zemi atd..) ale Jindřich IV. mi i přes obrosvdké náklady (prý 18 mil. Eur) přišel jako chudý příbuzný. Ačkoliv si jsem si jist, že tvůrci obou snímků brali vážně dobové reálie, kostýmy, zařízení sálů a komnat, přišli mi Tudorovci výpravnější. Nebo to byl záměr? Opravdu na tom byla Anglie o tolik lépe? Nechce se mi věřit, že by Jindřich III. s Kateřinou Medicejskou dleli v komnatách, kde sice na stěně vysel gobelín, ale omítka pod ním byla opadaná a plesnivá. Já si samozřejmě renesanci nijak neidealizuji, ale jelikož jsem si tohoto všiml na více záběrech, dost by mne zajímalo zda šlo o záměr, či nutné zlo při natáčení v historických interiérech. Oproti tomu vysoce hodnotím ztvárnění Paříže a jejích ulic. Opravdová zahnojená metropole ! :-). I mne zde rozčilovala přemíra erotiky. Nebylo to ani nutné, ani to na diváka nijak extra nepůsobilo. Místo toho bych v době válek mezi katolíky a hugenoty uvítal více bojových scén. Těch tam bylo jako šafránu. Těch 155 min. bylo dlouhých, ale zvládnou se to dalo. U mne je to za 3 lilie. * * * ()
Scenárista si z bohatého života francouzského krále nedokázal vybrat, takže vyrobil další průměrné listování učebnicí dějepisu. Moc je nejlepší afrodiziakum, takže dámy zahazovaly oděv i zábrany velmi snadno. Kromě erotiky je tu i trocha romantiky, do toho Bartolomějská noc či francouzsko-španělská válka. Prostě takový mišmaš. Výprava je trochu lepší než u českých televizních filmů, s historií si občas film dělá, co se mu zlíbí, a režisér je jen rutinérský břídil (50%). ()
Reklama