Zakázané ovoce

Na podobnom princípe ako Oddelené svety (2008), ako tam tak i tu sledujeme konfrontáciu myšlienok uzavretej a hlboko konzervatívnej náboženskej sekty s okolitým a moderným svetom. Ide o príbeh dvoch lestadiánskych dievčat, ktoré sa rozhodnú, pomaly a opatrne, vyskúšať všetky vymožnosti moderného sveta. Dopadne to presne tak, ako sa dalo čakať. Pekný film s myšlienkou hodnou dumania. 75/100 (02.06.2014)

1307. hodnocený film: Před svatbou žádný sex, žádný alkohol a dokonce ani kouření (v obou slova smyslech). Tak tohle je taky podoba náboženství a krásná ukázka toho, jak se víra může zvrhnout v demagogické vymílání mozků mladých lidí. Když už i polibek je hříchem, jedná se o vážně nezdravou víru. Film se mi líbil moc a musím uznat, že dokázal postihnout problematiku vynikajícícm způsobem. Navíc herecké výkony obou dívek jsou skutečně dobré. 4* si film určitě zaslouží a mohu jej doporučit snad všem. 4* (21.11.2012)

----- "Svět je zrádné místo. Slabé duše skončí v zatracení - na věky věků.“ ----- O konfrontaci dvou světů, o hledání vlastní pravdy - a vlastní cesty. O víře, která sice může (za vhodných podmínek) i hory přenášet, ale pokud je svázána nesmyslně přísnými pravidly, která mají udržet stádečko věřících v poslušnosti a v bázni Boží, stává se svou vlastní karikaturou. Snímek nemá tak promyšlenou koncepci a nezasáhne cíl s takovou razancí a přesností jako „Domov šedých motýlů“, přesto zůstal pevně vězet někde v mé hlavě, takže svůj účel splnil … 3,5* (11.10.2010)

V málokterém filmu jsem náboženstvím tolik neopovrhovala jako v tomto počinu, poukazující na rozdíl mezi životem a existencí, mezi racionalitou a iracionalitou. Nádherně jemně natočené drama/ romantika s existencionálními prvky o poznávání a přijetí či odsuzování právě onoho rozdílu, který je zde představen pomocí přátelství, jenž je ovšem narušeno chápáním světa každé z dívek a povede nevyhnutelně k návratu nebo k úprku z té až dábělsky náboženstvím posedlé komunity. Při sledování filmu jsem byla opět o kus šťastnější, že jsem nepoznala nic, jako je víra v Boha. Náboženství je vskutku opiem lidstva. (05.06.2011)

Laskavost bez lásky činí člověka pokryteckým, spravedlnost bez lásky činí člověka tvrdým, vlastnictví bez lásky činí člověka lakomým, povinnost bez lásky činí člověka mrzutým, pravda bez lásky činí člověka kritickým, víra bez lásky činí člověka fanatickým. Základem veškerého lidského štěstí je prostě láska ve všech podobách a kdo jí nejsme schopni, stáváme se spotřební nádobou s děravým dnem a je celkem jedno, jakým extrémem jsme masírováni, nakonec si stejně musíme vybrat sami, kterému z vlivů, jež na nás útočí po celý život, podlehneme. Ani příběh Marie a Raakel nepřináší rozhřešení, jen dá za pravdu úvodním slovům - zatímco jedna prahne po zakázaném ovoci a hledá jen zážitek pro zážitek, druhá jej začne prožívat - a to je sakra rozdíl - to je ona prázdnota, co nezaplní, jen proteče a pak je jen dobře, že je kam se vrátit... Nicméně okusit dřív, než řeknu fuj a následně chuť zhodnotit, se zdá být rozumnou a zároveň i třetí možnou cestou, a to se patrně, ač dost nešikovně a nepřesvědčivě, snažil tento snímek sdělit... Jen by mě ještě zajímalo, jestli pro role duchovních byl výběr takové skvadry nechuťáků záměrem. Dávám za dvě - nejen proto, že jsem u projekce dostala obrovskou chuť na Frisco a doma jako naschvál žádné nebylo. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (16.04.2015)