Sønner av Norge
Revolt
Une éducation norvégienne
Sons of Norway
Režie:
Jens LienScénář:
Nikolaj FrobeniusKamera:
Morten SøborgHudba:
Ginge AnvikHrají:
Sven Nordin, Åsmund Høeg, Sonja Richter, John Lydon, Herman William Bendtsson, Camilla Friisk, Trond Nilssen, Tony Veitsle Skarpsno, Gisken Armand (více)Obsahy(1)
Nostalgický pohled na punkové snění a dospívání v silně pro-socialistickém Norsku 70. let. Po nečekané tragické události se dospívající Nikolaj snaží vyrovnat s bolestnou ztrátou. Útěchu najde v právě se rodící punkové vlně, jeho idoly se stávají Johny Rotten a Sex Pistols. Z Nikolaje se stává rebel, ale i přesto všechno, za ním jeho volnomyšlenkářský otec, který se za každou cenu se snaží odlišovat od uniformní a konformní společnosti, stojí a bezpodmínečně ho podporuje. Film o vzpouře, punku, konfliktech mezi hippies a stoupenci punku. Silný příběh o komplikovaném vztahu otce a syna, o síle rodinných vazeb, které, i když se sebevíc snažíme, jdou jen těžko zpřetrhat. (Severský filmový podzim)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
„Máš kolu? - „Kolu? Černou krev kapitalismu?“ Čekal jsem něco pořádně střeleného a zábavného. Ovšem dostalo se mi vcelku rutinní podívané. A nad komedií (která probleskovala jen chvílemi) čnělo smutné drama. A s hlavním hrdinou se mi moc ztotožnit nepodařilo (stejně jako s jeho otcem). Jasně, člověk ho litoval a zároveň chápal, že s takovouhle výchovou (a navíc pak ještě po tragické události) se „vyprofiloval“ zrovna takhle, ale to neznamenalo, že by mu měl nějak rozumět či s ním víc sympatizovat. A tak divák sleduje jeho bouřlivé a problémové dospívání bez většího zapálení, občas zpozorní u nějaké té zajímavější scény či pasáže (úvodní „banánová párty“, otcův výstup v ředitelně, návštěva nudapláže, bubeníkův záskok či „ chutný dortík“), ale v podstatě jím film rychle provane a najednou sleduje závěrečné titulky (a v mém případě ještě smutní nad tím, jak málo byla využitá Sonja Richter). Nemůžu říct, že bych se přímo nudil, a třeba hudba byla fajn (ačkoliv jsem jí čekal víc), ale celkově mi z toho vychází pouze slabší průměr. ()
"Podívej se na to. Podívej se na to všechno. Je to kurva bordel, ale líbí se mi to! Je to k popukání. To je svět, a ten se skládá z malinkatých kousků výkalů. Blbost. Chaos je blbost. osobnost je blbost, všechno je blbost, ale jakmile to pochopíš, zjistíš, že v životě je všechno možné. ACH ANO, SVOBODA JE HOVNO. HOVNO JE SVOBODA. JAKMILE TO POCHOPÍŠ, JE MOŽNÉ COKOLIV." ()
Príbeh jedného mladičkého punkáča, ktorý sa, tak ako mnoho jeho vrstovníkov nechal ovplyvniť albumom "Nevermind the Bollocks" od Sex Pistols a zažil svoju vlastnú punkovú revolúciu. Nórská spoločnosť však v 70. rokoch nebola moc naklonená punkovej subkultúre a už vôbec nie chuligánským činom. Herecké výkony sú fajn, chýba tu ale výraznejší dramatický oblúk a prim tu hrá ujetý humor. Ale úplne najviac mňa tu vytáčala postava, ktorú hrá Sven Nordin. Zahral tu totiž vymletého hipísáka so sympatiami ku komunizmu a jeho postava mňa totálne znechutila. Na druhú stranu som sa však dobre bavil u mnohých scén, kde hlavní hrdinovia robia bordel a ako soundtrack tu hrajú práve songy od "pištolí". Pripomenulo mi to moje vlastné punkové časy. ()
Rodina zložená z alternatívneho ľavičiarskeho architekta-nudistu a eko mamy šmrncnutej skôr tradičnou výchovou. Ich vzájomné žartíky a úlety preruší tragédia. Vyrovnávanie sa so smrťou priblíži syna k ostrejšiemu presadeniu revolty voči rodine aj škole v podobe zmeny imidžu, chuligánstiev a hrania v kapele. Otec má pochopenia pre všetky synove výčiny. Dokonca sa snaží malého chlapca priviesť k reliktom hippie typy štýlu. Rebelujúci potomok aj toto pokladá za nonsens, ktorý spoločne s Reichovými orgonovými truhlami odignoruje. A tak skúša čo to dá. K hraniu v pankovej kapele a drobným výtržnostiam priberie šnupanie amfetamínu. Schyľuje sa k ďalšej katastrofe, no pomôže zmätený prejav náhle sa zjavenej ikony punku v závere filmu. Hovorí okrem iného o tom, že všetko vôkol nás je zložené z malinkatých kúsočkov hovna a aj sloboda je hovno. Mimochodom čímsi mi práve tento Rottenov preslov pripomenul úryvok z textu refrénu piesne "Smrť v hovnách" kapely Lues de Funes (cit.: "Všade hovná hovná, samé hovná hovná", koniec citátu). Vcelku vydarený retro film o rodine zmietanej dobovými trendami, o napätí medzi otcom a synom, o vyrovnávaní sa s tragédiou, trochu nasilu importujúci množstvo politicko-rebelskej matérie do výsostne rodinného priestoru. ()
,,CHAOS JE BLBOST. OSOBNOST JE BLBOST, VŠECHNO JE BLBOST, ALE JAKMILE TO POCHOPÍŠ, ZJISTÍŠ, ŽE V ŽIVOTĚ JE VŠECHNO MOŽNÉ. ACH ANO, SVOBODA JE HOVNO. HOVNO JE SVOBODA....“ /// To bylo tenkrát, když i v Norsku byla Coca cola černou krví kapitalismu, klukem z plakátu byl Johnny Rotten, fotřík jezdil (pravda už v jetým) hippie‑volkswagenu a malej Nikolaj začal poznávat, co je ta pravá známka punku. Film s trochou atmošky Občanskýho průkazu, ale s větší porcí rodinnýho dramatu o klukovi, hledající prostor pro osobní revoltu (nebo je v tom všem ztracenej?) a to všechno v rytmu (nejen) Sex Pistols. Film řešící závažnější věci než je punk. Dalo by se říct, že ze života. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Teori og Praksis“, kterou napsal v roce 2004 Nikolaj Frobenius, jsem nečetl. 2.) Hledám návod, jak si doma vychovat (svýho) pankáče. 3.) Thx za titule ,,MaD“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Reklama