A také déšť

Jako jó-proč né? Pět ať nežeru. Na dané téma je to jedna z nejméně pokryteckých, pathetických a nuceně černobílých agitek. Tvůrci tady docela dobře odhadli své limity v míře moralizování tak aby to pořád neslo myšlenku a přitom si to nehrálo na něco neskutečně(až falešně) přemoudrého. Film si uvědomuje, že obě strany mají své myšlenkové hranice a přesto, že je jedna ve zcela evidentním "morálním(hahá-řekněme radši lidském nebo přesněji přírodním)"právu, několik staletí budovaný problém nelze vyřešit lusknutím prstů... Zápaďácký film postavený na dolarech nic nezmění, a tenhle se tak ani nehodlá tvářit-a právě tuhle sebereflexi oceňuju. "Vrátíte se tady?".."Myslím, že ne." (upřímnost nade vše..) (17.01.2014)

Bollainová natočila film, kterým si až trapně přímočaře říká o Oscara. Narvala tam všechny ingredience, které páprdové z Akademie milují: dojímání se nad smutným osudem chudiny, lehce čitelné emoce a "humanistické" poselství v závěru, s patřičnou dávkou naivní víry, že všichni jsme v jádru dobráci, jen holt nevíme, jak to dát najevo. Konejšivé a přesně vypočítané na efekt. (26.08.2011)

Mimohollywoodsku a zaroven mimoeuropsku filmarsku produkciu doslova milujem /Amores Perros, Tambien la Illuvia/, a tentokrat ide o film Iciar Bollain zvany Tambien la Iluvia. Film sa venuje dvom dejovym liniam : jednak spanielska kolonizacia Juznej Ameriky a problematika conquistadorov, a jednak druha dejova linia sa odohrava v sucasnosti, kde filmari v bolivijskom meste Cochabamba pripravuju film o istej historickej postave /Kolumbus/. Chvalim realie Juznej Ameriky, perfektneho Gael Garciu Bernala /Amores perros, Babel, Nauka o snech/. Vyborne su zvladnute realie nepokojov v meste, dialogy su na urovni. Divak sa nenudi ani chvilu, takze o kvalitnu filmarsku jazdu je hned postarane. 92 % (17.12.2013)

Skoro až do konce filmu jsem byla přesvědčená, že to bude za tři hvězdy. A pak mě Luis Tosar úplně rozebral, že jsem v závěru hledala kapesník. Velmi zvláštně pojaté dílo o filmařích, kteří jedou do autentického venezuelského prostředí natáčet film z kolumbovských začátků o knězi, který se jako první postavil běsnění Španělů na Indiánech.Indiáni jsou třeba a tak Tosar coby producent a Bernal coby režisér vyhlásí konkurs, na který se sjede pár stovek indiánů a začnou mírné problémy. Když je natočeno třičtvrtě filmu, ve městě vypukne konflikt o pitnou vodu ,ke které byl indiánům znemožněn přístup a oni sami vykopou sedm kilometrů dlouhý kanál na její přivedení.Což se nelíbí městské radnici a zapojí policii. Vzniknou střety, v nichž největším aktivistou je Indián, hrající hlavní roli, čímž se nechtěně celý filmový štáb dostane též do konfliktu, jež se rozroste v celonárodní.Mohou i ostřílení lidé, kteří si myslí, že se jich to netýká, změnit názor?Dívejte se.Všichni herci byli totiž báječní. (07.10.2013)

Více než film mi to připomíná spíše dokument o tom, jak moc se to celé nepodařilo, takové další "Lost In La Mancha". Rozhodně by mě tedy více zajímal ten historický film, než to brblání se v současnosti a nepokojích kvůli vodě. Buďto má jít o dokument (byť fiktivní), nebo o historický film. Tenhle film o nepovedeném natáčení filmu a strastech s vodou kdesi v Bolívii nebo kde mi osobně vadil. Sice to mají indiáni i dnes zlé, ale to spíš patří právě do dokumentu, takhle je z toho polotovar. ~ Jediná rozumná a sympatická postava byl producent, režisér byl jen mladý nezkušený idiot, kterého bych zfackoval na hromadu hned už při výběru hlavní postavy k jeho filmování. Natáčení podělal sám a ještě držkoval. Měli odjet hned, jakoby nešlo natáčet jinde. ~ Až si autoři rozmyslí, co chtějí točit, dejte mi vědět. (05.11.2011)