Valentin Dobrotivý

Valentin Dobrotivý je takový protektorátní Bohuš z "kurva hoši gutentág". Hlavní rozdíl je jen v tom, že u Bohuše šlo o právnickou chybu, nýbrž zde si z Valentina (Oldřicha Nového) udělali srandu jeho kolegové. Samozřejmě Valentin je taktéž pravým opakem Bohuše. Je to pečlivý, svědomitý účetní, který nepije a je to takovej ten klasickej starej úlisnej gentleman, kterého pravidelně hrával Oldřich Nový. I proto to není taková zábava, jako u téměř 50 let starého snímku Věry Chytilové. A upřímně ta jeho galantnost, počestnost a zde až hloupost mi už fakt šla na nervy. Diváka to brzy omrzí a ještě když si k tomu přidáme stáří filmu, tak se sice jedná o dobrý film vzhledem k roku výroby, ovšem v dnešní době je to již hodně chabé. [4329. hodnocení, 104. komentář, 82%, 866. nejlepší film] (03.12.2020)

Taková milá a naivní komedie. Nutno ovšem říct, že naivní v tom nejlepším slova smyslu. Oldřich Novotný hraje velmi dobře a ostatní jej zdařile doplňují. Přes jednoduchý námět a někdy až groteskní vyznění jsem se dobře bavil. Téma vlivu peněz na okolí a na "přátelé" je také vděčné a věčné. Mnoho by se asi nezměnilo ani dnes. Pokud někdy získám větší částku peněz, raději to zamlčím, abych najednou neměl více přátel než je zdrávo. Původně jsem dal tři hvězdy, ale když vezmu v úvahu dobu vzniku a okolnosti natáčení, přidám čtvrtou hvězdu. Snaha o pobavení v době válečných útrap se velmi cení. (28.02.2018)

Půvabné potvrzení staré pravdy, že ne pro jeho peníze, ale pro jeho povahu je člověk milován a obdivován svým okolím :-). Valentin Plavec se po zkušenosti, kterou mu svým kouskem zprostředkují kolegové, zajisté doživotně zbavil naivity a slepé důvěry v dobré úmysly „přátel“... Film, který dodnes pobaví a svůj smysl jistě měl i v době vzniku, kdy plnil funkci 98 minutového zapomnění na nesmírně tvrdou realitu… (22.06.2010)

Chvíli trvalo, než jsem se do toho dostal a než mě to začalo bavit, ale po té půl hodině, možná trochu později, už jsem zase jel na tom krásném humoru našich černobílých filmů "pro pamětníky". Ale co si budeme povídat, jejich premiéru už si opravdu tolik lidí pamatovat nebude. Ale to nevadí, protože tyhle filmy mají co nabídnout i nám. Ten konec je skvělý. (11.12.2015)

Tenhle film mám rád nejen proto, o čem je nebo jaký je, ale spíš proto, co jsem se dočetl v biografické knize o Oldřichu Novém. Tuto historku vám předkládám vlastními slovy. K natáčení VALENTINA DOBROTIVÉHO se váže tragická událost, která přesně vystihuje nasazení herců a jejich touhu dávat trochu toho zapomnění lidem za války. Jedna z hereček, Anna Letenská (manželka zřízence, kterému O.N. donese pět tisíc) nechala ve svém bytě o pár dnů dřív přespat své přátele, doktora a jeho manželku, které hledalo Gestapo. Až při pozdějším rozhovoru vyplynulo, že lékař ošetřoval jednoho z Heydrichových atentátníků. Což znamenalo spoluvinu a automaticky trest smrti. Dva příslušníci Gestapa ji ráno dovezli do ateliérů na natáčení, nechali ji odehrát její part, sledovali případné spoluagenty a pak ji odvezli rovnou na popraviště. Celý štáb z toho byl samozřejmě hodně rozrušený, ale ve filmu je to znát jedině tím, že si Oldřich Nový zapomněl přezout bačkory a aniž si toho někdo z ostatních povšiml, přišel jako Valentin Plavec do kanceláře v bačkorách. A protože se to později již nedalo přetočit, je to ve filmu dodnes. Tomuhle se podle mě říká hrdinství. Jak tehdy říkal Mac Frič, byli z toho všichni notně vyjevení, a v takové atmosféře museli točit komedii. A to heydrichiáda sotva začala. Film se mi líbil, stejně jako většina filmů Oldřicha Novýho. Lidičky, vy ani nevíte, co já bych dal, kdybych se mohl podívat na nějaký představení v Novém divadle ještě před válkou nebo za okupace. Bylo to prý jedno z nejlepších divadel v Praze (co se týká jemnýho inteligentního humoru, zajímavých příběhů a pěkných písniček a samozřejmě Oldřich Nový). (23.02.2006)