Spirit of 45

Film mne několikrát překvapil. První překvapení bylo, že jsem se k němu dostal skrz filmový kanál mé kabelové televize. Druhým překvapením bylo, jak moc se čeští komunisté v roce 1948 mohli inspirovat (a asi to tak bylo) tím, co se dělo v Británii po 2.světové válce - hlavně ta míra znárodňování a hlavně tím, co se znárodňovalo. A hlavně jak masa lidí souhlasila se všemi kroky, které se prováděly, protože to bylo to nejlepší, co se mohlo dít. Film bohužel trpí jednou podstatnou nevyvážeností - příliš z něj čiší, komu režisěr straní a jaká je jeho politická "parta". Prostě zapomeňte na "běžný" dokumentární film, který popisuje historické události. Extrémně hodně je prezentován jen jednobarevný pohled na věc. Na jedné straně kapitalisté, ovládající ekonomiku po 1. světové válce a snaha společnosti okleštit jejich moc právě skrz znárodnění, pak pracující třída, žádající si své životní standardy, které jim ta pravá politická reprezentace přinesla, aby se v osmdesátých letech vše zvrtlo zpět a pracně znárodněné se opět zprivatizovalo. Až to nakonec došlo tak daleko, že jediné, co zůstalo, je zdravotnictví, které vám ovšem nedáme. Je přece naše. Nemám rád tahle jednobarevná prohlášení a to bylo také největší zklamání z dokumentu - na konci se z toho vlastně stala politická agitka jedné konkrétní politické strany, která to s Británií jediná myslí dobře... (14.02.2018)

Zo zaujímavého dokumentu odkrývajúceho povojnového ducha v britskej spoločnosti plného nádeje, odhodlania a zápalu zmeniť "veci" sa postupom času vykľul snímok divoko propagujúci socializmus a jeho stránky v rôznych podobách s jasným cieľom demontáže princípov kapitalizmu. Aj napriek množstvu unikátnych dobových záberov ide o dosť jednostranný snímok, čo je škoda, lebo mal veľký potenciál. Slabé tri hviezdy. 50 % (17.11.2014)

Môj dojem je, že film nie je objektívny, prichádza iba z jedným uhlom pohľadu. Predkladá nám nostalgiu po povojnovom období rozkvetu Veľkej Británie ale aj nespokojnosť so súčasnou politickou a spoločenskou situáciou v krajine. K dokazovaniu vtedajšej jednoty národa a jeho zomknutosti nám dokumentujú aj spravodajské archívne zábery. Najviac je zarážajúci fakt, že Churchill aj napriek obrovskej popularite prehral povojnové voľby a prečo sa v roku 1951 vrátil na výslnie politickej scény? Je obdivuhodné, ako sa Británia poučila z predvojnového obdobia a z obrovskej biedy v krajine. (23.06.2016)

V prvej polovici, možno aj dvoch tretinách, sa Loach venuje povojnovej situácii v Británii a jej politickému smerovaniu. Samozrejme zmysel vidí v štátnom znárodňovaní, pričom nie je vysvetlené, odkiaľ štát vlastní toľko peňazí, aby zrazu všetko bez problémov fungovalo. Každopádne v danej dobe išlo o dôležité reformy, ako vidno napríklad na zdravotníctve. Potom však preskočíme tri desaťročia a keď Loach vidí fotku Thatcherky tak vieme, čo to s ním robí. Opäť nemám nič proti právu na vlastný názor a nad faktami typu zatvárania baní kvôli zásahom menovanej pani sa musí krútiť hlava aj najväčším kapitalistom. Avšak takýmto spôsobom sa rozbíja pevne budovaná dramaturgia dokumentu. Zrazu sa dozvieme niečo o privatizácii z roku 2011, potom skočíme späť do 2003 a tak až do konca. Spirit of 45 mal asi zostať dokumentom o povojnových rokoch, i keď je zrejmé, že ten duch má, či skôr už nemá, vplyv aj na súčasné dianie v krajine a o to aj Loachovi išlo. 70% (08.04.2024)

Od zacatku zivy a inspirativni film, ktery skvele zachycuje zeitgeist i naznacuje to, ze veci, ktere se jevi jako samozrejme, zas tak samozrejme kdysi nebyly. Skoda je jen toho, ze Loach jasne fandi jedne strane, nevidi moc negativa, nebere v potaz souvislosti. Vylozene to taha za oci ale az v poslednich cca 20 minutach. Takze to stoji za to videt. (02.04.2014)