Minulost

Bezvadně vystavěné vztahové drama, kde nebylo až tolik nervy drásajících momentů, dokonce by se dalo říct, že celý ten spletitý lidský uzel různých nedorozumění celkem volně plynul, ale já chytla hned na první zážeh a nepustila ho až do konce, který jsem sledovala téměř v hypnotickém zanícení. Samirova záda musí mít vzadu propálené dvě díry jak jsem ho svýma očima otáčela, aby se vrátil. Ano, to je ten, který měl být šťastný, ale z mnoha důvodů to nešlo a Marie, ta silně nevyrovnaná žena mu to rozhodně neulehčovala. Sama měla dost starostí nejen se sebou a svými pocity, ale i s dcerou Luci, která v sobě nosila velmi těžké břímě s kterým se nakonec dokázala svěřit pouze Ahmedovi, jedinému fungujícímu prostředníkovi mezi dcerou a matkou. Každá z těch čtyř ústředních postav měla nějakou bolest na srdci a v pozadí celého tohoto lidského dramatu byla možná jen jedna osoba, která o tom zjevně vůbec nevěděla a jak už tady někdo píše, celý ten smutný propletenec byl důsledkem minulých rozhodnutí. Asghara Farahadiho neznám, ale po tomhle filmu se to budu snažit určitě napravit. Já vlastně nevidím důvod, proč nedat pětihvězdu. (06.02.2014)

Přiznám se, že jsem dost dobře nepochopil tvůrce v jejich šíleném dramatu, i když jsem si tu spletitou ságu pouštěl po kapkách (asi na šest dílů, a některé jsem si musel i opakovat). Hlavní ženskou postavu zobrazuje Marie, která působí celkově nevyrovnaným, hysterickým, nervově labilním až psychotickým dojmem, co se výchovy dětí týče, chystající se po třetí provdat. Nepochopil jsem její třetí těhotenství, protože podle všeho to s dětmi vůbec neuměla, nesnášela je a při těhotenství hulila, jak komín za průmyslové revioluce. Její stálá pozice, scéna u otevřeného okna s cigaretou v ruce, byla děsná. Svého nového přítele získá tím, že rozvrátí jeho manželství a jeho manželka následkem toho spáchá sebevraždu, požitím pracího prostředku??!!!!??!!! Nezemře ovšem, nýbrž zůstane po dobu osmi měsíců v komatu . V této situaci za Marií přijede její druhý manžel Ahmed, aby formálně dokončili rozvod. Zjistí, že jeho nejstarší a nevlastní dcera nechodí domů a nebaví se z vlastní matkou. V domě dál potká syna milence exmanželky a pak ještě mladší dceru., se kterými má jeho ex neustálé problémy a šílené výstupy. No nakonec Ahmed domluví nevlastní dceři ta se smíří se svou matkou a s tou se rozejde její nový milenec???!!!! Ten skončí s krabicí voňavek na pokoji své ženy, kde se najednou rozpomene, že to je jeho žena a chce jí pomoct. Ahmed odjíždí a ani pes po něm neštěkne:-) (09.02.2014)

Moc hezky a přehledně rozprostíraná až nakonec rozprostřená síť mezilidských vztahů. Obdivuhodně napsaný scénář, jehož postupně odhalované motivy zhušťují atmosféru a otevírají stále větší prostor k herectví. Tíha postav se postupně proměňuje a je to nakonec Samir, jehož účinkování v příběhu je klíčové. Bérénice Bejo sice strašně ječela, ale záleží na vkusu (a nastavení hlasitosti v sále), a ten já pro ní rozhodně mám. Loňský vítězný Rozchod Nadera a Simin jsem odložil na neurčito, ale tvorbu Asghara Farhadido je nutné do budoucna sledovat. Jeden z vrcholů letošního Cinema Mundi, 2014. (04.03.2014)

Farhadi variuje to, co velmi dobre umi. Jemne pootacet optikou pohledu na sve hrdiny, naklast na rozchazejici se manzele neprijemnosti (tentokrat jak uz nazev napovida pujde o minulost) a prihodit tam trpici dceru. Stejne jako Rozchod Nadera a Simin to cele tahne kriminalni zapletka. A zenske hrdinky jsou tentokrat jeste protivnejsi nez v jeho predchozim dile. Presto prese vsechno je to ale jiny film, ma v sobe vic intimnejsich a jemnejsich momentu, par lepsich detailu, jiny (a rekl bych lepsi) rytmus, mene schvalnosti a teplejsi barvy. A navic od zacatku napeti, ktere si v leccems nezada se Zvjagincevovym Navratem. Proti nemu ale zustava Farhadi civilnejsi. (06.06.2013)

Drama, co roste a kolísá s každou další minutou. Zároveň moje první setkání s íránským režisérem Asgharem Farhadim. No a musím říct, že s těmi postavami to nebylo vůbec jednoduché. Stejně tak, jako se samotnou délkou. Když se ale oko kamery zaměřilo na poslední moment tohoto filmu, ukápla mi slza, což jsem vůbec nečekal. (12.02.2015)