Humr

Existencionální nejistota i emocionální vyprázdněnost jednotlivce v autoritativním světě, který trestá samotu jako projev individuality, kde člověk může zcela nekontrolován mít své vlastní názory, tím, že odpadlíka provždy vyhostí z lidského společenství a nenávratně ho promění ve zvíře. Absurdně sarkastický pohled na současnost, kdy se lidské city často jen předstírají. ____ Tak to bych napsala, kdybych byla totálně máklej inťouš. To, co jsem ve skutečnosti viděla já, byl děsně nudný film bez příběhu, s dialogy, které vedly odnikud nikam a herci, co museli - asi na pokyn režiséra - hrát tak úsporně, že ve skutečnosti jen postávali a posedávali s prázdným výrazem v obličeji. Hrdinové jsou bez emocí a nejspíš i bez mozku, protože jejich činy jsou nesmyslné a většinou i pitomé. Jakoby je právě vypustili ze skleníku, kde prožili celý život. Ale ani to ne, některé projevy jsou tak stupidní, že je asi před tím pustili z blázince. Třeba, proč si hlavní hrdina vybere za partnerku absolutně nejhorší z možných žen, když dostupné jsou všechny ostatní, které jsou mnohem kompatibilnější. ___ A víte, co? Ani se mi nechce psát, jak je pro diváka urážlivý scénář, když bez vysvětlení opouští motivy, které byly před tím důležité. Kam se najednou ztratí lovci divokých lidí v lese, takže ti si najednou žijí v poklidu ohrožováni jen svou autoritářskou velitelkou, kterou by přitom klidně dávno mohli praštit klackem přes palici a bylo by po problému. ___ Filmům Yorgose Lanthimose se budu vyhýbat obloukem, a to i kdyby mě zval na večeři s humrem! (16.04.2016)

Veľmi zaujímavé, ale unesený z toho nie som. Na druhej strane chápem prečo z toho majú festivalový diváci orgazmy. Je to originálne, so super námetom, parádnymi hercami a unikátnou atmosférou. Ale takisto je to na mňa obrovský bizar a totálne tomu chýbajú emócie. Hocijaké. Dokonca ma to ani neštvalo. Nič to so mňou nerobilo, iba som pozeral na pekné a slušne natočené obrazy. 7/10 (25.04.2016)

(50th KVIFF) Jeden ze tří nejlepších filmů, které jsem letos ve Varech viděl. Příběh z totalitního světa, kde lidé musejí být zpárováni, jinak budou proměněni ve zvíře vlastního výběru. Hrdinu Davida opustí manželka - proto je odvezen do Hotelu, kde má zhruba 45 dní na to, aby si za ni našel náhradu. Po neúspěšném pokusu o zpárování s necitelnou ženou uteče do lesů, kde se spolčí se Samotáři, kteří neuznávají pravidla párování. Vyznávají opačný extrém - trestají totiž jakékoli náznaky dvoření a lásky. Bizarní počin bizarního řeckého režiséra Lanthimose, který nás před lety překvapil svým Špičákem a zklamal Alpami. Myslím že můžu s jistotou říct, že Humr je prozatím jeho nejlepší film. Popisek sci-fi je lehce mimo - proces proměny člověka na zvíře se nijak neřeší, jedná se prostě o vyobrazení zvrácených totalitních režimů, v nichž existují nesmyslná pravidla, jejichž nedodržování se trestá nesmyslně přísnými způsoby. Lidé zde ztratili své lidství, mluví jako roboti, konají nesmyslné rituály a rozhodují se podle nesmyslných kritérií. Celý film je vyprávěn velmi odosobněně. Dění je vypravěčkou i samotnými postavami komentováno nezúčastněným, lakonickým způsobem. Zvlášť první polovina filmu, odehrávající se v Hotelu, je geniální, v ní Lanthimos využívá daný námět až na dřeň, inscenuje jednu nezapomenutelnou scénu za druhou (mimochodem, ten film je občas strašně vtipný - pokud jste naladění na podobnou vlnu). S přesunem do lesů ke skupině Samotářů film trochu zeslábne, protože kamicko-znepokojivou satiru začne prokládat i (ne tak divácky zajímavým) vývojem tajného vztahu mezi Farrellem a Weiszovou. Neznamená to ale, že by druhá polovina byla prosta výborných scén. 90 % (11.07.2015)

Nevím, jestli byl na drogách pouze mistr Lanthimos, který napsal jeden z nejbizarnějších scénářů, jaké jsme kdy mohli na stříbrném plátně vidět, nebo také herci v čele s málomluvným páprdou Farrellem, který si připsal suverénně nejbizarnější roli své kariéry. Ale koho to vlastně zajímá, když tenhle emocionálně neuchopitelný, a přesto romantický, vizuálně strohý a statický, a přesto působivý sci-fi úlet nějakým zázrakem funguje a je poskládaný přesně z těch pečlivě navolených esencí, aby si svou jedinečnou tvář sebevědomého autorského díla udržel od první až do poslední vteřiny. Dodat fanatickému totalitnímu systému o něco zlověstnější a méně parodický nádech a vyvolat k veskrze divným postavám větší sympatie, mohlo jít o jeden z nejzajímavějších nezávislých filmů posledních let, takhle je Humr pouze přechodnou specialitkou pro festivalové a artové konzumenty... 75% (31.12.2015)

,,A jakým zvířetem chcete být, když vám to tu nevyjde?" ,,Humr." ,,A proč?" ,,Žije sto let. Celý život je potentní. A mám rád moře." Fajnová artovka pro vybrané publikum. Hlavní motto: Z louže pod okap. Podle všeho dystopická budoucnost, kdy single jsou na odstřel (obrazně i doslova). Hlavní hrdina přišel o manželku, a tak je odvezen do speciálního Hotelu. Takový Hotel pro cizince. Přetvářka se pozná, tudíž jeho vyvolená zakrátko prohlédne a rozhodne se ho zničit. Ač se Farrell jeví jako slaboch, několikrát ukáže, že se nebojí a umí jednat více než rázně. V momentě, kdy mu partnerka ukope bratra k smrti (který byl už v podobě psa), vydá se na cestu, odkud není návratu. Vyměnit však jednu společnost za jinou není až tak šťastné... Chladné a odcizené prostředí, vojenská pravidla, nelítostnost, zvrácenost. Těžko říci, zda je lepší ruka v toustovači nebo ústa rozřezaná žiletkou (a to rudý polibek bude procházkou růžovým sadem oproti rudému styku). Kruté podobenství lidské společnosti je z větší části zasazeno do úchvatných kulis divokého lesa, kde na každém kroku čeká smrt... (28.04.2017)