Na střeše

Když jsem před 8 lety viděl Mádlův film Pojedeme k moři (2014), tak jsem si říkal, že budu zvědavý na příští Mádlův film. Po zhlédnutí filmu Na střeše (2019), opět musím konstatovat, že je podle mě Jiří Mádl mnohem lepší režisér než herec. Námět zmíněného filmu je neotřelý a herecké výkony hlavních představitelů jsou přesvědčivé. Děj filmu nešetří překvapeními a dějovými zvraty. Líbila se mi i kamera. Jediné, co ve filmu dost dobře nechápu, je přítomnost čůracích scén. Osobně si myslím, že by se film obešel i bez nich. (21.09.2023)

Pro film jsem se rozhodla po krátké ukázce. Když jsem viděla p.Švehlíka byla to okamžitá láska. Absolutně miluju jeho minimalistické herectví. Nemusí používat rozšafná gesta, ani sílené grimasy nebo bizarní intonaci hlasu. Nesnesu tu televizní škváru, kterou jedinou jsou naši současní herci schopni zahrát. I když to ve mě vzbudzovalo dojem o snahu dalšího Kolji nebo Gran Torina (od Clinta Eastwooda), tak mě to potěšilo. Líbí se mi vědomí, že na skvělý film stačí 2 hlavní role, dobrá režie a jednoduchý scénář. DÍKY ZA TO! (15.09.2019)

Celkem milý příběh, i když banální a trochu i naivní. Skvěle sehraný, velmi snaživě zrežírovaný a podpořen dobrou hudbou, Jirka má napříště našlápnuto na slušné drámo ve skvělé režii, což zde chvílemi dokazuje. Drama se nevyhýbá ani tomuto kousku a společně s nenuceným humorem vytváří slušnou atmosféru, jež tyto dva žánry velmi zdařile spojuje. Nicméně jako scénárista bude muset ještě dozrát, aby jeho další počin nebyl jen film na jedno použití se zbytečnými postavami i nic neřešícími podpříběhy. [Kino Citadela - Litvínov] (09.02.2019)

Solídne rozohraná hra s jasnou dejovou zápletkou, ale už menej uveriteľnou motiváciou postáv, sa v poslednej tretine dostane na úplne inú koľaj, než by jeden čakal. Niekto to prijme, iný nie. Viacero podzápletiek je zahraných do autu, ukázali sa skôr ako slepými uličkami, prípadne ústrednú myšlienku iba nejakým spôsobom majú potvrdiť. Ako televízny film by som bral Na střeše veľmi pozitívne, takto som film síce videl v televízii, ale ako regulérne kino za nemalý peniaz mi pripadal akýsi chudobný. To, že situácie v ňom nie sú príliš vystrihnuté z našej každodennej reality, ma vôbec netrápilo, aby bolo jasno. No až sa zdá, že by si Na střeše zaslúžilo pokračovanie, kde by dostala väčší priestor chlapcova rodina, susedka, starcov syn, polícia či imigračné oddelenie alebo aj vietnamská mafia. (09.04.2020)

Kterak si ochočit svého Vietnamce (z pěstírny konopí). A po "eastwoodowsku" dohnat zameškanou západní kinematografii v českých reáliích. V podstatě se nabízelo námět natočit ve dvou verzích. V první verzi starý komunistický zapšklý a osamělý morous vyrve z osidel smrti cizího státního příslušníka žlutého zbarvení, naoko se s ním spřátelí, ubytuje ho ve svém bytě a následně ho začne krutě a nevídaným způsobem ponižovat. Dostalo se nám ale druhé verze, korektní a okleštěné od kontroverze, fádní, imbecilní a nedávající dobrý smysl. Zápletka je velmi chudobná. Více jak polovinu filmu jsem byl nucen sledovat to, jak šedý vlk chce oženit svého asijského nájemníka, aby mohl legálně pobývat v naší české domovině, navíc policií stíhaného za narkotika. Opravdu famózně celý plán vyzníval. Za protilehlými dveřmi totiž přebýval vhodný objekt pro svatební zvony - jakási mladá žena, se kterou se novodobý kuplíř vůbec neznal. Celé prapodivné námluvy spočívaly v tom, že vytipované ženě začali ti dva výtečníci nosit různé prezenty, aby na sebe upozornili, kupodivu jejich snaha byla opětována. Celá tato stupidita, nemaje dobré opodstatnění, byla zakončena rádoby nápaditě sofistikovanou pointou. Nejhorší bylo, že autorovi Mádlovi to přišlo relevantní. Po svižně imbecilní etudě ještě zhodnotím zbytek konání. Švehlík je dokonce jednu scenáristicky pokleslou chvíli nucen před úřady předstírat homosexualitu, aby svého chráněnce dostal do chomoutu. Celkově film nebyl komediální a ani trochu dramatický. Mžik, kdy Vietnamec chce ukončit svůj život skokem ze střechy, vůbec za dramatický nepovažuji. Všichni vědí, že to neudělá, neb celý film je teprve na začátku. A otřesným střihem zakončená scéna, kdy Vietnamec následně pojídá sendvič v kuchyni svého nového spasitele, je vskutku příšerozní. V českých reáliích se také vytratila jakákoliv věrohodnost příběhu. Už vidím, jak si nějaký český penzista nakvartýruje Vietnamce k sobě domů, bude ho živit a šatit. Tenhle blábol, mnohdy rozvleklý, zachránil Alois Švehlík. Za všechny zúčastněné to odehrál i odmluvil a dodal přinejmenším svéráznou filosofii. Film ovšem celkově u mě neobstál. 4/10 (07.12.2020)