Svět ticha

„Proč jsem natočil „Svět ticha"? Protože ode dne, kdy jsem prvně objevil nedaleko pobřeží Provence život pod mořskou hladinou, usiluji sdělit ostatním lidem své obdivuhodné poznatky a vysvětlit jim, že je třeba v podmořských výzkumech neustále pokračovat..." říká autor filmu a velitel lodí Kalypso Jacques-Yves Cousteau. „Svět ticha" není prvním filmem tohoto badatele. Dosavadní filmy však byly amatérskými snímky, určenými pouze pro malé skupinky zájemců a odborníků. První z těchto filmů se chlubil největší dosaženou hloubkou osmnácti metrů. Některé záběry filmu „Svět ticha" byly pořízeny v hloubce 75 metrů v nejvyšší hloubce dosažitelné s dosavadní výzbroji posádky Kalypso. Podstatnou část aparátů, kterých potápěči Kalypso používají, si vynalezli nebo dokonce sestrojili sami na základě svých dlouholetých zkušeností, ať je to speciální skafandr, podmořské kamery, nebo elektrická torpéda, která umožňují, rychlý a pohodlný přesun pod vodou i na větší vzdálenosti a jiné. Pro výzkumy ve větších hloubkách však bude třeba vynalézti další speciální přístroje, které by umožňovaly potápěči vzdorovat velkému tlaku vody a přitom ho nezbavovaly možnosti volného pohybu. Zkušenost, že podmořský život je podroben pevné zákonitosti, ve které hraje náhoda jen minimální úlohu, umožnila natočit „Svět ticha", jak říká autor, „podle předem připraveného scénáře jako v atelieru s herci, kteří se dostavili před kameru v určený čas." (Filmový přehled 28/1957) (10.10.2007)

Velmi poutavě a profesionálně natočeno. Ale - "veselá" jízda na želvách, lovení ryb dynamitem, najíždění do stáda vorvaňů a následně krutý masakr žraloků... děkuju, nechci. Ono by se dalo klidně i napsat, že spíše než výprava do (pod)mořského "světa ticha" to byl místy pozoruhodný pohled do duše samozvaného pána tvorstva. (21.11.2012)

Vzhľadom na etickú, morálnu a neviem akú nekorektnosť máme možnosť autenticky sledovať, ako to chodí.... Nie sme potom iba pokrytci, konzumujúci ryby a zvieratá a kritizujúci ich vraždenie? Jasné že áno. Osobne mi trnulo pri lovení žralokov bez upevnenia, tam stačil jeden neopatrný pohyb. Highlightom bol pre mňa panenský ostrov s tisíckami korytnačiek. Dozviete sa, že aj ony dokážu plakať. Audiokomentár dokumentom o prírode pomáha, tie čisto artové sú trochu monotónna nuda. (06.10.2015)

V 50. létech se k životnímu prostředí ještě člověk stavěl z jiného úhlu než dnes. Proto je potřeba na tento, v té době jistě velmi zajímavý a objevný snímek, dívat poněkud s nadhledem. Od 50. let do dnešních dní civilizace postoupila hodně dopředu, což sebou přineslo těžké ztráty v oblasti životního prostředí. Dnes je již opravdu více než nutné přistupovat k našemu prostředí velmi citlivě. Přesto, že ve snímku lze vidět záběry občas dnešním pohledem nepřijatelného chování člověka k živým tvorům, považuji tento dokument za skvělé svědectví minulosti vědeckého podmořského zkoumání. V odkazu Jacques-Yves Cousteaua pokračuje syn Jean-Michel Cousteau a vnoučata Fabien a Celine. Můžeme věřit, že jejich vztah k přírodě je jistě již civilizovanější. Viz http://www.csfd.cz/film/231161-jean-michel-cousteau-podmorske-dobrodruzstvi/galerie/ (07.12.2012)

Všechny přírodopisné dokumenty, které jsem viděl, měly jednu společnou věc. Všichni zainteresovaní vědci, biologové či ekologové prováděli své výzkumy co nejšetrnějším způsobem, tak aby jejich práce měla minimální negativní vliv na dotyčnou faunu, či flóru. Co však předvádí tato banda bezcitných dobytků pod vedením "legendárního" Jacquese Cousteaua, je projevem úchylné zvrácenosti. Ničení atolů, bezdůvodné týrání vorvaňů a vybíjení zlosti na žralocích. Navíc tyto zavrženíhodné činy prezentují s jakousi přirozeností, která má být řadě biologů vlastní. Že se tato záležitost pyšní jako jedním z prvních barevných dokumentů pořízených podmořskou kamerou mě vůbec nezajímá. Shlédávám ho za sprosté barbarství s totální absencí sebemenší špetky respektu vůči životnímu prostředí. Čím si tohle vysloužilo Oscara mi zůstává záhadou. (09.09.2021)