Moonlight

Je to rozhodně dějově bohatší než kolega Fences, ale pro oba filmy platí, že jsou v Oscarech 2017 jen díky barvě pleti a to je prostě pozitivní diskriminace. Neuznávám, neberu. Jo, kdyby byl rok předtím nominovaný třeba Straight Outta Compton (třeba místo Brooklynu), tak asi neřeknu ani popel, ale několikanásobná úlitba v podobě ročníku 2017 je spíše trapná. Děj krásným způsobem shrnul PanTumnus, a já si při čtení jeho komentáře uvědomil, že to bylo opravdu slabé. Je zajímavé, že v USA točí běžně úplně jiné druhy filmů, ale Akademii se líbí ty, které jsou svým stylem spíše neamerické. Moonlight není ani surovým naturalistickým dramatem, ani načančanou vlezdoprdelkovskou sračičkou, je prostě nevýrazný. A jak natáhnout nuzný obsah na délku celovečerního filmu? Vymyslím si hlavní postavu, která třikrát na tu samou otázku vůbec nezareaguje a počtvrté zareaguje po deseti vteřinách. Geniální. První kapitolu zachraňuje Ali, druhá je asi nejzajímavější, dějově nejbohatší, na poměry snímku akční a nejrychleji mi utekla, třetí má potenciál v rozporu a v radikální změně hlavní postavy. Ta je ale znázorněna příliš neuvěřitelně, nesmyslně, ale vlastně se v ní vůbec nic nestane. Velebení Naomie Harris moc nechápu. Vím, že je v tomto filmu potřeba chytat se stébla a oceňovat, čeho bychom si jinde ani nevšimli, ale podobně ztvárněných postav jsem viděl už mraky. Abych nebyl úplně nefér, je to takový typický film z Varů a tam bývají ještě mnohem horší a prázdnější záležitosti a tohle je přecijenom divákovi schopno ještě něco předat. Pro mě toho ale bylo málo. (12.02.2017)

Dvojsečný film. Skoro každá věc, která je na něm pozoruhodná, má i svojí odvrácenou stranu. Krom hereckých výkonů, které jsou vůbec to nejsilnější, co Moonlight nabízí. Rozdělení do tří částí a spoléhání na výpustky vychází střídavě, někde tak vznikne působivé napětí mezi nedořečenou příčinou a následkem, jinde film působí trochu rozpadle, děravě. Laxtonova kamera, která dovede vykouzlit omamnou vířivou trajektorii, někdy sklouzává k manýristickým konvenčním detailům. Hudební dramaturgie občas vysušuje, někdy ale skvěle souzní s tím, co není přímo řečeno (scéna v restauraci ve třetí části). Je to problematický emancipační film na obou rovinách – vytváří hlavní postavu, která je spíš přibližná než strhující. A vypovídá o identitách minority bez toho, aby je odvozovala od jejího vztahu k utlačující většině (jako 12 let v řetězech) nebo aby z tohoto vztahu vůbec dělala nosné téma. Spíš než radikálním sociálním obrazem je tak Moonlight lyrickým portrétem osobnostních proměn – a právě tady má značné limity. Zážitek z něj je tak velmi inspirativní a neuspokojivý... Respekt smíšený s pochybami. (22.02.2017)

║Rozpočet $4milióny║Tržby USA $27,854,932║Tržby Celosvetovo $65,046,687▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,057,880║ Tržby za predaj DVD v USA $1,188,928║ Tak akademici to zas nepekne prestrelili, sakra sú normálny? Toto je ako že film roka a najlepšia mužská vedľajšia postava( za tých pár minút čo sa tam ukázal dotyčný)? To vážne, trčia asi na riadnom tripe. Fakt slabunký dej, zo začiatku to malo ako také črty dramatu ale potom sa to nikam ráznejšie nepohlo úplne minimalistické, proste nicka. /40%/ (29.08.2017)

Moonlight je sice až nebetyčná a dost na sílu tlačená konstrukce. Chudý, černý a homosexuální hlavní hrdina, se kterým prožíváme tři etapy jeho života, vlastně prožívá dost standardní oscarový dějový oblouk. Práce s vynechaným, nedořečeným, zamlčeným to ale zkrátka posouvá na vyšší rovinu. Jenkins si na sebe sice zvolenou narativní strukturou trochu upletl bič, protože po fantastickém začátku a prvním časovém skoku si člověk už jen odškrtává povinné zastávky a zbytek filmu je trochu bolestivě předvídatelný. Nicméně i ve slabších chvílích to zachraňuje forma, která dokáže být naturalisticky krutá, poeticky podmanivá i progresivně dráždivá. No a herci, samozřejmě, tedy až na otřesně přehrávající Naomie Harris, která je tím největším ztělesněným klišé, které Moonlight obsahuje, a že jí Viola Davis přebrala toho povinně černého Oscara kvituji s velkým povděkem. Jinak jsem s těmi třemi soškami pro film relativně v pohodě, měl jsem větší favority, ale výhra Moonlight asi byla potřeba. 80 % (13.10.2017)

Pro změnu inteligencí chválený drama co mě bavilo autorsky, herecky i obsahově, ne ani tak svou "homo/ black" stránkou, ale spíše čistě osudově lidsky. Jak moc jsou karty rozdaný a přesto se pozná kdo má a nemá hrdost, jak moc pro dítě hraje roli mít kolem sebe kvalitní (zde s otazníkem) bytost, jak smutně se občas život vyvine, posouvá člověka tím a tím směrem, kruh uzavírá. Ali má skvělý charisma, pak se mi nejvíc líbil Rhodes ve třetím dějství. Film jaký typově nevyhledávám, ale jednou za čas asi i potřebuju vidět. (06.02.2017)