Three Wishes
Kamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jiří SternwaldHrají:
Rade Markovič, Tatjana Beljakova, Bohuš Záhorský, Vlastimil Brodský, Růžena Lysenková, Heda Marková, Ota Motyčka, Libor Palisa, Josef Beyvl (více)Obsahy(1)
Jakou šanci má pohádka, když ve světě řádí socialistický realismus? Smutný hrdina příběhu Petr (Rade Marković), řadový právník stavebního podniku, se tísní v malém bytě na Žižkově spolu s manželkou a starými rodiči a zoufale zápasí s nedostatkem peněz. Jednou v přeplněném trolejbusu nabídne starému pánovi (Bohuš Záhorský) místo k sezení a za dobrý skutek je štědře obdarován. Neznámý stařík je totiž pohádkový dědeček. Petr od něj dostane kouzelný zvoneček a možnost vyslovit tři libovolná přání. První dvě mu ovšem proklouznou mezi prsty. Pro to třetí si užaslý muž musí vzít čas na rozmyšlenou... Režiséři Ján Kadár a Elmar Klos vytvořili během padesátých a šedesátých let minulého století výraznou autorskou dvojici. Podařilo se jim společně natočit osm dlouhometrážních hraných filmů. K nejlepším z nich patří Smrt si říká Engelchen a Obchod na korze, který v roce 1965 získal jako první český film Oscara. Film Tři přání, na kterém se s oběma tvůrci jako spoluscenárista podílel Vratislav Blažek, vznikl v roce 1958, ale do distribuce se dostal kvůli ideologické kritice až o pět let později. Velmi rychle si však získal oblibu diváků. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (95)
To se nám to kritizuje, jak s tím zvonečkem hrdina blbě naložil. Ale byli bysme my schopni uvažovat reálně a myslet třeba i na někoho jiného, nebo by to skončilo jen v penězích? Možná ti ušlechtilí by si přáli mír pro svět a zdraví pro všechny. V koutku duše ale hamty, hamty. Nicméně pro mne průměr, nic, co by až tak vybočovalo. Záhorský kouzelný jako obvykle, ale od Kádára bych čekala víc. I když do obchodu na korze měl ještě čas zrát. ()
„Vidíš, vidíš, kolik zla nadělají peníze…když nejsou.“ Velmi jasná satira, která apeluje na morální zásady diváka (závist, udavačství, touha po penězích a majetku), ale stejně tak se velmi odvážně (!) strefuje i do socialismu. Jinak je to více než slušná zábava, s několika kvalitními hláškami, scénami (nejvíc se mi líbily perfektní hádka a karetní partička) a svérázným pohádkovým dědečkem v podání výborného Bohuše Záhorského. A když si k tomu připočtu ještě krásně otevřený konec, který si divák může domyslet sám, vidím to celkově na slabší, ale přece jenom plný počet. „Nějaká vleklá choroba v rodině, nebyla by? Kloubový revmatismus? Neni…nebo aspoň TBC, nemá někdo u vás doma?“ – „Bohužel.“ – Ježiš to je smůla, to je smůla.“ ()
Skvělá a odvážná satira na tehdejší režim, jejíž jedinou vadou je, že trvá zbytečně dlouho. Jinak by se tomu nedalo moc co vytýkat, je to trefné, chytře vedené, se skvělým koncem a funkčním humorem i fantasy/pohádkovým motivem, skvěle obsažené zručně natočené. Viděl jsem to dokonce dvakrát za sebou (kvůli mojí "blbosti", která blbostí rozhodně nebyla) a napodruhé se mi to líbilo ještě o něco víc, takže o to mi to přijde kvalitnější a jako jasný důkaz toho, jak povedené to je. Ale některé scény by opravdu měly být utnuty dříve nebo výstižněji napsány (a platí to hlavně o střední části filmu), protože to tomu ubírá podstatně na síle. Dojmy mám ale rozhodně pozitivní a zaráží mě, že oproti sice povedené, ale o řád slabší (a mnohem slavnější) satiře Bílá paní je tohle dílo naprosto neznámé a docela neobjevené... 4* ()
Není to jednoduché, když si chlap domů pořídí manželku, které je všechno málo. Taková "černá díra" spolkne cokoliv, chudák chlap si naivně myslí, že když jí splní její sny, že bude mít klid. Jediné, co se ale stane, že manželka bude mít další a další sny, nekonečně mnoho. A chlap bude pořád ten neschopný, co ženě splnit sny nedokáže. V tomto filmu, místo aby ženu vyhodil s kufry na ulici, získá manžel magickou schopnost plnit přání zvonečkem. Nic se však nevyřeší a manželčiny nároky stoupají. Se stoupající životní úrovní přichází též závist kolegů a sousedů a i trochu zdravé komunistické kritiky uvnitř podniku, kde pracuje. A tak z filmu o lidských vztazích rázem stává se souboj o pravdu a jen otevřený konec zabrání, aby pro pravdu umíral člověk, jako kdysi v Kostnici Mistr Jan. 70% ()
Na svoji dobu mimořádný počin, a nadčasový. „Nezáleží na tom, co řekl, ale co mohl říct,“ přesně vystihuje bolševické vidění nepřátel za rohem. „Jaký já jsem byl charakter, dokud jsem chodil pěšky,“ to platí tak nějak pořád. „Každá pohádka je v podstatě krutá,“ to bychom si mohli opakovat pořád i dnes. Kvalitní herecké výkony, skvělé pointování průšvihů té doby. O pár minutek delší, než bylo nutné, ale jinak stále stojí za vidění. ()
Zajímavosti (23)
- Jugoslávské herce v hlavních rolích předabovali Zdeněk Dítě (Rade Markovič) a Alena Kreuzmannová (Tatjana Beljakova). (bomber7)
- Ve filmu jsou unikátní záběry exteriérů a interiérů Skleněného paláce, lidově Skleňáku v Dejvicích. Je to jedna z nejkvalitnějších předválečných funkcionalistických bytových staveb v Praze. Tento na svou dobu velice luxusní obytný dům, nabízející vysoký standard bydlení, byl postaven v letech 1936–1937 jako nájemní dům pro Zemskou banku. Autorem je Richard Podzemný, který navrhl také plavecký bazén v Podolí. Rovná střecha budovy sloužila jako rekreační terasa se zahradou. V suterénu se nachází velkorysé garáže s denním světlem a protiletecký kryt. K domu náleží také tenisové kurty ve vnitrobloku. (Ivcha)
- Cenzúra v správe zo dňa 31.12.1958 uviedla, že film znázorňuje skreslenú predstavu o našom živote a vyvoláva nedôveru a pochybnosti voči režimu a zosmiešňuje rozsiahle možnosti, ktoré sú nám poskytované. Ďalej že režisér Elmar Klos pochádzal z buržoáznej rodiny a bol zamestnaný ako filmový pracovník vo Filmových ateliéroch Baťa. Tretí okruh výčitiek sa týkal obsadenia juhoslovanských hercov. Juhoslávia prejavila pri integrácii od sovietskeho bloku odstup, čím sa značne zúžili jej kontakty s ČSSR. (Raccoon.city)
Reklama