Na dno vášně

Pedro Almodóvar je slávny režisér a patrilo by sa, aby som jeho film vychválil do nebies. Nestane sa tak, pretože ma pohľad na dno vášne nechal chladným. Nemám nič proti nemu, pozrel som si ho, páčili sa mi niektoré herecké výkony, pokúsil som sa zorientovať v spletitom scenári nepravdepodobného príbehu a to je asi tak všetko. Fanúšik Almodóvarových filmov zo mňa asi nebude. (19.04.2012)

První setkání s Pedrem Almodóvarem a už teď není pochyb o tom, že příští dny pro mne budou kinematografický maratón jeho tvorby. Jsem nadšen! Film tak moudrý, vykreslení postav tak precizní, režisérské řemeslo dovedené k dokonalosti. I vedle naprosto pohlcujícího děje člověk musí obdivovat množství nepatrných, ale ohromujících detailů a režisérských lahůdek. Srovnání s mým oblíbencem Allenem je asi trošku mimo mísu, každý si hraje na jiném písečku, ale jestliže se o Woodym řekne, že vztahům opravdu rozumí, musí být Almodóvar mistr ve svém oboru. Největší příběhy bývají o lásce. Tady je to bez diskuse 5/5. (09.04.2009)

Čo je špeciálne na Almodóvarových filmoch je, že idú na dreň toho, čo znamená byť človekom. Ľudia sú odhalení ako ľudia. Je tam krutosť, úprimnosť, vášeň, zrada, lži, sex. Z pohľadu týchto tém je námet Dna vášne typicky brakový - prepustený trestanec sa chce pomstiť žene, čo ho v minulosti ponížila tým, že ju poriadne pretiahne, ona sa do neho zaľúbi a on ju nemilosrdne opustí. Tento „plán pomsty“ sa však veľmi rýchlo mení na mnohovrstevnatý vzťahový príbeh, kde má každý detail svoje osobitné miesto. Už len erotické scény, s ktorými sa väčšina tvorcov moc nebabre, sú úžasné: nie sú ani silné, ani slabé, sú krehké. A čo prišiel s tým všetkým Almodóvar urobiť je potešiť nás. A darí sa mu to. Plní celú stopáž zvratmi, dynamikou postáv a metaforami, ktoré držia diváka prilepeného k obrazovke! (27.07.2013)

Paradoxní: Almodovarovy vášně a sentimentu je tam ze všeho nejméně. Že by autor hledal svůj nový koncept uzavřeného cyklu, který pak uplatnil ve Vše o mé matce a Mluv s ní? Jen ať se tam ten šestákový román vejde celý! A opravdu - bez závěrečných scén by to asi nebylo ono ani nic jiného. To jsou slabší čtyři. Jsou to tři rovné a a půlka za nový koncept. (02.08.2009)

Pustit si tenhle film v roce 2022 znamená vrátit se na chvíli do starých dobrých devadesátek, kdy se po ulicích Madridu proháněla auta jako Citroën BX, Seat Toledo či Peugeot 406 (která už ze silnic takřka zmizela), a kdy byl Almodóvar na vrcholu tvůrčích sil. Na dno vášně je skvěle obsazené drama, s krásnou hudbou a kamerou, a hlavní postava, sirotek Víctor, je neuvěřitelný sympaťák, kterému člověk jako já musí držet celou dobu palce (mám podezření, že úvodní -  zdánlivě zbytečná - sekvence s jeho narozením v autobusu v r. 1970 ve mně po zbytek filmu živila k Víctorovi příjemný pocit jakési důvěrné blízkosti). Osobně bych si tipnul, že literární předloha Ruth Rendell bude asi slušný brak - vzájemná propletenost všech postav v silně nepravděpodobném příběhu je až úsměvná (těžko kupříkladu věřit tomu, že by i v bezstarostných devadesátkách bylo možné, aby do školky k dětem přijali vychovatele, který čerstvě vyšel z vězení) - ale v tom je Almodóvarovo mistrovství, že z takové látky nechal vzniknout tak dramaticky působivému výsledku (ostatně film z předlohy vychází jen volně, jak jsem se dočetl). Člověk uvyklý Almodóvarově tvorbě zde vlastně nemůže být překvapen, protože se mu zde dostane v podstatě všeho, co už zná z jeho dalších filmů, a to dokonce ve vrcholné formě, která s lety zraje jak víno, a je vyloženě příjemné vidět dnes film z časů, kdy ještě nebyl internet ani mobily, a život tak vypadal podstatně jinak - dnes by už takový film vlastně nebylo možné natočit. (25.08.2022)