Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (286)

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Nehledě na to, jak může charakterové vykreslení Čechů a Němců mnohým zvednout mandle, tak mně se Krajina ve stínu líbila - hlavně díky své černobílé výtvarné stylizaci, syrovým (a na české poměry solidním) hereckým výkonům a právě díky samotnému příběhu, který na jedné vesnici v průběhu 30. až 50. let názorně ukázal, jaké poměry tehdy panovaly. Ať už byl děj víceméně podle pravdy, či scenáristicky překombinovaný, rozhodně se našly scény, které mě nenechaly chladným, byť jde oproti loňskému Nabarvenému ptáčeti o celkem lehký odvar, co se s(u/y)rovosti týká. Je těžké soudit lidi, které člověk neznal, a dobou, kterou nezažil, a i když Slámův film háže stíny viny spíše na české obyvatele, na druhé straně nemůžeme házet všechny Němce do jednoho (nacistického) pytle. Stejně tak je obtížně posoudit proněmecké obyvatelstvo - dělali to kvůli penězům, majetku, postavení, nebo jen aby přežili a nedostali se do lágru. V tomto směru jsem celkem ahistorický a tolerantní divák, a možná proto se Krajinou ve stínu necítím být tak iritován. ()

Remedy 

všechny recenze uživatele

Můj bezprostřední dojem byl takový, že to celé muselo dát spoustu práce. Přitom taková blbost! Nepopírám, že námět je velmi zajímavý a pod lepším vedením se silnější autorskou vizí to mohlo dopadnout podstatně lépe. Hlavní problém vidím v tom, že všechny postavy působí dokonale ploše a jednorozměrně. Ony to ve skutečnosti nejsou ani plnohodnotné postavy, spíš pouze jakési typy. Bohdan Sláma tentokrát naprosto exceluje v disciplíně "Jak natočit potenciálně silné a zajímavé téma naprosto nezajímavým způsobem". Když takovýto materiál nevyvolá v člověku jedinou emoci (pominu-li výsměch a opovržení, ovšem ne ve vztahu k ději či "postavám"), pak je asi něco vážně špatně. Tvorba Bohdana Slámy bohužel čím dál tím víc připomíná umírající (spíš už mrtvé) zvíře, které ani zde přirozeně nemůže chybět. [35%] ()

Reklama

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Kolotoč nenávisti na prostoru nějakých 15 let ohraničený jednou malou na první pohled idylickou vesnicí. Komplexní film o mnoha postavách, který, i přes své pomalé tempo, spěje překotně kupředu. Tenhle scénář by si zasloužil minisérii a důkladnější prokreslení jednotlivých charakterů. Technicky i herecky naprosto bez výhrad. Bavila mě práce s kamerou, líbil se mi černobílý formát, který jen podpořil už tak realisticky působící kostýmy a uvěřitelný set. Dobová ušmudlaná atmosféra z toho skutečně dýchala. Z emocionálního hlediska jsem viděl, pravda, daleko silnější žánrové filmy, ale jinak té přehnané kritice nerozumím. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Krajina ve stínu předkládá poměrně rutinní interpretaci událostí let 1939-1945 v českoněmeckém pohraničí, a to v atraktivním kabátku, který má však děravou podšívku. Film dost možná naštve národovce a komunisty, ale ani toho, komu nejede hlava na děrné štítky a opustil časy elektronek, film neohromí a nijak nepodnítí k přemýšlení, protože nenabízí v podstatě nic jiného než dnes už banální pravdy (o vině, pomstě, identitě apod.). Co si počít s tím množstvím postav bez historie, bez vývoje a existujících ve vesnici, kterou cloumají "velké dějiny", aniž by byl reflektovaný lokální kontext...? To ani nejde nazvat epizodičností! Sledujeme pouhé nahodilé střípky jakéhosi velkého příběhu, jehož podstatná část je nám zatajena a v němž takřka stereotypní postavy samy o sobě nemají význam; jejich motivace jsou buď banálně triviální nebo jen povrchně načrtnuté a jejich mikropříběhy často postrádají jasnou kauzalitu (ačkoli herecké výkony patří mezi to nejlepší, co film nabízí). Záměrem možná bylo představit v hlavní roli "kolektiv" namísto konkrétní postavy, ale i kdyby tomu bylo tak, absence přesvědčivých vazeb a místního kontextu znemožňuje i toto čtení. Můžeme se kochat pěknou kamerou a věrohodnými obrazy zapadlé vesnice přelomu 30.-40. let 20. století, ale protože se skoro nehneme z místa, brzy se i toto omrzí... Film uchopil silné téma, kterému se dost lidí stále vyhýbá a mnoho jich před ním zavírá oči, či ho rovnou popírá, ale uchopil ho tak, že výsledkem je instantní zážitek. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,CO BLÁZNÍTE LIDI! VŽDYŤ JSME SOUSEDI!“… /// Tož taková to byla tenkrát doba. Česko-rakouský pohraničí plný ryzích lidských charakterů a dobrosrdečných povah… dělám si prdel! Takhle to nefungovalo. Tohle je film o něčem. Je to příběh, který se stal a odráží lidský osudy. Černobílost jen potrhuje tu bezútěšnost doby. A skvělej casting! Špalková, Poláková, Černý…Vždycky jsem obdivoval Poláky, jaký filmy dokážou „o sobě“ natočit. Obdivuju Slámu, že dokázal nastavit zrcadlo i nám. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tvrdím, že Gottwald to tenkrát řekl dobře: „Postavte je před lidový soud!“ 2.) Zjistím, že bolševika ani Hitler nepředělá. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()

Galerie (39)

Zajímavosti (21)

  • V záběru z roku 1939, kdy dosavadní starosta opouští svojí kancelář a nastupuje starosta nový (Miloš Černoušek), visí v místnosti obraz prezidenta Edvarda Beneše, který je nahrazován profilovým portrétem Adolfa Hitlera. Dr. Edvard Beneš ale už v té době nezastával prezidentský úřad. Abdikoval dne 5. října 1938 a 22. října odletěl do Velké Británie. Jako prezident Československa byl jmenován 30. listopadu 1938 Emil Hácha, od 15. března 1939 jako státní prezident. (tommahol)
  • Je úplný začátek války, přijíždí wehrmacht a budoucí odbojář dostává „deku“ a celá vesnice se jde podívat, jak sedí na dvoře, pomazán výkaly a zamotán do sovětské vlajky. Zde by bylo velmi s podivem, že by měl v této době někdo (kdokoliv) v Čechách doma sovětskou vlajku. (Scott67)
  • Bohdan Sláma se rozhodl mimo jiné kvůli navození pocitu dobovosti natočit historický příběh černobíle. „Přišlo mi, že musíme v divákovi co nejvíce vyvolat autentický pocit z tehdejšího života, a černobílá mi nejvíce sedí k chápání oné doby. Barevnost by mě rušila.“ (rakovnik)

Související novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Reklama

Reklama