Režie:
Filip RenčScénář:
Filip RenčKamera:
Juraj FándliHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Aňa Geislerová, Barbora Hrzánová, Soňa Valentová, Eva Holubová, Jaroslava Hanušová, Jan Schmid, Filip Renč, Eduard Cupák, Věra Nováková, Vlasta Mecnarowská (více)Obsahy(1)
Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem... (Magic Box)
Videa (1)
Recenze (444)
Film ze kterého mi doslova běhá mráz po zádech. Co mě ale totálně dostává je fakt, že film byl natočen podle skutečné události. Fakta ve filmu byla sice hodně přikreslená, ale i tak se jedná o výborný psychologický příběh, který vám vyrazí dech. Tento snímek jsem poprvé viděla jako malá holka a už tehdá jsem z toho byla celá nesvá. Jako starší jsem se při sledování cítila ještě hůř, člověk už si pak uvědomuje, že se takové věci kolem nás doopravdy dějí. Celý film jsem si říkala proč někdo něco neudělal. Jenže kdo a co měl udělat, že? Aňa Geislerová byla ve své roli naprosto skvělá, Eva Holubová mě svou odpornou rolí donutila ji nenávidět a Bára Hrzánová by zasloužila za svou roli mentálně postižené oskara. A k tomu všemu nádherná hudba, která mrazí a doprovází celý film. Zkrátka jeden z nejlepších českých filmů vůbec. ()
Filip Renč je ten typ režiséra, který když natočí deset filmů, tak osm z nich bude balancovat na hranici průměrnosti až podprůměrnosti a ty zbylé dva budou špičkové. "Requiem pro panenku" do těch dvou bezesporu patří a já se ho nebojím nazvat jedním z nejsugestivnějších snímků, které byly v ČR natočeny po roce 1990. ()
Geniální trefa... Sázka na velkou nejistotu vyšla mladému Filipu Renčovi naplno. Těsně po pádu totality se filmů trápících se s odkazem normalizační mašinérie objevilo několik, ale formálně šlo o rychlokvašky bez hlubšího filozofického základu. Nezkušený Renč zůstal obsahově silně naivní a černobílý, nicméně filmovou řečí vytvořil tísnivě pravdivou atmosféru v sanatoriu pro duševně choré v časech těsně před "perestrojkou" v Sovětském Svazu. Věřte mi - Záporné postavy budete skutečně nenávidět do morku kostí. A není to jen psychologická hra, jelikož i kamera, hudba či střih patří v naší kinematografii k bezkonkurenčním. Mainstream nejvyšší kvality, coby obrácená propaganda nesmírně silné. ()
Tak ty si myslíš, že nejsi debil, co? Taky my ho z tebe uděláme! Opravdu mrazivé drama, kde se Renč projevil jako talent českého filmu. Z diváků dokázal vytřískat přesně to, co chtěl. Vynikající byl výkon Evy Holubové, kdykoliv se objevila na obrazovce okamžitě mi zmrznul úsměv na rtech. Skvělý výkon podal i Cupák v roli bezmocného lékaře, který se snažil jenom pomoc a přesto neměl jak proti totalitnímu vedení nemocnice. Nevídaný počin o to víc, že vznikl v české kotlině národa našeho. ()
Zřejmě jsem doposud neviděl film, kde by bylo vícekrát a větším písmem zmíněno, že se jedná o film podle skutečné události. Zde to opravdu na diváka dosti vtíravě křičelo, aby nedostal šanci si toho nevšimnout. Je to docela paradox vzhledem k faktu, že je plný internet informací o tom, co všechno bylo ve skutečnosti jinak. Nejzásadnější odchylkou bylo asi to, že hlavní hrdinkou skutečného příběhu nebyla rozkošná a relativně spořádaná zrzka, nýbrž těžce zvladatelná cigánka. Například úvodní znásilnění vlastním otcem je velmi nezvyklé v bílých rodinách, kdežto naopak v cigánských osadách je smilnění mezi rodinnými příslušníky prakticky běžné a ani se nepovažuje za nic zakázaného. To ovšem jen tak na okraj. Tahle Renčova verze příběhu nebyla zlá a na 15letou Aňu byl hezký pohled, což bylo do určité míry způsobeno tím, že byla obklopena výhradně nehezkými retardy. Co mě docela zarazilo a považuji za krajně nezvyklé je to, že Aňa se začala chlubit svým nahým tělem hned na počátku své herecké kariéry. V tomto filmu jí bylo teprve 15 a ukázala divákům úplně vše, což je samo o sobě dostatečně pádným důvodem a lákadlem, proč by se měl každý divák na film podívat. Její pevné jediničky považuji dle svého odborného oka za lepší, než je její současná výbava, i když stále vypadá k světu a mrd v oku si dochovala dodnes. Vykreslené poměry v ústavu na mě působily hodně jednostranně - na jedné straně tyranky ošetřovatelky a na straně druhé pacientky - oběti. Pravda určitě nebyla takhle černobílá. Každopádně extrémně nepříjemný film, kterému dominuje neuvěřitelně tísnivá atmosféra, bezmocnost hlavní hrdinky a velmi deprimující Soukopova hudba. Škoda, že Renč později sklouzl k takovým filmovým hovnům. 3 kousky. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (40)
- Jelikož má Filip Renč na třídní učitelku za základní školy a později i gymnázia veskrze negativní vzpomínky, pojmenoval jejich jmény dvě pracovnice dozoru ústavu, které ve filmu vystupují jako ty zlé. (sator)
- Eva Kováčová prozradila, že film viděla několikrát. Dále již jako muž uvedla: "Byl jsem překvapený, že mě hrála Geislerová. Kdyby tam dali nějakou Cikánku, dobře. Ale tohle mi připadá jako diskriminace." (Dlee)
- Přestože se na začátku filmu objevuje, že snímek je podle skutečné události, Filip Renč uvedl: "Případ z roku 1984 jsem využil jen jako motiv, Requiem je umělecký film." (Dlee)
Reklama