Devs

Miluju tvorbu, která se na základě dosavadního vědeckýho bádání dokáže inspirovat k tomu, aby se pustila do rozvoje vlastních myšlenek a teorií, který jdou daleko za hranici představivosti většiny z nás. Podle toho kam jste schopni svojí hlavu zavést, podle toho buď budete seriál milovat, nebo nenávidět. DEVS totiž nejde po proudu současný komerční tvorby, není tu akce a několikrát si s divákem pohraje tak, že to spoustu lidí nasere. Už jenom psaní tohohle komentáře bylo meta-fyzický jak svině. (17.04.2020)

// Svobodná vůle neexistuje a vše je predeterminované. Tím pádem asi nemám jinou možnost než vyjádřit své zklamání, protože děj a postavy popírající samy sebe v kombinaci se lhaním divákovi (nebo minimálně taháním diváka do slepých uliček) je tady běžná praktika, a přestože může existovat svět, ve kterém mě něco takového baví, v tomhle našem tomu tak prostě není. A to jsem pořád ještě u hlavní myšlenky seriálu, jakmile se přesunu ke zpracování jednotlivých epizod, k té několikahodinové výplni, která se ukázala být naprosto bezúčelná, nebo k samotnému závěru, kde logika umřela a nepodařilo se ji vzkřísit ani jako počítačovou simulaci, jsem ještě zklamanější. Jasně, furt to není takový pseudoartový peklo jako Anihilace, ale k lehkosti a promyšlenosti Ex Machiny to má bohužel taky daleko. Alex Garland tak ode mě dostane ještě jednu poslední šanci, a chtělo by to, aby se vykašlal na nějaké pochybné auterství, a prostě se vrátil k pokorným začátkům. (19.04.2020)

Ryze postmoderní projekt. Forma místy sice hodně přebíjí obsah (ten ji dorovná až v posledních dvou třech dílech), neboť ten banální příběh o korporátním zlu je dost omšelý a hrátky se světem kvantové fyziky vyznívají ze začátku dost samoúčelně - škoda, že ona teorie paralelních světů založená na superpozici subatomárních částic nehraje od začátku jednu z ústředních rolí a není hybatelem samého příběhu/ů, neboť divák první polovinu seriálu ztrácí čas s detektivní linkou, která ale nefunguje skoro vůbec, když většinu mu tvůrci prozrazují dopředu...stejně dopadla rovina romantická, navíc ani ten casting tomu vůbec nepomohl, v podstatě všechny zúčastněné postavy jsou nesympatické...to se po mně opravdu vyžaduje empatie s ruským špionem a čínskou anorektičkou, která navíc vypadá spíš jako kluk? Takhle stupidní romantickou linku už jsem dlouho neviděl...a nepomáhá tomu ani vzniklý (posmrtný) partnerský trojúhelník... Škoda, estetická a hudební stránka tohohle projektu nevypadala vůbec špatně, kdyby se vypustila zhruba první polovina seriálu a děj se zkoncentroval třeba do podoby celovečerního filmu, mohlo jít o filosoficko-fyzikálně-popularizační pecku... PS. Velmi dobrá je ale symbolická rovina, jestli tak byla zamýšlena, totiž nová podoba či etapa Studené války, kterou ilustrují hlavní postavy, dříve byla dichotomie znepřáteleného světa zřetelná a nepřekrývala se, demokratické Spojené státy proti bolševickému totalitnímu Sovětskému svazu, kteréžto bloky neprodyšně oddělovala fyzická i mentální Železná opona, dnes je podoba nové Studené války spíš nezřetelná a hybridní, všechny tři entity absorbují v globálně propojeném světě mnohé z nepřátelské části tábora, včetně lidí... (03.05.2020)

Alex Garland se vším všudy. Jedinečná atmosféra, velký důraz na design a barvy a postavy, které až umělým světem proplouvají. Z pohledu příběhu a jednotlivých postav spíše průměrná podívaná, která ale dovoluje pracovat s predikčním modelem v praxi a maximálním důrazem na vnímání fyzikálních zákonů, která je v závěru zbourána (?!?). Alex Garland mohl jednoznačně zkrátit své dílo a bylo by tím přístupnější, ale neobsahovalo tu unikátní atmosféru. DeVs se současně řadí mezi další aktuální seriály, které pracují nejenom s predikcí zahnanou do extrémů, ale také nebezpečným pohledem na technologie a až kyberpunkový záměr kritizovat korporát. PS: ta dívka nad lesem je stejně creepy... (06.05.2020)

Ústřední téma podobný jako ve třetí sérii Westworldu, tady ovšem vzatý totálně jinačí formou - pomalou, chtělo by se říct že až poetickou, kde skvělou stylizaci doprovází stejně tak skvělá hudba a člověka to chtě nechtě nutí přemejšlet a v duchu filosofovat nad předkládanýma myšlenkama. Trochu to kazí skoro celá ta špionsko-detektivní linka, která není vůbec zajímavá a z velký části tam působí poněkud navíc... ale sakra - ta ajťařina a kvantová mechaničina protkaná filosofováním o všem možným tu prostě funguje a protože z celý fyziky na VŠ mě kvantovka bavila nejvíc (i když jsem jí vlastně asi ani skoro vůbec nerozuměl), tak tou nadhodnocenou pátou hvězdou oceňuju, jak si Garland dal tu práci s jejím zapracováním a vlastně postavením celýho příběhu právě na ní! (01.06.2020)