Kronika žhavého léta

Volné pokračování Vávrova snímku Nástup z roku 1952. Děj se začíná odehrávat přibližně po dvou letech od předchozího filmu, v roce 1947. Hlavní hrdina Bagár se už v pohraničí vypořádal s Němci, teď je na řadě kapitalistická smetánka (Rosmus) zlatokopové (Püchler) a kolaboranti (Tymeš). Ve hře je osud družstva, státního statku, ale ohroženo je především pohraničí takové jaké si ho Bagár se svými spolupracovníky vybudovali... (27.11.2012)

Skvělá adaptace, dnes už klasické, literární předlohy. Přímé politické dění zde vidíme minimálně, neb je k nám transportováno skrze osudy/jednání/chování jednotlivých postav děje, který je dosti bohatý/barvitý a napínavý na to, aby bez problémů ustál téměř tříhodinovou stopáž, a klidně i delší. Herecká elita opět  nezklamala. Jedna z nejlepších filmových rolí Aleny Vránové, snad dokonce ta životní. Označení "diva" si Vránová touto rolí určitě a bez přehánění zaslouží. V postavě Tymeše (Vinklář) jako by film zůstal nedokončený. Ale vše nelze vyřešit naráz a Tymeš tak zůstává obrazem pseudo-komunistů=z vypočítavosti do rudého kabátu převlečených demokratů=fašistů, kteří se postupem času pevně zabydleli ve Straně i jinde a značnou měrou pak přispěli, spolu s jinými anti-rudými živly, k pádu celého socialistického bloku=většina z nich si totiž vždy dokázala najít cestičku, jak se vyhnout gilotíně. (27.05.2023)

Tak nevím, jestli jsem se omylem nedívala na jiný film, nežli někteří kolegové. Já viděla velmi dobré drama z těsně poválečné doby, oni komunistickou agitku. Jeden čestný komunista v podání Haničince měl protipól ve slizkém komunistickém parchantovi v podání Vinkláře. Zkrátka Sequens zachytil lidi poctivé i darebáky. Většina herců podala výborné výkony, za výjimky lze označit jako vždy trapně svazácky rozjásanou a vlezle milou Renátu Doleželovou. Jejím partnerem ve zbroji herecké šmíry se jako obvykle stal Miloš Willig. Pro milovníky absurdního humoru může být přitažlivý jeho tréning na etudu umírání v majoru Zemanovi. Ale jinak filmu nemůžu nic vytknout, ani stopáž, která skutečně nevypadá k divákovi milosrdně, leč film i při ní nenudí. (17.12.2011)

Není to až tak velká agitka, jak se říká. Jsou tu samozřejmě momenty, u kterých se člověk usměje, nebo trochu zapochybuje, ale nezaujatý divák může film sledovat bez rizika nějaké duševní újmy a jak se říká "přebere si to". Chápu ovšem, že ti, kdo mají představu, že tady bylo tenkrát pár zlých mazaných komunistů, kteří stáli proti dalším deseti miliónům obyvatel a proti jejich vůli se dostali k moci, budou rozhodně hlasovat pro odpad. Ale tak černobílé to nebylo. A film to také černobíle nepodává. Byť v souladu s dobou svého vzniku, v souladu s předlohou a třeba i tvůrci akcentuje na jedné straně zářivě čistého hrdinu komunistu a proti němu staví proradné kapitalisty. Nedá se popřít, že na obou stranách barikády byly i takovéto typy. Je to jen film, jen příběh z jedné pohraniční obce, stejně jako Zdivočelá země (velmi zdařilá) je také jen film, jen příběh z jiné pohraniční obce. A jako takové je hodnotím. (14.07.2015)

Text distributora to je zase jednou perla, úplně mimo mísu. Tento film je především dobré řemeslo. S přihlédnutím k době vzniku není ani tak moc zpolitizovaný, i když samozřejmě dějiny píší vítězové a tak "rejdící" reakce je složená jako vždy z bezcharakterních zrůd a bývalých agentů gestapa. Nicméně dialogy, dějová linka a hudební doprovod (vše připomínající "majora Zemana") jsou na úrovni, herecky vše skvěle obsazeno. Atmosféra zmaru všeho je dokonalá, boxuje se bez rukavic. O všechno jde v té chvíli oběma stranám, vše spěje k Únoru. Snímek lze zařadit zcela v poklidu zařadit do skupiny zajímavých filmů opisujících období třetí republiky. Inspirativní. 80% (29.05.2019)