Salvador

Tento film je pre mňa znak toho, že Stone stojí na strane ľudských práv a spravodlivosti a keď ide do tuhého, tak sa nebojí skritizovať všetky bojujúce strany a poukázať na to, čo svojím zlom spôsobujú a pritom zostáva sám. Kto ho obviňuje z ľavicových postojov, tak nevidel tento film alebo Stonea nikdy nepochopil. Nádherný rozhovor sa vedie pri myslím, že to je hotel v tomto filme, kde postava fotografa jasne hovorí, keď ju nálepkujú ako ľavičáka, že možno ním je, komunistom však nie je a spomína prečo treba stáť na strane spravodlivosti aj proti vlastným. Pašovanie dievčaťa s dieťaťom je znak toho, že hranice preňho neexistujú, zabitie kresťanského kňaza, ktorý brojil proti útlaku je jasným znakom toho, že cirkev nie je žiadna pravicová inštitúcia a mala by sa postaviť tak proti diktatúre z jednej, či druhej strany a nepaktovať s nimi, lebo Božie zákony sú viac než akékoľvek iné pozemské. Film končí smutne, Stone tak ide proti zabehnutým postupom opäť. Aj keď tento film je inšpirovaný skutočnými udalosťami, Stone si vybral práve tieto a tým jeho kresťanským pohľadom, o ktorý zrejme neusiloval, ale to tak cítil, u mňa vyhral. Herecky presvedčivé, dejovo to nie je žiaden veľký vojnový film, aj keď bojové scény má riadne. Ja to považujem za veľmi objektívny film a o tom svedčia slová hlavnej postavy, ktorá kritizuje ľudové gardy pri tom, ako popravujú zajatých vojakov, že sú takýmto správaním rovnakí ako oni, s čím súhlasím a to je znak toho, že Stone sa tu nepostavil na stranu jednania, akým operovali komunisti, či Che Guevarra. To, že v súčasnosti na nich ukazuje s väčšou úctou asi možno pripísať faktu, že už je otrávený z toho, čo robia USA a že nemajú protivníka, ktorý by im zatrhol ich vykorisťovacie plány. USA vtedy pustošili svet svojimi nastrčenými diktátormi, robia to vlastne aj teraz. Každý kto nie je naivný vie, že ide iba o moc a peniaze a Božie zákony sú pošliapavané a zosmiešňované a tu treba povedať, že aj stranou ľavice, ktorá volá po slobode, no často siahne po rovnakých metódach ako tá pravicová. Toto je podľa mňa silné a nedocenené dielo, lebo nestojí ani na pravicovej, či ľavicovej strane a tak sa v ňom mnohí dnešní ohlúpnutí, či zmanipulovaní ľudia nevedia nájsť. Trocha viac konverzačné dielo, s tými nadávkami, ktoré nemám rád a určitými nedobrými postojmi a jednaním, no napriek chybičkám krásy pre mňa veľkolepé dielo. (10.07.2013)

Opět ze sebe budu chrlit převážně superlativa. Jedno bych rád směřoval k tvůrci titulků, jehož přezdívku jsem úspěšně zapomněl, a to za to, že kromě dialogů zmínil v titulcích i krátký popis jednotlivých událostí, tedy koho a co zrovna vidíme, což bylo pro nás, kteří nejsme s konfliktem v El Salvador obeznámeni více než přínosné k dokonalému pochopení a neztracení se v ději. Zbytek superlativ míří k Oliverovi Stoneovi, kterému se tento film opět mimořádně vyvedl. Moc se mi líbí, že dokáže být jako režisér absolutně nestranný. Opět popisuje děj a události jako konflikt dvou stran, kde každá bojovala za své zájmy a následný dopad na civilní obyvatelstvo. Děj je na události velice bohatý a příjemně svižný. Skvěle napsaná a obsazená byla role ústředního novináře, který není vykreslen, jako nějaký vyumělkovaný hrdina, nýbrž jako člověk se spoustou problémů a chyb, který se řídí svým srdcem a pudy. James Woods zde byl opravdu vynikající. Líbí se mi Stoneův úhel pohledu, ale chápu, že je to režisér, který se rozhodně nezavděčí každému. Každý záběr zde měl své místo a napomáhal přinášet divákům celistvý obrázek o dané zemi a o situaci. Mimořádně kvalitně odvedená práce. (15.05.2019)

V tomhle byl O. Stone vždy nejlepší a nedostižný. Zachycení lidské zrůdnosti a sobeckosti, která nezná hranic. Jeden všeříkající (film.) obrázek vydá za tuny popsaných papírů či hodiny plamenných proslovů. Stone citově nevydírá, on pouze SYROVĚ (pomocí všudypřítomné kamery, resp. zde si pomáhá objektivem válečného fotografa, do kterého navíc otiskl hodně ze své osoby, neboť je veřejným tajemstvím, že Stone je levičák (viz např. zdejší vyobrazení republikánů jako opálených blonďáků, nezašpinivších si ruce, s napasovaným tričkem a svetrem uvázaným kolem krku), ale o tom to v prvé řadě není, neboť jak říká ve filmu samotný Boyle: „neplést si komouše s levicově orientovaným člověkem“) POPISUJE skutečné události z roku 1980 v maličké středoamerické zemičce jménem El Salvador, zmítající se uprostřed občanské války a kdy postupně válečný novinář (fotograf) R. Boyle zjišťuje „okřídlené, ale pravdivé“, že je jedno, který diktátor (systém) je právě u moci, postupně (s časem) se to (za tichého přihlížení OSN, pokud z toho nekoukají petrodolary) vrací do starých (popř. ještě horších) zajetých kolejí a doplácí na to vždy v prvé řadě obyčejní lidé, nemající jiného východiska než zůstat a snažit se „v tom“ (pře)žít. Salvador, to je lehce pozapomenutelný, neprávem opomíjený, nadčasový, (proti)válečný snímek, navíc odkrývající (resp. nakouknuvší) pod pokličku netradičního zaměstnání (poslaní?) jménem válečný fotoreportér. („Jde o to, zachytit vznešenost lidského utrpení, moment (příčinu) smrti“). Podobné typy snímků: Hotel Rwanda, Shake hands with the devil Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): uživ Gilmour93 p.s. dovolte mi zakončit komentář pozn. z malinko jiného ranku. (slečny prominou?) Úvodní rozhovor (v autě) mezi J. Belushim a J. Woodsem na téma ŽENY mě upřímně pobavil. Byť já osobně nezatracuju ani ty se sluchátky v uších a potící se na běžeckých pásech, pokud tedy splňují „druhou podmnínku“ :-) (27.11.2011)

Tentokrát trochu slabší Oliver a jeho standartní politické hrátky. Tady se teprve zaškoloval před svými lepšími filmy. Ostatně například Četa je ze stejného roku jako toto. Každopádně film v rámci možností určitě táhne především skvělý Woods který si z toho udělal vesměs one man show. Jinak průměr se zvláštním zpracováním.55% (29.11.2022)

V dobe vzniku išlo rozhodne o lepší film než dnes. Mal som pocit, že tako nejako by príbeh napísala väčšina scenáristov, stačilo by im zadat kľúčové slová: fotograf, flákač, novinári, revolucia.... Herci sú výborní. Beslushi nezasahuje priamo do príbehu, ale je perfektný. Na to, že ide o film Olivera Stonea, mi (aj napriek svojej odvážnosti) prišiel poňatý akosi príliš rutinérsky (ale záver je fajn). Osobne mám radšej ROK NEBEZPEČNÉHO ŽIVOTA. V atmosfére osemdesiatych rokov zjavne išlo o silnú výpoveď... (19.12.2014)