Šógun

Shogun bohužel nakonec nesplnil mé očekávání. Po vydařené první polovině scénář sklouzl k nelogičnosti a plytkosti. Postavy dokonce mezi sebou ztrácely kýženou chemii a vyústění celého příběhu by si zasloužilo rozhodně větší péči. To celé ve mě zanechalo jakousi hořkou pachuť nenaplněného potenciálu, což mě bude ještě dlouho mrzet. Pro historické počiny mám slabost, ne jinak je tomu u historických asijských filmů, Shogun měl však velkou výhodu v kontrastu západní a východní civilizace. Východní filozofie, však mnoho nepřinesl, jak je tomu zvykem a pletichaření bylo poněkud neohrabané. Na druhou stranu mě těší opětovná vlna zájmu o tento žánr, který byl až moc dlouho upozaďován. Navíc v této době paskvilů je Shogun přeci jen perlou v bahně, i když se smutným dozvukem. (24.04.2024)

Jsem v menšině, ale mě tenhle totální hype poněkud minul. Ano, je to skvěle natočené a zahrané a je na tom vidět rozpočet. Příběh ale pro mě byl kolikrát zmatečný. Značně podivná pravidla tehdejší japonské společnosti nebyla často uspokojivě vysvětlena. A když to občas nechápete a je to přehnaně vážné, sem tam se smějete i tam, kde to vtipné být nemá. (07.05.2024)

Veľkolepé, no zároveň intímne, drsné a bez príkras, no zároveň krásne. Dialógy sú ostré ako čepeľ katany, no zároveň pohľady a výrazy tvárí vedia rezať do ešte hlbších miest. Historická mňamka, ktorá ma okamžite uhranula a s ľahkosťou preniesla do vtedajšieho Japonska, no dať tomuto seriálu zbohom je pre mňa naopak veľmi ťažké. (23.04.2024)

O co gou Shōgun je politicko-válečné drama dostupné na Disney+. Příbeh je o vnitřním konfliktu v Japonsku roku 1600. Seriál mě zprvu vůbec nezajímal z níže zmíněných důvodu, ale nakonec jsem se k němu dostal kvůli nadšeným ohlasům. V seriálu se prolíná politická linka, kterou jsem zvládl sledovat díky kvalitám zpracování, ale upřímně mi byl osud země a kdo jí bude mít pod palcem celkem šumafuk, a u jednoho dílu kde se řešila převážně pouze politika jsem téměř usnul. Naštěstí se tu prolíná ještě linka vztahového dramatu o protagonistovi angličanovi, který se sem z pochybných důvodu dostane (role outsidera) Díky němu tu máme dynamické vztahy, náboženské rozepře (katolíci X protestanti) a poznávání bohaté japonské kultury, zvyků a rozdílného vnímání života a smrti - jedno z ústředních motivů. Takže se celkem liším od cílené skupiny diváků. Můj problém není nějak objektivně negativní, ten příběhový materiál (adaptace knihy - James Clavell) o tom je a já s tím počítal.  Scénář  Angličan (Cosmo Jarvis) je velmi zajímavá vyvíjející se postava, kvůli tomu že o něm víme jen co vidíme v aktuálním dějství. Vypravěč nám to tají a tak nevíme jestli se mu dá věřit. Jsou tu krásně napsané postavy a vztahy. Ale momenty jsou občas podivně seskládány, díky čemuž mají díly kolísavou kvalitu příběhu (6,5-9/10) podle toho na co se zrovna zaměříme a mimo akční sekvence má seriál pomalé tempo. Problémy jdou hlavně vidět kvůli jednohodinové metráži na epizodu. Upřímně si myslím že to je problém převodu na audiovizuální médium a v knize bych si to více užil.  Závěr  Pokud víte že tohle pro vás taky není ten šálek čaje, ale i tak se chcete dozvědět něco o japonské kultuře doporučuji vyzkoušet jeden z nejlepších seriálů minulého roku Blue eye samurai. Seriál se nezabírá politikou je to revenge snímek více zaměřený na formu než realističnost a má nějaké motivy podobné kultovce Kill Bill. Celkové hodnocení: 8,3/10 🏯🏯🏯🏯❌ (30.04.2024)

Japonská verze Hry o Trůny. Akorát namísto zaplivaných hospod, vulgarismů, tuny souložení a rytířských rubanic v alternativě evropského středověku tu máme saké o páté, výhledy do pečlivě pěstovaných zahrad japonských obydlí a pagod a všechno na co divák sáhne je kultivovanější a hezčí. Jestli byl například takový The Last Samurai 70 procent hollywoodská šablona a 30 procent uctivá poklona rafinované japonské kultuře, Shogun je pravý opak. Nedočkáme se mnoha velkolepých akčních scén, ani klasického zápaďáckého narativu s divokým finále. Japonský náhled do světa samurajů plyne pomalu, citlivě a velmi pečlivě buduje atmosféru a rozvíjí postavy, jejich myšlenky a motivace. Shogun nemá být epický proto, kolik je v něm bitev, nebo jak divoce se bojuje, ale proto, jak silný příběh zprostředkovává a jak působivé pouto se mezi hlavními hrdiny tvoří. A já si tuhle osobitou, myšlenkově silnou, náladově ucelenou, křehkou mozaiku za podpory fantastické výpravy a skvělých herců užil. I přes co do tempa vlažný prostředek hodnotím vysoko, protože takovýchto příspěvků do kinematografie ja sakra málo. První Samuraj. (15.05.2024)