Muž s kinoaparátem

Tento filmový experiment má jistě mnoho do sebe, leč já jsem jej moc nepochopila. Tedy spíše nenašla v něm zalíbení. Chápu, že to asi byla filmová revoluce, film bez herců, mezititulků, prakticky jenom sled obrazů, hudba impozantní, ale prostě to šlo celé mimo mě. Kdyby byl film delší, vůbec to nevydržím, takhle jsem se sice dodívala, ale se sebezapřením. Možná takový experiment docením ještě někdy v budoucnu, ale dnes rozhodně ne (viděno v dubnu 2009). (15.06.2013)

Asi rok byl mým zcela bezkonkurenčně nejoblíbenějším albem soundtrack Cinematic Orchestra. Znal jsem zpaměti každou vteřinu, každý tón. A zoufale jsem sháněl kopii filmu. Pak jsem ji získal, pelášil do pokoje, zatáhnul závěsy, řekl všem, aby mě hodinu a půl nerušili ani kdyby hořel barák. A pak jsem zmáčkl play ... Co říci - byl jsem v naprostém šoku! Tohle výsostně experimentální dílo je již skoro sto let staré a přesto je více svěží a neotřelé, než většina současné "experimentální" produkce. Oděssa, kterou jsem viděl na plátně, je mi bližší, než kdybych o ní nastudoval všechny dobové materiály, vše dýchá, tepe a pulzuje a já chrochtal blahem jako v poslední době málokdy. Ryzí radost ze života, ryzí krása filmu. (30.03.2006)

"...tento experiment si klade za cíl vytvořit skutečně mezinárodní filmový jazyk založený na úplném oddělení od prostředků divadelní a literární řeči..." Muž s kinoaparátem je mistrovské dílo sovětského avandgardisty a experimentatora, zakladatele skupiny Kino-oků a teoretika přibližování filmové kamery s lidským okem. Tento snímek je vedle Tří písní o Leninovi jeho vrcholným dílem, které s úžasným soundtrackam Michaela Nymana tvoří fascinující geniální film, jenž nemá v dějinách kinematografie obdoby. Způsob střihu a práce s kamerou, výběr situací a témat předběhlo o mnoho let svou dobu a není divu, že v roce 1929 byl tento snímek přijat celkem chladně. Není ale pochyb, kde brala známá "qatsi trilogie" o více než 55 let později inspiraci... Muž s kinoaparátem je dokonalé umělecké dílo, které uchvátí a už nepustí... (20.07.2006)

Jeden z mála filmů, kde je strašně moc vidět, jak je důležitá práce střihače, v tomto případě i střihačky. Poskládat naprosto jinak, film by nabral nový, jiný smysl. Navíc by nemuselo docházet k zajímavým kontrastům, například mezi životem smrtí, starým a novým. Ten název filmu je dokonalý, Vertov a jeho bratr-kameraman zachycují život a daří se jim to s plnou nádherou, s jeho rychlostí i pomalým tempem, s jeho krásou i hnusem, důležitostí a zbytečností. (15.07.2014)

Technicky jeden z nejbohatších filmů na světě. Snímek, který toho nabídl tolik nového, že se zde může hovořit o revoluci. Navíc krásná óda na kouzlo samotného filmového pásu a možná nejdůležitější příspěvek montážní školy. Cinematic Orchestra dodala sledu záběrů nový impuls, čili volume pěkně doprava! (28.10.2010)