honajz

Neskutečně pomalé záběry, jak někdo někam jde nebo někam jede nebo se na někoho významně dívá, pak záběry zezadu na týl hlavy nějako člověka, který někam jde, naprosto stupidní poldové, naprosto podivné chování státní zástupkyně (Jak může říct, že se nedá dokázat, že byl v nemocnici útočník, když ho hnedle na to má polda na videu z bezpečnostní kamery?), celé se to bere strašně vážně, až je to směšné, hlavně ten dramatický konec tohoto dílu, navíc je to až děsivě předvídatelné. Ale aspoň jsme se dozvěděli nějaké zajímavosti o vínu.

Tohle musela psát umělá inteligence, tenhle scénář, jak blbé to je. Abych na to mohl patřičně poukázat, bez SPOILERŮ se tentokrát fakt neobejdu. Bacha tedy, SPOILERY! Takže chlap vidí z okna přepadení nějaké Vietnamky na ulici, ale ke konci zjistíme, že je vlastně neviděl, ale to přepadení viděla jeho milenka, manželka nějakého starého boháče (ó, jaké klišé!), a nějakou dobu předtím je z protějšího baráku (!) natočila na kameru při milostných hrátkách právě ta Vietnamka, která vlastní restauraci, ale je zadlužená, takže ty dva nejspíš vydírala... Ale vrahem je nakonec stejně někdo úplně jiný... Závěrečná pěší honička po Karlíně pak už vůbec nedává smysl. Jo, a Sepéši si konečně našel holku, teda spíš ona jeho, takovou slovenskou stíhačku, která ho učí street dancovat. Dává to někomu celé smysl?

Formálně skvělý film, který mě zaujal svou výpravou i určitou hrou s černou a bílou (hlavně ta změna obleků u jednotlivých vyprávění u obou hlavních protagonistů) nebo dokonce dojde na „stínové divadlo“. Ale proč tak omšelý příběh, taková tragická červená knihovna? Vždyť se to dalo postavit i na něčem jiném, než že dva chlápci měli rádi jednu slečnu (mimochodem, nijak pěknou, jestli můžu mluvit za sebe). Tenhle cukrkandlový příběh tomu celému sympatickému počinu strašně podráží nohy. Příště se asi budu víc věnovat jen výtvarné stránce, ta je skutečně dokonalá.