higuain

Trochu guilty, hodně pleasure. Nevšední multižánrový mix, který kdybych viděl na papíře, tak si řeknu, že to jako jeden celek nikdy nemůže fungovat. A v 99% případů bych měl pravdu, zde bych se ovšem mýlil. Je to svou bizarností tak zábavný, že se tomu nedá odolat.

Předchozí dva Ritchieho filmy mi moc nesedly, tohle je ale stylová a imho hodně nedoceněná žánrovka. Skvěle napsaná, obsazená i ozvučená (Benstead opět super a na rozdíl od Covenanta se sem ta jeho exhibice i hodila). Dvě hodiny s konstantním úsměvem na tváři utekly jak voda.

V součtu všech plusů a mínusů solidní rom-com, kde funguje "com", ale už moc ne "rom". Má to řadu humorných momentů a v rovině komediální oddechovky je to hodně dobrý. Jakmile to ale přejde do vážnějších poloh, je scénář plný kýče a předvídatelných klišé. A v tomhle ohledu to pak nezachrání ani herci. Soudě pouze dle tohoto filmu (Euforii jsem neviděl a asi se na ní ani nechystám), Sydney Sweeney není charakterní herečka, má dvě přednosti (není těžký domyslet si jaký), ví o nich a umí je prodat. A to je ok. Pokud nějakýmu přecitlivělýmu hnidopichu tohle tvrzení přijde jako sexistická objektifikace, tak buďte v klidu, Glen Powell je naprosto to samý v mužském vydání. Podobně jako v Top Gunu je jeho rolí být cool týpek s tělem jak vystřiženým z magazínu a že umí snad jen jeden výraz je už vedlejší. Oba jsou totiž celkem sympaťáci, vzájemná chemie jim jakž takž funguje a díky učebnicovým postavám se na ně dobře kouká, o čemž oba moc dobře ví a nebojí se toho využít. A znova opakuju, to je ok. Na film tohoto typu to bohatě stačí. Jen to ze strany Willa Glucka chtělo ubrat na rádoby dojemných scénách nebo tu vztahovku prostě napsat líp (alespoň na úrovni Friends with Benefits, kde ale měl zároveň k dispozici lepší herce). Takhle je to jen průměr, který vybočuje pouze tím, že tu podobných filmů v posledních letech moc není.