Tajemný předmět touhy

Tohle je neskutecny, Bunuel "o tom" vi a hlavne - "o tom" umi natocit vyborne filmy. Tohle uz je ponekolikate co mi mluvi z duse a natocil naprosto dechberouci male vs. female souboj. Typicka Bunuelovitost tentokrat spociva v absurdnosti inter-gender souboje, ktery nema konce. Cele je to pocitem podobne vyhrocene jako Polanskiho Bitter Moon. Dvojity casting hlavni role me chvili vytacel, protoze jedna z tech girls mi prisla nadherna a ta druha znacne nesympaticka, ale na druhou stranu je to dost unikatni zpestreni a v tech zmenach se da dost dobre hledat charakterova alter-ego symbolika. 9/10 (12.03.2012)

Strhující, místy však těžko snesitelné putování po křivolakých cestách touhy a posedlosti. Buñuel měl při natáčení svého posledního snímku dost možná z hlediska praktikování sexu odzvoněno, nicméně co by to bylo za praxi, která by se nedala v pozdějších letech shrnout do nějaké té (za)jímavé teorie. A ačkoliv slavný surrealistický filmař spadá (dle Ecova dělení) spíš ke skeptikům, než těšitelům, většinou se do jeho pesimismu míchá i špetka ironie. Hlavnímu hrdinovi (milionáři Faberovi) je jedno, že všude kolem něj probíhají nepokoje. Nevadí mu teroristické útoky, násilí, chudoba, či korupce. (No, ke konci filmu to popravdě vypadá spíš na totálního pád civilizace, ale s Faberem to stále nehýbá). Zajímá ho pouze jediné. Jak dostat do postele svoji překrásnou (a psychicky značně vyšinutou) služku Conchitu, která v příběhu postupně přestává být postavou a stává se „pouhým“ symbolem. Symbolem nedosažitelného. Přes veškerou laškovnost se tudíž Buñuelovo poslední dílo zabývá jedním z nejvíce tragických rysů lidství – neodolatelnou touhu získat něco, co je ze své podstaty trvale nedostupné. Abych to nějak shrnul, jestliže čekáte příběh, kde láska vítězí (popřípadě má alespoň nějaké pozitivní konotace), doporučuji spíš Casablancu. Pokud však ve svém jádru pěstujete zdravou míru cynismu, či jste v životě také už narazili na svoji vlastní „Conchitu“, jejíž jedinou nabídkou pro partnera je jeho absolutní (a jím podvědomě chtěná) destrukce, neváhejte. Z hlediska terapeutického je to podobná zkušenost, jako z toho estetického. Hořkosladká. Ale není takový i život sám? (To byla jen řečnická otázka, samozřejmě, že je :) ). (02.08.2016)

V posledních letech své kariréy podával Luis Buňuel pozoruhodné výkony. Natočil několik naprosto famózních snímků v řadě a Ten tajemný předmět touhy je jedním z těchto skvostů. Příběh je osobní drama o posedlosti milovanou osobou, které by obstálo třeba i coby kniha, což se asi i stalo. Každopádně pod rukama Buňuela se převedením tohoto námětu do filmové podoby stal opravdový klenot. Tento režisér je bytostný surrealista i když v jeho pzdějších filmech drží svou fantazii dost na uzdě a jeho typické vklady do filmu se vyskytují jen občas. To však rozhodně není na škodu. Jeho surrealismus a film jemně dokořeňuje o absurdní rozměr a výsledek je jednoduše fenomenální. (08.11.2010)

Ať už byly důvody obsazení hlavní role dvěma herečkami jakékoliv, já ho shledala jako rušivé. I když si uvědomuji, že obsazení dvou žen s různým temperamentem i způsobem herectví byl záměrný, přesto mi připadá jako zbytečný. Luis Buñuel je uznávaným režisérem, řekla bych takřka glorifikovaným, ale to neznamená, že jeho filmy se budou líbit každému bez výhrad. Má svůj rukopis, jeho vyprávění bývá často rozvláčnější, hlavní téma se často opakuje. Přesto si myslím, že Tajemný předmět touhy může i dnes oslovit. (08.07.2014)

Já rozumím, že chlap pokud jde o touhu po ženě může vlastně dopadnout i hůř, než tady ten pajda, ale stejně nechat sebou tak cvičit. Ono už v jistým věku je lepší se soutředit spíš na luštění křížovek než na ženský i když pravda láska je slepota. Neskutešně mě rozesmálo, když jí v tý posteli skoro slíknul až na ty bombarďáky se spoustou provázků a uzlů , to jsem se tlemil asi tři minuty. Ode dneška si dávám na noční stolek nůžky. Jako Carole byla samice první kategorie a jelikož narazila na zoufalýho, ale prachatýho dědka rozehrálo se slušně šílený vztahový šílenství. Pokud by se mě to stalo, dost pochybuji, že bych si sednul do Pendolino a vykládal bych svou zoufalost spolucestujícím, korn, když by tam byl liliputan chytrej jak prdel. Nicméně Luise musím trošku víc nastudovat má v sobě solidní potenciál. (12.01.2019)