Aftersun

Vzťah Caluma a Sophie pôsobil neskutočne autenticky a nemal som mu problém uveriť ani ten najmenší prejav emócie. Osobne mi však chýbalo lepšie zakončenie, dať ich spoločnej ceste finálnu bodku. Takto si iba môžem domýšľať, čo sa stalo neskôr (list dcére znejúci ako rozlúčka, kráčanie do mora, úzkostné stavy). (16.11.2022)

Sluncem a nostalgií protknutá dovolená problematického otce a jeho dcery, která se mu alespoň zpětně snaží porozumět. Povedené indiečko příjemně uteče a párkrát se vytasí se silnými okamžiky, v součtu však nenabízí nic zlomového. Více zde. (09.03.2023)

Po Vílach z Inisherinu jsem myslela, že mě momentálně emočně nic tak nezasáhne, ale viděla jsem AFTERSUN... Film, který těžce rozdejchávám. Je to totální emocionální ponor do hlubin našich vzpomínek na rádoby dokonalé rodinné dovolené v turistických resortech, kde na týden nebylo dovoleno nic jiného než se bavit a kde se často formovali naše první a zásadní zkušenosti v životě. Příběh zasažen do tureckého omšelého resortu někdy v 90.letech, kde nenápadně pozorujeme pravděpodobně jednu z posledních dovolených mladého otce a jeho dospívající dcery. Mezi poleháváním u bazénu, popíjením drinků, potápěním a jeden na druhého napojených konverzací se začíná nenápadně prorůstat stín v podobě sžírající deprese otce (v neuvěřitelném podání Paula Mescala.). Snímek je nejsilnější v náznacích, ve skrytých až ukradených pohledech ať už na krásný vztah otce a dcery, vývoje mladého člověka nebo až oživlou, pohlcující bolest otce, který se snaží vše marně polknout aspoň na ten jediný ,,dokonalý“ týden. Aftersun je podle mě jeden z nejpovedenějších debutů, co jsem kdy v životě viděla a píseň Under pressure už bude mít pro každého, kdo film uvidí jiný význam. Běžte na to, dlouho na nic takového nezapomenete… (01.03.2023)

Niečo pre fanúšikov nezávislých filmov. Nezávislých od pútavosti. Cez hodinu a pol je to o jednom pobyte na hoteli, pri bazéne, niekde v letovisku a vzťahu otca s dcérou. Nedozvedeli sme sa veľa, len to, že si fantasticky rozumejú. A že dcéru určite netreba nechávať spievať REM, lebo to dopadne nepočúvateľným huhlaním. A následne sa z nej stane lesba, lebo dnes to už nie je 4%, ale 40%. Minimálne. Je to malý 30-sekundový frk, ktorý nie je pre film dôležitý, ale je nevyhnutný. Keby bola v dospelosti hetero, to by bolo predsa homofóbne. Zážitok z filmu skoro žiadny. Nemalo to príbeh ani hĺbku. Ak toto niekto označí za dych vyrážajúce, tak asi práve narazil bránicou do traktora, pretože týmto filmom to proste nemohlo byť! (17.11.2022)

Vcelku intenzívny zážitok. Veľmi intenzívne pocity sa filmu podarilo vyvolať najmä pár chvíľ pred koncom, konkrétne v často spomínanej "Under Pressure" scéne, ktorá je zároveň jednou z tých najpôsobivejších, aké som mohol na poli artového filmu minimálne za posledných niekoľko mesiacov vidieť. To, čo tomu predchádzalo (a nasledovalo) na mňa však pôsobilo skôr neutrálnym dojmom - celé to bolo natočené jemne, citlivo a pomalým tempom, pričom nás naprieč celým filmom sprevádzajú hlboké umelecké zábery a stále prítomný tiesnivý pocit, že sa stane niečo zle, no v závere sa bohužiaľ nedostavila dostatočne silná katarzia (byť nejaké pocity sa to vyvolať podarilo a podarilo sa jej taktiež podnietiť diváka k premýšľaniu), ktorá by vo mne dokázala niečo zlomiť. Neznamená to, že je to zlé, len na mňa tentokrát Aftersun nezabral tak ako mohol a vo výsledku je pre mňa teda skôr (aj keď stále uspokojivým) "sklamaním", hoc prakticky ide o stále brilantne natočenú pocitovú drámu. Silné tri hviezdy a v budúcnosti možno prihodím aj ďalšiu. (12.06.2023)