Bastard

Ludwig Kahlen (Mikkelsen) se pokusil ovládnout chaos, jal se jménem dánského krále rekultivovat vřesoviště v zemi nikoho a režisér Nikolaj Arcel se po zklamavší Temné věži více než vykoupil. Neviděl jsem trailer, o existenci Bastarda jsem ještě před týdnem neměl nejmenší tušení a teď v myšlenkách neustále odbíhám zpět na nehostinné pláně za hrdým kapitánem. Pomalu budované historické drama o paličatém válečném veteránovi, jenž se po letech vrací do domoviny s možná až příliš ambiciózním snem, který se nesetkává s pochopením krutého feudálního světa okolo něj, vám každopádně nedá nic zadarmo. A je to dobře. Ona pověstná severská drsnost a neúprosnost v kombinaci s nám neznámou látkou zaručuje, že od začátku nebudete tušit, jestli jde válečný veterán s buldočí povahou po té správné cestě. Není to poprvé ani naposledy, kdy snímek stojí a padá na Madsi Mikkelsenovi. Zapomeňte teď na mdlého záporáka v Indiana Jonesovi. Mads je herecký démon, který sice nehne ani brvou, ale vy budete přesto cítit, jak to v něm vře. Především ve chvílích, kdy je nucený stoicky „oponovat“ mimořádně proradnému Frederiku de Schinkelovi, nebudete napětím ani dýchat a v duchu také Madsovi doporučíte nějaký kreativní způsob, jak šlechtici ublížit. No a tady možná trochu pozor. Ne že byste se nějaké té krvavé pomsty nedočkali, ale ve snímku se místo velkých činů spíše spoléhá na malá pragmatická rozhodnutí, která rozhodují o životě a smrti. Takže jenom pro jistotu, nečekejte proboha akční nářez, během něhož bude charismatický herec řvát „Friheeeeed!“ (Svobodáááá!). Nic to nemění na tom, že jsem zase jednou měl velkou radost z vtahující (byť pro někoho možná trochu pomalé) filmařiny. (24.02.2024)

Mifune, Otevřená srdce, Bratři, Po svatbě, Adamova jablka, Druhá šance, Rytíři spravedlnosti. Příznivci lidských dramat musejí Anderse Thomase Jensena milovat. Teď si udělal exkurzi do dánské historie, kterak se zarputilý Mads Mikkelsen hodlal zakousnout do neúrodného vřesoviště a popsat prvních pár listů bramborové kuchařky. Jak už to tak bývá, jeho pouť za bramborovou sadbou je plná překážek a klacků pod nohy, protože v nehostinném území, na kterém hodlá vybudovat zemědělskou kolonii, má obří vliv jistý mladý šlechtic. Zatímco zchudlý armádní kapitán Ludvig se drží své zraněné ctižádosti a zejména toho, že má svou snahu posvěcenou králem, přerostlé dítě, alkoholik a pravidelný obskakovač služebných de Schinkel nechce riskovat ztrátu své dominance. Takže tu máme osvědčený souboj dvou mužů s poměrně jasně vymezenými charaktery. Emočně zdrženlivý Ludvig sice odolává, než si diváka pořádně pustí k tělu, nechce dělat ústupky (viz koza), věří v sílu vůle a upíná se k jedinému: uspět. Stupňující se nespravedlnosti ze strany de Schinkela ale mají své meze a na civilizovanou debatu to nevypadá. Scénář prakticky jen přikládá do ohně, diktuje další a další utrpení či překážky, v samotném závěru se pak zbytečně uchyluje ke zkratkovitému dovyprávění. Klidně bych dalších 10-15 minut přidal a naopak jednu závěrečnou červenoknihovní odbočku vynechal. Když nicméně arogantní sadista zpestří večírek pro bohaté mučením psance, čekal jsem, že se víc zostří hrany (nebo že do příběhu víc zasáhne nastávající choť) a že si z gradace sedneme na zadek. Nestalo se. Přesto suverénně natočené, syrově uchopené, skvěle zahrané (kdy rozhodně nezapomínejme na Simona Bennebjerga). (31.01.2024)

Minimalistická dokonalost. Tak zhruba nějak takto lze v jedné úderné větě popsat snímek Bastarden režiséra Nikolaje Arcela, který na sympaticky skromném půdorysu dokázal načrtnout vtahující drama o pěstování brambor. Jistě, tato alegorie může na první pohled znít poněkud nudně, nicméně právě díky umu tvůrců Vás dokonale vystavěný citlivý příběh naprosto vtáhne. V tomto bodě je ale záhodno přednostně zmínit zemité herecké výkony, z nichž markantně vyčnívá tradičně spolehlivý Mads Mikkelsen a Simon Bennebjerg v geniálně podané záporné roli. Právě výše zmíněné atributy v kombinaci se zkušeně vedeným scénářem vytváří precizně loženou melancholickou podívanou o nezdolné touze, lásce a rodinných hodnotách, od níž jsem se po celou dobu nedokázal odtrhnout. Pokud tedy hledáte neobvykle pojaté drama s drtivými přesahy a zasazené do nádherně divoké přírody, s tímto počinem určitě nešlápnete vedle. Výborná práce! (06.02.2024)

Dánská variace na "Až na krev" od PTA. Krásně natočený drsný příběh z Dánského království v 18. století. Příběh tvrdých chlapů, kteří si za svými sny jdou přes mrtvoly. Depresivní atmosféra a spousta silných momentů. Líbil se mi příběh, který působí přirozeně a vůbec jsem z něj neslyšel šustění scénáře. 5* (02.02.2024)